Proč je nutná důchodová reforma? Vysvětlil reportér Jan Socha
Vládní návrhy na úspory stále vyvolávají u veřejnosti pochybnosti. Konsolidační balíček totiž počítá s osekáním nejrůznějších zaměstnaneckých benefitů nebo rušením některých daňových slev. Kdo na úsporných plánech nejvíce prodělá a na co všechno chce vláda Petra Fialy (ODS) sáhnout?
Od příštího roku by mělo dojít hned k několika podstatným změnám, kterých se obává řada zaměstnanců. Právě na ty mohou dopadnout úpravy v oblasti daní nebo pojistného na sociální zabezpečení.
Omezení a rušení daňových slev
Největším strašákem je podle poradenské společnosti BDO zrušení slevy na manžela či manželku ve výši 24 840 korun. Nyní toto zvýhodnění může uplatnit kdokoliv, kdo žije s manželkou či manželem, který nemá vlastní příjmy za zdaňovací období přesahující 68 tisíc korun. Novinkou je, že slevu bude možné využít ve chvíli, kdy je v domácnosti vyživované dítě poplatníky mladší 3 let.
ČTĚTE TAKÉ: Omezení víceletých gymnázií? Naopak, navýšil bych kapacitu těch šestiletých, překvapil Bek
Změnou projde také výjimka u slevy na dani za dítě umístěné v předškolním zařízení. Tato sleva je spíše známá pod pojmem školkovné. Současné znění umožňuje uplatnit slevu za dítě ve výši až 17 300 korun. Vláda ale navrhuje tuto možnost zrušit.
Vládní propočty na vyšší daně. Na ráně jsou studenti, OSVČ i zaměstnanci
Vláda Petra Fialy (ODS) finalizuje své propočty na zmírnění zadlužení státu. Zasáhnou různé vrstvy obyvatel a mohou dopadnout na studenty, živnostníky, podnikatele, zaměstnance nebo rodiny s dětmi. Co všechno je ve hře a o čem v úterý bude jednat premiér s prezidentem Petrem Pavlem?
Podle daňové poradkyně BDO Moniky Lodrové tyto změny zasáhnou nejvíce rodiny s dvěma dětmi staršími tří let. „Rozhodli jsme se podívat na konkrétní příklady zaměstnanců a OSVČ a dopadů navrhovaných vládních opatření. Z našich výpočtů vyplývá, že v procentuálním vyjádření vůči čistým příjmům změny nejvíce pocítí rodiny s dětmi a průměrnými příjmy, jejichž čisté příjmy se můžou snížit až o desetinu,“ uvedla Lodrová v analýze, kterou má CNN Prima NEWS k dispozici.
Na příkladu Lodrová uvádí, že zaměstnanec s měsíčním příjmem 40 tisíc korun hrubého přijde při změně a zrušení těchto výjimek o 44 tisíc korun ročně. Pokud by pracovník vydělával 140 tisíc korun za měsíc, tak přijde za rok o 70 500 korun.
Modelový příklad zaměstnance se dvěma dětmi staršími tří let
2023 | 2024 | |
---|---|---|
Měsíční mzda | 40 000 | 40 000 |
Roční mzda | 480 000 | 480 000 |
Daň z příjmu fyzických osob | ||
Základ daně | 480 000 | 480 000 |
Daň před slevami | 72 000 | 72 000 |
Sleva na dani – poplatník | 30 840 | 30 840 |
Sleva na dani – školkovné | 17 300 | 0 |
Sleva na dani – manželka/manžel | 24 840 | 0 |
Sleva na dani – vyživované děti | 37 524 | 37 524 |
Výsledná daňová povinnost + / daňový bonus – | – 37 524 | 3 636 |
Celkové odvody fyzické osoby | 15 276 | 59 316 |
Osoby samostatně výdělečně činné jsou oproti zaměstnancům ve výhodě. Na ně totiž nečekají tak velké výdaje. Živnostníci s příjmem do 35 tisíc korun měsíčně využívají například paušální výdaje ve výši 60 procent a daňová povinnost pro ně nevzniká. Podnikatelé s příjmy 60 tisíc měsíčně a dvěma dětmi staršími tří let pocítí změnu více. „Místo daňového bonusu 37,5 tisíce korun ročně budou nově dostávat jen lehce přes 25 tisíc. V celkovém součtu s pojistným si pohorší za rok o 16,5 tisíce korun,“ vypočítává Monika Lodrová.
