Rozhovor s bývalým poradcem Donalda Trumpa Johnem Boltonem
Americký prezident Donald Trump je chromá kachna, která za zavřenými dveřmi nemá prakticky žádnou filozofii ani velkou strategii pro vývoj Spojených států. V exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS to prohlásil Trumpův bývalý poradce pro národní bezpečnost a někdejší velvyslanec USA při OSN John Bolton. Mimo jiné promluvil také o Trumpových krocích na Ukrajině, celní válce s Ruskem, zda s ním manipuluje ruský autoritářský vládce Vladimir Putin a okomentoval i českou muniční iniciativu.
Byl jste klíčovým členem prvního kabinetu Donalda Trumpa. Před televizními kamerami prezidenta můžeme vidět jako excentrickou postavu, ale jaký doopravdy je za zavřenými dveřmi?
Nemá žádnou filozofii ani velkou strategii pro Spojené státy. V podstatě ani nedělá politiku v tom smyslu, jak ji chápeme, což je pro lidi velmi těžké si uvědomit. Já si rozhodně nemyslel, že by to bylo možné. Měl jsem za to, že ať se prezidentem stane kdokoliv, tak bude pod vahou odpovědnosti k úřadu a rozhodnutími, která se musí udělat. U Trumpa se to nestalo. Cokoliv dělá, je pro něj transakční, jak s oblibou říká. Všechno je pro něj o dohodě. Co se může stát ráno u něj už nemusí platit odpoledne, což činí plánování a úvahy na úrovni vedení státu, zejména u otázkách aliancí, opravdu náročné. Můžete sám vidět na jeho politice k Ukrajině, Blízkému východu nebo clům, že se od svého prvního volebního období vůbec nezměnil. Trump je stále velmi nedisciplinovaný, velmi nepozorný a zajímá se jen o to, co je dobré pro Donalda Trumpa a co jej dostává do středu pozornosti. O americké národní zájmy mu moc nejde.
ČTĚTE TAKÉ: Paříž bude bojovat o Dukovany. Náš návrh je dobrý pro Česko i Evropu, říká velvyslanec Francie
Nedávno jste pro CNN prohlásil, že Trumpova celní politika působí jako „ekonomická negramotnost“, a že „nedává smysl“ bojovat s vlastními spojenci, například Evropou či Kanadou, když vedete obchodní válku s Čínou. Nyní, když Čína přichází s vlastními reciprocitními cly na USA, myslíte, že Trump zváží svůj postoj ke spojencům a začne s nimi opět spolupracovat?
Je to možné a dávalo by to smysl. Problém je, že Trump ignoroval ekonomická data a teorie z posledních 200 let o výhodách volného obchodu, a prostě jim nerozumí. Dívá se na obchodní přebytek a deficit, a veřejně prohlásil, že je to pro něj příjem a ztráta, což opravdu není. V jistých oblastech se pohybují špatní aktéři, zejména Čína, kteří v mezinárodním obchodním systému podvádí. Kradou duševní vlastnictví, napříč světem dotují své společnosti proti rivalům a prakticky v Číně neexistuje svobodná soutěž pro zahraniční investory. Tohle všechno jsou problémy, které bychom mohli napravit, kdybychom všichni spolupracovali.
Nabízí se logika, že „nepřítel mého nepřítele je můj přítel“.
Přesně tak. Ale když se všemi jen válčíte, tak se nemůžete soustředit na hlavní problém, u kterého máte legitimní důvody se obávat o národní bezpečnost. Samozřejmě mě nezajímá, že 90 procent amerických hraček je vyrobeno v Číně, to není bezpečnostní hrozba. Ale to, že naše řetězce mohou být závislé na exportu z Číny, jsme z pohledu národní bezpečnosti nikdy neměli dopustit. Zkrátka a dobře za mě platí – vypořádejme se napřed s našimi spojenci, mluvme s nimi o společném postupu proti Číně a sjednoťme se. Nemůžeme to dělat tak, jak se to stalo. To by měly Evropská unie, Velká Británie, Japonsko, Kanada, Mexiko a Jižní Korea říkat Trumpovi i jeho lidem: „Pokud máme problémy, dobrá, vyřešíme je“. V mnoha případech by to vedlo k nižším clům, menší obchodní bariéry i slabší subvence. Prostě nechme působit trh, ale soustřeďme se na největší problém – Čínu. Myslím, že Evropa a obzvláště vyjednavači EU sami zmiňovali, že by tímto způsobem mohli Trumpovi pomoci. Čili to není nemožné.
