Na dočasné příměří ve válce na Ukrajině, navržené Spojenými státy, již Kyjev kývl, Moskva zatím ne. Web The Washington Post popsal, jaké požadavky Rusko má. Trvá například na zachování kontroly nad okupovanými územími a odmítá působení mírových sil NATO.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa tlačí na Kreml, aby souhlasil s 30denním příměřím na Ukrajině a mírovými rozhovory. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že myšlenku v zásadě podporuje, ale poznamenal, že realizace vyvolává mnoho otázek. Zmínil například nejasnosti ohledně dohledu nad dodržováním příměří na dlouhé frontové linii. Vyjádřil rovněž obavu, že třicetidenní zastavení bojů by Ukrajina mohla využít k přeskupení sil a přezbrojení.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Přerušení bojů? Ke slovům ruského diktátora jsem obezřetný, řekl Lipavský. Zmínil zájem Česka
Požadavky Moskvy jsou však pravděpodobně daleko od představ Ukrajiny a jejich spojenců. Co přesně Rusko požaduje, popisuje web The Washington Post.
Bezpečnost, nebo území?
Po třech letech války kontroluje Rusko přibližně pětinu Ukrajiny. Vylučuje, že by se tohoto teritoria vzdalo, naopak by rádo získalo ještě něco navíc. „Krym, Sevastopol, Cherson, Záporoží, Doněck, Luhansk – to jsou regiony Ruska. Jsou zapsány v ústavě. To je daná skutečnost,“ řekl ve čtvrtek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Přestože Rusko anektovalo Krym včetně Sevastopolu v roce 2014, jde stále o mezinárodně uznávanou součást Ukrajiny. Ostatní regiony, které Peskov zmínil, nezákonně anektovalo v roce 2022.
V červnu Putin prohlásil, že Rusko okamžitě zastaví nepřátelské akce, pokud se Ukrajina vzdá čtyř jihovýchodních regionů, které částečně obsadila ruská vojska, a vzdá se plánů na vstup do NATO. Putin také chce, aby byl ruský zábor půdy uznán za legitimní.
Jeho ukrajinský protějšek prezident Volodymyr Zelenskyj dlouho zdůrazňoval, že Ukrajina se suverénního území nevzdá. V poslední době však mluví spíše o bezpečnostních zárukách než o okamžitém návratu území.
Hrozba jaderného konfliktu
Putin svou agresi na Ukrajině zdůvodnil možností dalšího rozšíření Severoatlantické aliance. Členství Ukrajiny v NATO, obranné alianci, která vyžaduje, aby členské státy bránily ostatní země v případě napadení, je totiž pro Putina nevýhodné. Zelenskyj však případné členství Ukrajiny v bezpečnostní alianci považuje za klíčovou bezpečnostní záruku.
Americký ministr obrany Pete Hegseth minulý měsíc prohlásil, že členství v NATO není „realistické“. Ve svém projevu o stavu země v roce 2024 Putin navíc varoval před „tragickými důsledky“, pokud by někdy byly na Ukrajině rozmístěny alianční síly. Pohrozil také odvetnými útoky proti Západu v případě napadení Ruska. „To vše skutečně hrozí konfliktem s použitím jaderných zbraní a zničením civilizace. Copak jim to nedochází?“ řekl.
Kreml rovněž vyloučil přítomnost zahraničních mírových sil na Ukrajině, což evropské státy zvažovaly jako možnou bezpečnostní záruku. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že Rusko odmítá „zapojení jiných zemí do konfliktu“. Moskvu by to prý donutilo „reagovat všemi dostupnými prostředky“.
Evropa totiž navrhla vyslat na Ukrajinu po skončení bojů tisíce vojáků. Rusko ale zopakovalo, že mírové jednotky žádné země NATO na ukrajinském území nepřijme „za žádných podmínek“. „Proč bychom měli souhlasit s mírovými silami, které jsou složené ze zemí, jež nás považují za nepřátele, a které by přišly jako ‚mírové síly‘?“ ptal se ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Zabavené diplomatické komplexy
Rusko využilo obnovených kontaktů se Spojenými státy také k řešení otázek, které se netýkají jen války na Ukrajině. Mezi nimi byly i dlouhodobé stížnosti na zmrazené diplomatické mise z doby vlády Baracka Obamy.
Rozhovory mezi Ruskem a USA v Istanbulu 27. února se zaměřily na status diplomatických misí, jejichž činnost byla omezená kvůli vyhošťování a personálním restrikcím. Rusko požadovalo navrácení šesti diplomatických komplexů, které podle něj Spojené státy v letech 2016 až 2018 protiprávně zabavily. Jednalo se o budovy v New Yorku a Marylandu, které zmrazila druhá Obamova administrativa, a konzuláty v Seattlu a San Franciscu, které první Trumpova administrativa uzavřela kvůli jejich blízkosti k citlivým místům, včetně Silicon Valley, ponorkové základny a zařízení společnosti Boeing.
Washington vyjádřil obavy ohledně přístupu k bankovním a smluvním službám a potřebou zajistit stabilní a udržitelný počet zaměstnanců na americkém velvyslanectví v Moskvě. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že „v rámci konstruktivních jednání obě strany určily konkrétní počáteční kroky ke stabilizaci provozu dvoustranných misí v těchto oblastech“. Krátce po jednání Moskva oznámila, že obdržela od Washingtonu pověřovací listiny ke jmenování nového velvyslance Alexandra Darčijeva.
Uvolnění sankcí
Americké sankce, které administrativa Joe Bidena uvalila na Rusko v roce 2022, oslabily jeho ekonomiku a zbrzdily vojenský sektor. Trump naznačil ochotu jednat o zmírnění sankcí v rámci potenciální mírové dohody. Kreml veřejně tvrdí, že všechny sankce jsou nezákonné a musí být zrušeny.
Rusko má zájem hlavně o zrušení omezení nadnárodních plateb a prodeje plynu a ropy. Jedním z hlavních problémů bylo zmrazení více než 300 miliard dolarů ruské centrální banky na Západě. EU loni schválila plán použít úroky z těchto zmrazených aktiv na podporu Ukrajiny. Putin tuto strategii označil za „krádež“. Paříž navrhla využít aktiva jako zástavu pro případné zabavení, pokud Moskva poruší dohodu o příměří.
Rusko v únoru při jednáních v Istanbulu prosazovalo také obnovení přímých letů do Spojených států.
V pátek se na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám shodly členské státy Evropské unie. Ze seznamu podle všeho zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko svou blokaci stáhly. Bez dohody by sankce vypršely v sobotu 15. března, musí se prodlužovat každých šest měsíců.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trump je naprosto odtržený od reality, řekl Kocáb. Pomoc Ukrajině podle něj přeměnil v bohapustý kšeft