Modelový příklad OSVČ se dvěma dětmi staršími tří let
2023 | 2024 | |
---|---|---|
Měsíční příjem | 60 000 | 60 000 |
Roční příjem | 720 000 | 720 000 |
Daň z příjmu fyzických osob | ||
Výdaje | 432 000 | 432 000 |
Základ daně | 288 000 | 288 000 |
Daň před slevami | 43 200 | 43 200 |
Sleva na dani – poplatník | 30 840 | 30 840 |
Sleva na dani – školkovné | 17 300 | 0 |
Sleva na dani – manžel/manželka | 24 840 | 0 |
Sleva na dani – vyživované dítě | 37 524 | 37 524 |
Výsledná daňová povinnost + / daňový bonus – | – 37 524 | – 25 164 |
Celkové odvody fyzické osoby | 37 187 | 53 752 |
Kromě OSVČ a zaměstnanců se rušení slev dotkne také studentů. Dojít by totiž mělo ke zrušení slevy na dani na studenta ve výši 4 020 korun ročně. Tuto výjimku mohli uplatnit mladí lidé při přípravě na budoucí povolání do 26 let.
Sazba daně z příjmu fyzických osob
Vláda ve svých návrzích počítá s tím, že od příštího roku by se mohl snížit limit pro vyšší sazbu daně z příjmu fyzických osob. Ta je nyní na 23 procentech. Podle poradenské společnosti BDO by se daňová sazba uplatňovala už na zaměstnance s měsíčním příjmem 120 tisíc korun, místo současných 161 tisíc korun. Změna by tak dopadla na pracovníky s vyššími příjmy.
PŘEHLEDNĚ: Jak si nenechat ukrást údaje k platební kartě? Pozor na veřejné wifi sítě
Internetové podvody a hackerské útoky rostou na síle, a během letních prázdnin tomu nebude jinak. Kyberzločinci nejčastěji cílí na technicky méně zdatné a příliš důvěřivé osoby, využívají i veřejných wifi sítí, aby se dostali k citlivým údajům k platební kartě. Jak se jim bránit, na co si dát pozor a které formy ochrany jsou nejspolehlivější? Redakce CNN Prima NEWS se zeptala několika expertů na kyberbezpečnost a platební prostředí.
Změny u zaměstnaneckých benefitů
Vládní návrh by také zasáhl velkou část zaměstnanců ohledně bonusů. „Oblíbené benefity nazývané jako „cafeterie“, kde zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům nad rámec mzdy osvobozený příspěvek na kulturní a sportovní vyžití, příspěvek na rekreaci, využívání zdravotnických zařízení či nákupu zboží od zdravotnických zařízení, nákup knih apod., by tedy nově měly podléhat dani z příjmů a odvodům na sociální a zdravotní pojištění,“ uvedla Lodrová.
Ohroženi by byli také majitelé nebo spolumajitelé společností. Vláda chce zavést horní limit osvobození příjmu z prodeje cenných papírů nebo jiných podílů v obchodní korporaci. Nově by se zavedla daň na limit 40 milionů korun. Vše nad tuto hranici by se zdanilo. Konkrétní sazbu ale vláda neuvedla.
Sociální zabezpečení
Změny se mají týkat také sociálního zabezpečení. Zaměstnanci by nově měli přispívat na nemocenské pojištění ve výši 0,6 % vyměřovacího základu. Pojistné odvody se mají zvyšovat u osob samostatně výdělečně činných. Od příštího roku by totiž mohlo dojít ke zvýšení minimálního vyměřovacího základu. Ze současných 25 % průměrné hrubé mzdy by se částka navýšila až na 40 % průměrné mzdy. Letos zaplatí OSVČ měsíční pojištění ve výši 2 994 korun. Při zvýšení na 40 % by suma dělala 4 710 korun.
Úprava daně z přidané hodnoty
Vláda také přináší úpravu u DPH. Nově bude platit základní 21% sazba a snížená 12 %. Dojde například k přesunu kadeřnických služeb, točeného piva, služby autorů a umělců, opravy obuvi či novin do základní sazby. V nižší mají být například potraviny nebo zdravotnické pomůcky. Kromě toho chce vláda i zvýšit spotřební daně z lihu a tabákových výrobků. V příštím roce by se měly zvednout o 10 % a v letech 2025 až 2027 o dalších 5 % v každém roce.
Zdanění výher
Kabinet chce v rámci úspor také více zatížit zdanění výher. Navrhuje se totiž snížit limit pro osvobození příjmů z tombol a hazardních her z 1 milionu korun na 50 tisíc korun.
Auto na firmu jen do dvou milionů korun
Koaliční návrh míří také na nakupování drahých aut na firmu. Kvůli odpočtu DPH tak mohli podnikatelé nakupovat auta o pětinu levněji. Nyní bude částka zastropována na dvou milionech korun.
V souvislosti s dopravou chce také vláda zvýšit částku za roční dálniční známku. Ze současných 1 500 korun se má zvýšit na 2 300 korun.