PŘEHLEDNĚ: Ukrajinci jako mistři obrany, Rusové ztratili punc velmoci. Co ukázala válka?

Moskva se až do začátku invaze pyšnila silnou armádou. Měla vysoké počty vojáků, výzbroje a také zásobu raket. Svět a zejména některé okolní státy s Ukrajinou v čele se tak po právu ruské armády obávaly.

Válka na Ukrajině

Když Rusové vpadli koncem února na Ukrajinu, jejich síla byla znát. Mnohá ukrajinská města se změnila v trosky, částečně i samotný Kyjev. Ukrajinská armáda na mnoha místech ustupovala, protože nedokázala čelit ruskému náporu.

To se ale časem změnilo. Ukrajincům se podařilo prvotní ruskou ofenzivu odrazit a následně začali dobývat svou zemi zpět. Na ústupu byli rázem tolik obávaní Rusové. Ukázalo se totiž, že některé ruské jednotky de facto existovaly jen na papíře. Nebyly tak dobře vybavené, jak Kreml tvrdil, ani neměly potřebnou sílu.

V celé své nahotě se tak ukázalo, že ruská armáda ani zdaleka není neporazitelná. Naopak jí může s pomocí západní techniky konkurovat i menší ukrajinské vojsko.

Mír s ústupky? Ani náhodou

Západ pozoroval ruské tažení a ukrajinskou obranu s velkým napětím a také despektem. Ačkoliv se Ukrajina až překvapivě držela, objevovaly se názory, že by prezident Volodymyr Zelenskyj měl raději přistoupit na Rusy nabízený mír. To by znamenalo ztrátu části území na východě a jihu země. Zelenskyj odmítl a zdá se, že udělal dobře.

Rusové opustili Cherson a do města vstoupili ukrajinští vojáci. Ti se dočkali velmi vřelého přivítání od místních obyvatel.

18 Zobrazit galerii

Karta se postupně obrátila a Ukrajinci přešli na některých místech do protiofenzivy. Ztracená území pro ně nejsou nedobytná. Příkladem budiž osvobození Chersonu – jediného oblastního města, které se Rusku během invaze podařilo dobýt.

Moderní zbraně hrají prim

Ukrajincům se sice podařilo zastavit ruské ofenzivní choutky, ale úspěšné obranné boje by jim k protiofenzivě nejspíš nestačily. Opravdovým „gamechangerem“ se ukázaly být moderní zbraně dodávané ze Západu.

Kyjev zprvu dostával zejména dodávky sovětských zbraní, které jeho vojáci dobře znají a umí je ovládat. Později však na Ukrajinu začaly proudit i moderní nástroje. Snad nejproslulejším se stal raketomet HIMARS, který se stal noční můrou ruských vojáků a Ukrajincům pomohl vyhrát nejednu bitvu. Velké oblibě se těší také přenosné protitankové raketové systémy Javelin.

Mobilizace průběh války nezvrátila

Ruský prezident Vladimir Putin pod tlakem rostoucích ztrát reagoval tím, že ve druhé polovině září vyhlásil mobilizaci. Měla být částečná. Do armády tak měli narukovat Rusové s vojenskými zkušenostmi a aktivní zálohy. Podle dostupných zpráv ale verbíři zejména v asijské části Ruska rozdávali povolávací rozkazy v podstatě každému muži, kterého potkali.

Muži, kteří dostali povolávací rozkaz, stojí před vojenským velitelstvím ve Volgogradu

Rusové podléhající mobilizaci nastupují do autobusu u vojenského velitelství ve městě Krasnodar

Přechod Verchnij Lars na rusko-gruzínské hranici pod náporem Rusů prchajících před mobilizací

Manželky, dcery a matky se musí kvůli mobilizaci v Rusku rozloučit se svými manžely, otci či syny.

25 Zobrazit galerii

Ruští branci mají údajně zamířit na výcvik a až poté do války na Ukrajinu.

25 Zobrazit galerii

Mobilizovaní Rusové se ale ukázali být velmi chabou náhražkou vycvičených vojáků. Ruské síly tak nehledě na posily na Ukrajině nadále ustupují a mnozí rekruti se raději vzdávají, než aby bojovali. Mnozí už před zajetím uváděli, že se jim nikdo nevěnoval a nelze tak hovořit, že by za sebou měli nějaký účelný výcvik. Putin si mobilizací navíc znepřátelil mnohé Rusy, kteří invazi doposud podporovali nebo alespoň mlčky tolerovali. Statisíce jich dokonce opustily zemi.

Anexe, která jako by nebyla

Putin ke konci září kromě mobilizace vyhlásil rovněž anexi několika okupovaných regionů. Okamžitě tak k Rusku připojil Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov později dokonce uvedl, že ještě není dáno, kde se nyní vlastně hranice Ruska přesně nacházejí. Rusko tak svým způsobem bylo státem, které nemělo jasně vymezené hranice. Ukrajina a západní mocnosti anexi pochopitelně neuznávají, stejně tak anexi Krymu z roku 2014.

Ukrajinci ve své protiofenzivě začali osvobozovat především území, která náleží právě do těchto čtyř oblastí. Vrcholem pro ně bylo zmiňované získání Chersonu zpět z ruského područí. Kyjev má nyní zřetelné plány. Válku nechce ukončit, dokud hrozí, že by Rusku připadla další část země. Nejen, že Ukrajinci chtějí zpět výše jmenované čtyři oblasti, definitivně se nevzdali ani Krymu.

Pozemní boje nyní zřejmě zpomalí nadcházející zima, kterou chtějí Rusové Ukrajině znepříjemnit ostřelováním elektráren a energetické infrastruktury. Kreml tak chce tamní obyvatelstvo donutit, aby kvůli zimě a tmě samo tlačilo na brzké ukončení války. To by Rusku pravděpodobně zajistilo zisk alespoň části v září anektovaných oblastí.