Jak vás poslouchám, tak mi přijde, že si rozhodně o Trumpových krocích nemyslíte, že by měl nějaký velký dlouhodobý plán, ale spíš se pohybuje v naprostém chaosu. Je to tak?
Je. Sice přemýšlí o způsobech, jak dostat výrobce zpět do Spojených států, ale mluví o těch výrobcích, kteří USA opustily kvůli velmi nízkým platům v Číně a jinde ve světě. Pokud byste je přivedl zpět do států, za tak nízké platy zde pracovníky nenajdete. A i kdyby se tyto firmy vrátily, výroba by byla nejspíš mnohem více zautomatizovaná, například kdyby Apple přesunul své montážní linky z Číny do USA. Myslím, že by rozhodně nenajal stovky nebo tisíce lidí, aby skládali výrobky do kupy. Jak před pár týdny řekl ministr obchodu (Howard) Lutnick, firmy by šly do automatizace a žádná práce by nebyla. Myslím, že (Trump) žije v 19. století ve snovém světě, a to je součástí problému.
John Bolton (76)
Americký právník a někdejší diplomat, dnes politický komentátor. Od roku 2005 až 2006 velvyslanec USA při OSN, v letech 2018-2019 poradce pro národní bezpečnost USA amerického prezidenta Donalda Trumpa během jeho prvního funkčního období.
Do vrcholné politiky se dostal díky pracím na ministerstvech zahraničí a spravedlnosti za administrativy prezidenta Ronalda Reagana a později George H. W. Bushe. Jeho syn a pozdější prezident George W. Bush jej v roce 2001 jmenoval do pozice zástupce ministra pro kontrolu zbraní a mezinárodní bezpečnost.
Je členem Republikánské strany a zastánce konzervativního smýšlení. Na mezinárodní scéně patří mezi podporovatele amerických intervencí ve světě.
Zároveň si ale myslím, že v Kongresu jsou republikáni, kteří mají obavy směrem k volbám příští rok (volby se budou týkat celé Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu; pozn. red.) a vidí škody, které cla působí, jako je zvýšení cen na domácí půdě. Mnozí Trumpovi stoupenci budou čelit velmi zničujícím volbám, takže si myslím, že se aspoň někteří z nich postupně probouzejí s tím, že se Trumpovy kroky dostaly mnohem dále, než jak o nich mluvil. Může tu být šance, jak to zvrátit. Doufám, že to tak bude, ale s Trumpem nikdy nevíte.
Trump mimo jiné slíbil, že jakmile se vrátí do Bílého domu, tak do 24 hodin ukončí válku na Ukrajině. Jak vidíme, to se nestalo. Nyní navíc opakovaně kritizuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Nejde mi jen o nechvalně známou roztržku v Oválné pracovně, ale nyní navíc prohlásil, že „Ukrajina začala válku“. Proč si myslíte, že toto říká? Jde to z jeho hlavy, nebo mu uvádí v omyl jeho vlastní lidé?
Mnoho lidí sdílí chybný názor, kdo začal válku. Zejména Steve Witkoff, jeho hlavní vyjednávač pro Ukrajinu a také Írán, ačkoliv o tom nic neví. Neví nic o Íránu, neví nic o Ukrajině. Je to velmi nebezpečná situace. Ale Trump se na zahraniční věci dívá skrze své osobní vztahy. Pokud věří, že je s nějakým cizím lídrem přítel, tak má za to, že dobré vztahy panují i mezi USA a daným státem. Za přítele uvádí i Vladimira Putina a z toho mu vyplývá, že USA a Rusko mají dobré vztahy. To je samozřejmě ohromně zjednodušené, ale tak Trump uvažuje. Nemá žádný dobrý osobní vztah se Zelenským a ani neměl od památného „perfektního hovoru“ v roce 2019 (Trump, v tu dobu prezident, na Zelenského naléhal, aby Ukrajina vyšetřovala kandidáta demokratů Joea Bidena; pozn. red.), což vedlo k prvnímu pokusu Trumpa odvolat. Neexistují žádná fakta, že Zelenskyj a Ukrajina jsou částečně odpovědné za vyvolání války, jak tvrdí Trump.
