PŘEHLEDNĚ: Trump hrozí Rusku novými sankcemi. Co má v rukávu?

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Jaké sankce Západ uvalil na Rusko po invazi na Ukrajinu?
  • Proč se stávající sankce ukázaly jako nedostatečné?
  • Jaký dopad mají sankce na ruskou ekonomiku a válku?
  • Jak se Donald Trump staví k sankcím a co to znamená?
  • Jaké jsou plány EU a USA ohledně dalších sankcí?
Více

Dosavadní kroky Západu Moskvu nepřiměly k ukončení války na Ukrajině. Evropští i američtí představitelé spekulují o nových sankcích. Z dosavadních vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa ale není jasné, zda a kdy by k dalším opatřením mohlo dojít. V sobotu však připustil, že je připraven provést razantní kroky, a to za předpokladu, že je udělají i ostatní státy NATO. Dění okolo další strategie vůči Rusku shrnuje deník The Guardian.

Představitelé Evropské unie se setkávají se svými americkými protějšky, aby projednali první koordinované transatlantické sankce proti Rusku od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Americký prezident, který se dříve zdráhal uvalit na Rusko finanční sankce, tento týden prohlásil, že Trump: Jsem připraven na Rusko uvalit zásadní sankce. Jednání některých členů NATO je šokující - CNN Prima NEWS. Jak by měly vypadat, ale zatím není jasné, píše The Guardian.

Jaké sankce proti Rusku dosud západní země přijaly?

Od doby, co ruský prezident Vladimir Putin v únoru 2022 zahájil plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, západní spojenci Kyjeva uvalili sankce na více než 2 500 osob a subjektů, včetně samotného Putina, ministrů, oligarchů, vojenských velitelů, propagandistů, státních a soukromých společností podporujících válku. Brzy po zahájení invaze na Ukrajinu západní spojenci zmrazili aktiva ruské centrální banky v odhadované hodnotě 335 miliard dolarů a vyloučili mnoho ruských bank z mezinárodního finančního systému prostřednictvím zákazu používání platební služby Swift. Dále zastavili prodej vojenského vybavení a všeho, co by mohlo být použito k vedení války, ukončili vývoz mnoha spotřebních výrobků a nad to zakázali dovoz ruských diamantů. 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Trump si notuje s Putinem. Obviňování Evropy z mírového fiaska je nelogické a pokrytecké

Zmíněné sankce navázaly na dřívější restriktivní opatření Západu po anexi Krymu v roce 2014. Následovaly další sankce (zákazy cestování a zmrazení aktiv) proti osobám vinným z porušování lidských práv v Rusku, jako jsou například věznitelé zesnulého opozičního vůdce Alexeje Navalného.

Jaké jsou nedostatky?

Dosavadní opatření se ukázala jako zdaleka nedostatečná k tomu, aby přiměla Moskvu k ukončení války. Rusko si udržuje klíčové příjmy díky prodeji plynu a ropy a také přes prostředníky v nezápadních zemích, kteří prodávají zboží, na které se jinak vztahují sankce. Zatímco západní země rychle zakázaly dovoz ruského uhlí, které lze snadno nahradit, ropa a plyn se ukázaly jako problematičtější, zejména pro EU.

Evropská unie zakázala většinu dovozu ruské ropy, ale udělila výjimku Maďarsku a Slovensku a stále získává 3 % dovozu ropy z Ruska. Blok dováží 13 % plynu z Ruska, ve srovnání s 45 % v roce 2021. Do roku 2028 se však zavázal postupně ukončit veškerý dovoz ruských fosilních paliv.

Bohaté země G7 a EU zavedly cenový strop na ruskou ropu, což znamená, že lodě přepravující ropu nemohou využívat západní přístavy ani přepravní služby, jako je pojištění. V reakci na to Rusko zvýšilo prodej zlevněné ropy do Číny a Indie a vytvořilo stínovou flotilu špatně udržovaných, neregistrovaných plavidel, která přepravují palivo za ceny vyšší než západní strop. Úředníci EU proto uvalili sankce na 444 plavidel stínové flotily, ale připouštějí, že se neustále objevují nové lodě, které zajišťují obchodní výměnu. Mnoho jednotlivců a společností v nezápadních zemích, jako je Turecko, Kavkaz a Čína, je totiž ochotných pomoci Rusku obejít sankce tím, že působí jako prostředníci při prodeji sankcionovaného zboží.

