Omezování víceletých gymnázií není na pořadu dne, naopak by se mohlo například v Praze uvažovat o navýšení kapacit těch šestiletých. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Jeho předchůdci přitom z důvodu zvýšení kvality druhých stupňů základních škol ještě donedávna uvažovali právě o postupném omezování například osmiletých gymnázií.
„Myslím, že tohle opravdu není na pořadu dne. Znám výhrady vůči osmiletým gymnáziím, které mají mnozí experti. Ale jestliže něco funguje, tak mým cílem není destrukce, ale spíše náprava. Je rozumné, abychom do našeho systému včlenili několik novinek, ale nemyslím si, že bychom měli nějak omezovat víceletá gymnázia,“ uvedl Bek v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
ČTĚTE TAKÉ: Bek: Chystám se zavést nové typy vysokých škol. Také ty střední se výrazně promění
Překvapivě by proto uvažoval o opačném postupu. „Naopak v některých oblastech, jako je Praha, by možná stálo za zvážení, jestli nemáme o něco třeba zvýšit kapacitu šestiletých gymnázií. Je zřejmé, že struktura obyvatelstva a poptávka v jednotlivých regionech se odlišuje a dosavadní postup, kdy ministerstvo školství ve svém dlouhodobém záměru neumožnovalo další vznik osmiletých gymnázií, není udržitelná pozice vzhledem k tomu, jak se vyvíjí poptávka rodičů a dětí,“ vysvětlil.
Zásadní je podle něj situace ve velkých městech. „Sektor gymnázií by podle mě neměl nějak zásadně expandovat, spíše bychom měli rozvíjet všeobecný sektor někde mezi, ale určitě bych víceletá gymnázia neomezoval. Tam, kde proto budou pádné důvody, jsme připraveni podpořit i navýšení kapacity. Teď jsme svědky opravdu diametrálních rozdílů v Praze nebo v Brně, kde jsou potřeba opravdu super výsledky přijímacích testů, zatímco v některých oblastech mimo velká města je ta hranice poloviční, to je neúnosné,“ domnívá se ministr.
Zvýší to kvalitu, říkali předchůdci
Omezování víceletých gymnázií propagoval například někdejší ministr Robert Plaga (za ANO), který o něm hovořil v roce 2020 při představení nové strategie vzdělávání do roku 2030. „S víceletými gymnázii je výhledově potřeba něco udělat, ale – a to je to, co jsem já dodával i při tvorbě nové strategie – tím prvním krokem nemůže být zrušení víceletých gymnázií, ale musí být proměna obsahu vzdělávání a zvýšení kvality vzdělávání s důrazem na druhý stupeň základních škol,“ uvedl tehdejší ministr před novináři.
Víceletá gymnázia by dle něj měla být výběrovými školami a jejich kapacita by tomu měla odpovídat. „Je smutnou pravdou, že dnes jsou některá místa, kde víceletá gymnázia odčerpávají z okolních škol víc než třeba třetinu žáků,“ řekl. „Já jsem zastánce varianty, kdy by víceletá gymnázia zůstala s nějakou kapacitou, ne jejich úplného zrušení,“ dodal.
Zpětné hodnocení minulých rozhodnutí podle Plagy ukazuje, že návrat k osmiletým a šestiletým gymnáziím nebyl v souladu se zjištěními moderních studií o předčasné selekci dětí ve školách. Podle odborníků to přispívá k nerovnostem ve společnosti, protože to podporuje uzavření elit.
Podobně hovořil také jeho nástupce Petr Gazdík (STAN). „Ukazuje se, že odchod 10 až 25 procent žáků na víceletá gymnázia v některých regionech neodpovídá původnímu účelu těchto škol,“ sdělil počátkem roku 2022 v rozhovoru pro Forum24. „Zaměříme se i na navrácení původní role víceletých gymnázií v systému, a to prostřednictvím spolupráce s jejich zřizovateli. Žádoucím stavem je, aby na víceletá gymnázia v rámci celé ČR odcházeli žáci s mimořádnými studijními předpoklady, což je odhadem pět až deset procent žáků,“ doplnil.
Ve vysílání CNN Prima NEWS o dané problematice nedávno hovořil také ředitel společnosti EDUin Miroslav Hřebecký. „Nikomu se do omezení víceletých gymnázií nechce, protože pro vyšší střední třídu, která na víceletých gymnáziích svými dětmi participuje nejčastěji, je to ožehavé téma. Právě tato vrstva společnosti má rozhodovací právo, rekrutují se z ní krajští radní, zastupitelé, poslanci atd.,“ podotkl.