Ministr financí Zbyněk Stanjura a předseda vlády Petr Fiala (oba ODS) Zdroj: ČTK
Vláda Petra Fialy (ODS) finalizuje své propočty na zmírnění zadlužení státu. Zasáhnou různé vrstvy obyvatel a mohou dopadnout na studenty, živnostníky, podnikatele, zaměstnance nebo rodiny s dětmi. Co všechno je ve hře a o čem v úterý bude jednat premiér s prezidentem Petrem Pavlem?
Předseda vlády Petr Fiala se s hlavou státu setká v podvečer na Pražském hradě. Mezi plánovaná témata, která mají probrat, patří obměna vlády po rezignaci ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) ze zdravotních důvodů nebo návrh na konsolidaci státního rozpočtu. Právě ekonomické kroky Fialova kabinetu jsou pro řadu lidí zatím nejasné a propočtů se ve veřejném prostoru objevuje celá řada. Koho by se možné úspory mohly týkat?
ČTĚTE VÍCE: Fiala by měl vyrazit Síkelu, ne zpochybňovat data, tvrdí Malá. Mícháme jablka a hrušky, míní Exner
Osoby samostatně výdělečně činné
Na živnostníky a podnikatele se stát velmi rád obrací v dobách, kdy státní kasa potřebuje zvýšit své příjmy. I z toho důvodu se ministerstvo práce a sociálních věcí poohlíží, jak by mohlo zvýšit odvody na sociální pojištění. Zatím se nejedná o oficiální návrh, přesto by se změna mohla odehrát dvěma způsoby. První cestou by mohl být nárůst minimálních odvodů sociálního pojištění, druhou pak zvýšení vyměřovacího základu.
Návrh na vyšší odvody OSVČ vyvolal bouřlivé reakce. Porovnejte si rozdíly proti zaměstnancům
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) vyvolal návrhem na růst odvodů pro OSVČ velkou diskuzi. Slibuje si od toho vyšší příjmy do důchodového systému a živnostníkům chce zároveň nabídnout záruku důstojné penze. Ti jsou ale proti, navýšení odvodů pro ně prý může být i likvidační. Zmiňovanou variantu odmítá také ODS a opozice. Jak velké jsou rozdíly mezi platy a odvody zaměstnanců a OSVČ?
Ten nyní počítá se základem sociálního pojištění ve výši 25 procent průměrné mzdy. Letos to znamená, že minimální zálohy jsou nastavené pro OSVČ na 2 994 korunách při hlavní činnosti a 1 178 při vedlejší. Novinka by znamenala, že by se minimální základ vypočítával z minimální mzdy. V současné době je nastavená na 17 300 korunách a při zvýšení záloh o 70 procent by z kapes osob samostatně výdělečně činných odteklo státu měsíčně 5 052 korun.
Rodiny s dětmi
I když se jedná o velmi citlivou sociálně-ekonomickou skupinu, tak i sem míří státní propočty. Rušit by se totiž mohly některé daňové výjimky, kterými jsou sleva na manžela či manželku nebo školkovné. Odhaduje se, že úprava daňových výjimek by mohla vynést několik miliard korun.
Zrušení slevy na manžela či manželku někteří ekonomové podporují. U školkovného je ale velký otazník. V tomto případě totiž rodiny mohou přijít až o 16 tisíc korun. Vláda ale namítá, že ztratilo svůj smysl, protože nepomáhá nízkopříjmovým skupinám obyvatel, ale pouze střední třídě. „Tuto slevu si dnes mohou odečítat pouze ti rodiče, kteří vydělávají dostatečně na to, že i po uplatnění slev na poplatníka, děti a nepracující manželku mají dostatečně vysokou daňovou povinnost, ze které mohou slevu na dani za školkovné uplatnit,“ uvádějí odborníci z Národní ekonomické rady vlády.
Rodiny s dětmi také čekají, zda se vládní koalice dohodne na navýšení rodičovského příspěvku. Ten se nevalorizuje a jeho výše činí 300 tisíc korun do čtyř let dítěte. Představitelé stran se ale neshodli, zda by se příspěvek neměl navýšit o 50 tisíc korun. Některé propočty ale hovoří i o tom, že by se doba pobírání rodičovského příspěvku měla zkrátit.
Studenti
Ani studenti se zřejmě nevyhnou některým změnám. Podle Hospodářských novin by totiž vláda mohla sáhnout na stipendia a výdělky. U stipendií by se zrušilo daňové osvobození a u výdělků sleva. Tento propočet má být ale kamenem sváru v koalici a některé strany s tímto nápadem nesouhlasí.
Zaměstnanci
Z pohledu každé vlády je úprava zdanění zaměstnanců složitá. Jedná se totiž řádově o několik milionů lidí. Těm se přitom snížilo daňové zatížení při zrušení superhrubé mzdy. Pro byla v roce 2020 strana ODS spolu s hnutím ANO. Odborníci, ale i ekonomové však nyní hovoří o tom, že v rámci boje za snížení schodku státního rozpočtu bude nutné upravit zdanění i těmto pracovníkům.
Studie institutu IDEA a PAQ Research navrhuje dvě varianty, jak by se zdanění zaměstnanců mohlo změnit. Vyvážená sazba by byla nastavená na 15 procentech a realistická se základní sazbou 17 procent. První varianta by přivedla do státního rozpočtu 32 miliard korun a druhá 59 miliard. U druhého scénáře by se vrátilo zatížení nejvyšší příjmové pětiny zaměstnanců na rok 2020 a nezvyšovalo by zatížení nejchudších zaměstnanců.
Plošná opatření
Kromě jednotlivých skupin obyvatel se objevují i propočty, které mohou mířit na většinu občanů. To se například týká vyšší daně z nemovitosti. O této změně mluvil nahlas ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) i premiér Petr Fiala. Předseda vlády následně záměr potvrdil i v pořadu Co na to premiér na CNN Prima NEWS. „Daň je mimořádně nízká, a navíc ji inkasují obce. Řeči o několikanásobném navyšování jsou mimo. Debata se vede pouze o drobném navýšení,“ řekl premiér.
Navýšení sociálního pojištění OSVČ? Nepozdává se mi to, couvá Kupka. Parodie, říká Havlíček
Ministru dopravy Martinu Kupkovi (ODS) se nepozdává návrh jeho stranického kolegy a ministra financí Zbyňka Stanjury na navýšení odvodů pro živnostníky. Vláda podle něj bude o takových návrzích ještě jednat. Řekl to v Partii Terezie Tománkové. První místopředseda ANO Karel Havlíček považuje postup vlády v otázce konsolidace veřejných financí za grotesku a parodii.
Ani změna u daně z přidané hodnoty není vyloučena. Ministr financí totiž plánuje, že by se zrušily dvě snížené sazby ve výši 10 a 15 procent a místo ní by byla sloučená sazba 14 procent. Některé produkty či služby z desetiprocentní sazby by se mohly přesunout do základního pásma 21 procent. NERV odhaduje, že výrazné změny by mohly vynést státu desítky miliard korun. Zároveň ale připouští, že změna bude mít proinflační efekt.
Dalším krokem by mohla být revize spotřebních daní. Týkat by se to mohlo zejména daní z neřesti neboli lihu, tabáku či hazardu. „Spotřební daně tvoří velkou část příjmu státního rozpočtu a lze je lehce zvýšit. Otázkou je, zda se například bude sahat na daně z nafty či benzinu. Záležet bude na dalším zdražování pohonných hmot,“ řekl dříve pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka.