Za přítele uvádí i Vladimira Putina a z toho mu vyplývá, že USA a Rusko mají dobré vztahy. To je samozřejmě ohromně zjednodušené, ale tak Trump uvažuje.
Tohle je prostě válka a zcela nevyprovokovaná agrese Ruska, o tom není pochyb. Jenže podle Trumpa jsou s Putinem přátelé a on nechce ranit jejich přátelství. Musím ale říci, že Vladimir Putin na něj naopak takto nenahlíží. Myslím si, že na Trumpa kouká pohledem bývalého důstojníka KGB. Myslí si, že s Trumpem může manipulovat, což také dělá, a to samé s Witkoffem. To jsou pro USA špatné zprávy, ale zejména pak pro Ukrajinu.
K Ukrajině i Vladimiru Putinovi se ještě vrátím. Během prvního volebního období Trumpa se objevovaly názory, že aspoň měl kolem sebe chytré lidi, kteří byli schopní. Máte ten pocit, že to samé platí i nyní?
Myslím si, že mu radí někteří schopní lidé jako třeba ministr zahraničí Marco Rubio nebo poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz. Ten možná není ohledně Ukrajiny nastaven tak, jako já, ale pořád je na tom lépe, než Trump. Otázkou však je, jaký mají vliv. Řekl bych, že Trump chtěl sestavit takový tým lidí, kteří mu nebudou oponovat, což se mu i z velké části podařilo. Když prohlásí, že chce udělat „X“, oni mu odpoví „Ano, pane“. Jsou to takoví „Anomuži“ a „Anoženy“. Avšak správnou cestou služby je prezidentovi říct: „Ok, pane prezidente, ale zvážil jste i tato fakta a tyto možnosti?“ Prezident musí vážit plusy a mínusy možností, které se chystá udělat, ať jde o jakékoliv řešení. Proto je prezidentem. Ale nemá dobrý servis, pokud jej lidé pouze poslouchají a jeho myšlenky vyřčené nahlas berou jako rozkazy. Něco takového byste měl brát jako příležitost nabídnout více informací a možností. Prezidentovo rozhodnutí je na něm, ale lidé mu neslouží dobře, pokud se takto chovají. A to je bohužel přesně to, co se dnes děje až příliš často. Mimo Ukrajinu i k celé řadě dalších témat, hlavně ke clům.
Předtím jste zmínil Vladimira Putina a jeho vliv na Donalda Trumpa i Steva Witkoffa. Sám jste se s Putinem setkal a jednal s ním. Řekl byste tedy, že dnes má Putin Trumpa přesně tam, kde ho chce mít?
Řekl bych, že ano. Myslím, že Putin s Trumpem úspěšně manipuluje už od inaugurace. Začal odpovědí na otázku novináře v Moskvě, že si „nemyslí, že by Trump mluvil chybně, když říká, že válka na Ukrajině by nenastala, kdyby byl on prezidentem“. Určitě si dovedete představit ten efekt, jaký to mělo na Trumpa. Stejně tak pomohlo i propuštění amerických rukojmích a vězňů, což vždycky zaujme Trumpovu pozornost. Putin by však měl pochopit, že nemá žádné záruky, že Trumpa v této pozici udrží. Dostal od Trumpa mnoho ústupků a jsem si jist, že je nechce ohrozit, ale může to se svým tlakem přehnat. Čas od času můžeme vidět různé náznaky, že Trump chápe, jak Putin postupuje zdlouhavě, prakticky ignoruje jednání o příměří. Putin musí být opatrný, aby to nepřehnal a nedotlačil Trumpa špatným směrem. Myslím si, že zatím zkouší, kam až daleko může s Trumpem jít. Odpovědí zatím je, že mu toho prochází poměrně dost.
Myslím, že Putin s Trumpem úspěšně manipuluje už od inaugurace.
Když jsme zmínili Trumpem slibovaný mír, skutečně věříte, že jej bude schopen dojednat? A ještě důležitější otázka, zdali to bude mír, který vydrží?