Ruská ekonomika stále roste

Sankce způsobily ruské ekonomice skutečné potíže – podnítily inflaci, oslabily národní rezervní fond a ohrozily dlouhodobý pokles životní úrovně. Ekonomika se však nezhroutila a Kreml nezastavil svou agresi proti Ukrajině. Ruská ekonomika nadále roste, a to díky masivním válečným výdajům, i když na nižší úrovni než dříve. Zastánci sankcí tvrdí, že fungují, protože nutí Rusko ke kompromisům a zvyšování nákladů a k přeorientování se na válečnou ekonomiku na úkor sociálního blahobytu. 

Stockholmský institut pro transformační ekonomiku (Site), který studoval ruskou ekonomiku, rovněž zpochybnil přesnost oficiálních ekonomických údajů Ruska a naznačil, že situace je horší, než se zdá. Že inflace a deficity jsou podhodnoceny a HDP nadhodnoceno. V květnu Torbjörn Becker, ředitel Site, předpověděl, že do poloviny roku 2026 bude Rusko mít potíže udržet válku na současné úrovni. Mezitím však Rusko eskaluje svou válku proti Ukrajině, jak dokazují týdny smrtících leteckých útoků.

Jaký byl Trumpův efekt?

Před loňským znovuzvolením Donalda Trumpa se mnoho evropských hlavních měst obávalo, že jeho návrat do Bílého domu by mohl vést k tomu, že USA přes noc zruší sankce vůči Rusku, což by způsobilo škodlivé trhliny v západní alianci proti Rusku. Poté, co se mu nepodařilo ukončit válku do 24 hodin, Trump opakovaně vyhrožoval sankcemi, protože je stále netrpělivější, že jeho mírové úsilí zatím nepřineslo ovoce. 

Americký prezident v březnu prohlásil, že je na Putina „naštvaný“, a pohrozil uvalením sankcí, pokud do měsíce nedojde k příměří. Termín uplynul, aniž by došlo k jakékoli akci. V červenci byl Trump „velmi nespokojený“ s Putinem a pohrozil uvalením 100% sekundárních cel na země kupující ruskou ropu, pokud nedojde k dohodě o příměří do 50 dnů – termín, který později zkrátil. Také tento termín však uplynul a nic se nestalo.  

Po summitu na Aljašce uvalily USA 50% cla na Indii, údajně za nákup ruské ropy, ale odmítly přijmout stejná opatření vůči jiným odběratelům, jako je Čína. Po posledních masivních útocích na Ukrajinu byl Trump dotázán, zda je připraven přistoupit k druhé fázi sankcí proti Rusku. „Ano, jsem,“ odpověděl. „Ovšem za předpokladu, že tak učiní všechny státy Severoatlantické aliance a pokud přestanou kupovat ruskou ropu,“ doplnil v sobotu na sociální síť Truth Details.

Co se stane teď?

Vedoucí představitelé Evropské unie doufají, že Trump své hrozby splní, a to i přes náznaky větší spolupráce v oblasti sankcí proti Rusku od odchodu Joea Bidena. Zvláštní vyslanec EU pro sankce David O'Sullivan se v pondělí setkal s americkými představiteli ve Washingtonu, aby projednal opatření proti Rusku. Mezitím vysocí představitelé americké administrativy jasně dali najevo, že by si přáli, aby EU v sankcích zašla ještě dál, zejména pokud jde o ukončení nákupů ruských fosilních paliv.

Vysocí představitelé EU a USA se vyslovili pro přísnější sekundární sankce, tedy opatření proti zemím, které Rusku pomáhají obcházet sankce. To by mohlo vyvolat další transatlantické napětí. Následovat příklad USA v případě Indie bude obtížné, protože Brusel usiluje o uzavření obchodní dohody s Novým Dillí. EU uvalila sankce na několik čínských společností, ale nezavedla rozsáhlá opatření proti jednomu ze svých největších obchodních partnerů, protože se snaží zaujmout vůči Číně nezávislý postoj, na rozdíl od USA.

Očekává se, že EU v nejbližších dnech navrhne další sankce proti Rusku. Ale s americkým prezidentem, který povýšil nepředvídatelnost na doktrínu zahraniční politiky, nikdo neví, co Trump udělá.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trumpem pozlacená Gaza. Plán luxusní riviéry nabírá konkrétní obrysy, Palestinci se bouří