Rozhodně si nemyslím, že vydrží, pokud nedopadne naprostou dominancí Ruska nad Ukrajinou. Směřuje to k Putinově památnému komentáři z roku 2005, že „rozpad Sovětského svazu byl největší tragédií 20. století“, a mnoho věcí, které od té doby řekl, dokládají, že se snaží znovuvybudovat Ruskou říši. Kdokoliv studoval aspoň trošku z ruské historie, dobře ví, že v tomto smýšlení Ukrajina je součástí této říše. Pokud nebude mít Ukrajinu, nebude mít ani říši. Ve svých spárech už téměř má Bělorusko, pracuje na Kavkaze a rozhodně se kouká i po Střední Asii. Pracuje na tom už nějaký čas a myslí si, že se mu to daří i na Ukrajině. Sice nedostane všechno, co chce, ale ať bude na stole jakákoliv dohoda, bude to jako příměří z roku 2014. Prostě to bude pauza, během které přezbrojí svoji armádu a brzy bude zpátky. Proto si myslím, že je chybou Ukrajiny pouštět se do vyjednávání o příměří bez jasnějších záruk ze Západu, zejména ze Spojených států, že se coby Západ nevrátíme do apatie po roce 2014.
Mnozí vojenští experti rovněž varují, že i když bude mír dojednán, tak Rusko jednoduše přezbrojí, vycvičí více vojáků a nebude trvat dlouho, než znovu napadne Ukrajinu, nebo dokonce zaútočí na členské státy NATO. Často jsou zmiňovány zejména republiky v Pobaltí. Myslíte, že takový scénář může nastat?
Ano, myslím, že je proveditelný. Možná si Putin vezme pauzu na opravení škod, které utrpěla jeho armáda a ekonomika, ale pokud nebudeme opatrní, vrátí se. Je to lekce, kterou jsme si měli zapamatovat už před lety, ale nestalo se. Mám za to, že by NATO mohla pomoci udržet pohromadě připomínka Trumpovi, že Rusko je součástí širší osy s Čínou. Co se stane na Ukrajině má své dopady i v Asii nebo na Blízkém východě. Pokud nejde o osamocené konflikty, tak jsou rostoucí součástí většího vzoru. To má dopad i na USA, ať už si (Trump) myslí o NATO či o členských státech Evropy a jejich zbrojení cokoliv.
V každém případě, nyní s už více než tříletou zkušeností z Ukrajiny, co byste řekl, že na ruské síly funguje nejlépe? Jsou to rakety Javelin, HIMARS, nebo něco úplně jiného?
Rusové utrpěli mnoho škod a jejich ekonomika trpí kvůli reálným efektům sankcí, ale nezastavilo je to od pokračování vojenských operací. Myslím, že jediná věc, která je zastaví, je odstrašení. Jednoduše nechcete, aby válka vůbec začala, a řekl bych, že jsme očividně neudělali moc dobrou práci v odstrašení před invazí 24. února 2022. Při anexi Krymu a části Donbasu v roce 2014 jsme Rusům neprojevili jakékoliv náznaky, že to bereme vážně. Sankce byly jen minimální a řekl bych, že Putin to vzal, jako bychom mu dávali volnou ruku do budoucna. Přitom jsme v minulosti měli zajímavé příležitosti. Už prezident George W. Bush navrhl přijmout Ukrajinu zrychleně do NATO společně s Gruzií v dubnu 2008. Německo s Francií to v srpnu zamítly a krátce poté Rusko napadlo Gruzii. S Ukrajinou mu to pak trvalo trochu déle.
PODÍVEJTE SE: USA mají páky na Rusko, měly by přitvrdit, míní Vondra. Dostálové vadí okopávání kotníků
Ale to, co NATO má, je právě odstrašení, a dosud bylo velmi úspěšné. Po 75 letech neutrality kvůli ruské invazi na Ukrajinu došlo k tomu, že se Švédsko s Finskem neutrality vzdaly a připojily se k NATO, protože ví, že jediné bezpečné místo je za hranicemi aliance. Tuto šanci jsme v roce 2008 měli i s Ukrajinou a mám za to, že je to velmi dobrý argument pro tezi, že kdyby se tak stalo, k žádné invazi by už v roce 2014 nedošlo. My tuto příležitost ovšem nevyužili a nyní musíme přemýšlet, co je nejlepší krok, který můžeme udělat, aby skončila tato fáze ruské agrese a co nejvíce se snížily šance, že se tak stane znovu. A upřímně řečeno, bez opravdu odhodlaných Spojených států nevidím žádnou správnou odpověď. To je problém, kterému čelíme za Trumpa, protože takovou formu záruky nechce.
Zde chci navázat, protože evropští politici v poslední době čím dál více mluví o nutnosti zbrojit, ale pokud Rusko znovu podnikne invazi, můžeme se my Evropané spolehnout na USA, když bude v Oválné pracovně Donald Trump, vzhledem k jeho výrokům? A i když je to asi nejhorší možný scénář, myslíte si, že by Spojené státy pod jeho taktovkou skutečně mohly opustit NATO?
Myslím, že šance na Trumpovo opuštění je velmi vážná. Psal jsem o tom už ve své knize, že tak skoro učinil během summitu NATO v Bruselu v roce 2018, a nemyslím si, že ho ta myšlenka opustila. Důležité, a hlavně pro Evropany, je pochopit, že svět se bude otáčet i poté, co Trump skončí v úřadě. Svět neskončí za 46 měsíců. Musíme zmírnit škody, které Trump působí a poté, co opustí svůj post, se je pokusit co nejrychleji napravit. Už během studené války bylo cílem Sovětů rozeštvat západní spojence, což se jim nepodařilo, a byl to jeden z hlavních důvodů, proč studenou válku prohráli. Chápu Evropany a jejich zklamání kvůli Trumpovi. Věřte mi, že ve Spojených státech je také plno takových lidí, ale neměli bychom říkat „Ok, zvládneme to bez USA“. To by totiž nefungovalo.
Důležité, a hlavně pro Evropany, je pochopit, že svět se bude otáčet i poté, co Trump skončí v úřadě. Svět neskončí za 46 měsíců. Musíme poté zmírnit škody, které Trump působí.
Donald Trump prohlásil, že přemýšlí o kandidatuře pro třetí období. Vaše Ústava to přitom nepovoluje. Myslíte si, že to Trump za podpory republikánů a dalších Američanů může zkusit a uspět?
Rozhodně nemůže uspět. Ústava je v tomto poměrně jasná, že nemůže kandidovat pro třetí období. Nejen, že teď není pouze nově prezidentem, ale za 22. dodatku Ústavy, který jej limituje na dvě volební období, je z něj zároveň „chromá kachna“ (politik na odchodu, který má kvůli brzkému konci ve funkci čím dál méně vlivu; pozn. red.). Nevýhodou 22. dodatku je, že ztěžuje prezidentům ve druhém volebním období vládnutí. Trumpa to nyní nezpomaluje, ale chápe, že se tak možná stane po kongresových volbách v roce 2026. Proto se snaží si připravit půdu, když říká, že není tou „chromou kachnou“, ale realita jej dožene.
To je jeden z důvodů, proč ke všemu přistupuje v takovém spěchu, protože to bude mít velmi těžké, a to zejména poslední dva roky. Možná už během příštích měsíců zpomalí natolik, že nezvládne činit to, co chce. To bych řekl, že ho motivuje. Někteří jeho příznivci by možná chtěli, aby měl třetí volební období, ale nezmění kvůli tomu ústavu v potřebné době.
Česká republika před několika měsíci spustila tzv. muniční iniciativu. Možná jste o tom slyšel, jak se vybíraly příspěvky od spojenců v NATO, aby se nakoupily dělostřelecké granáty pro Ukrajinu. Za uplynulý rok mělo jít o 1,6 milionu granátů. Z vašeho pohledu a ve válečných podmínkách, je něco takového velký úspěch, nebo spíše kapka v moři a malá věc?
Pro vojenské vítězství v jakémkoliv konfliktu může být i malá věc rozdílová, takže jakákoliv asistence Ukrajině je důležitá. Myslím, že všichni vojenští experti jsou si tohoto vědomi a jsou ohromeni mírou expedice munice, zejména dělostřelecké, v tomto konfliktu. Je to jako bychom se vrátili do 1. světové války a zákopových bojů, ale ve větším měřítku. Mimo jiné to ukazuje, že jsme Ukrajincům měli dávat stíhačky F-16 a další sofistikované stroje mnohem dříve, aby mohli ovládnout vzdušný prostor, ne být uvězněni v zákopech. Jakákoliv asistence, obzvláště s USA, pro Ukrajince je klíčová pro to, abychom jim umožnili bojovat a nepoddat se Rusům.
PODÍVEJTE SE: Trumpova obchodní válka s Čínou: Americe hrozí bolestná porážka, píše CNN. Pomůže jí Evropa?
