V očkování proti covidu vidí odborníci tolik očekáváné světlo na konci tunelu. V současné době máme v Česku k dispozici první dávky vakcín od firerm Pfizer/BioNTech a Moderna. Dalších pět výrobků od jiných firem by mělo dorazit v průběhu tohoto roku. Které vakcíny stát objednal, čím se mezi sebou liší a jak na ně pohlíží odborníci z řad virologů, epidemiologů a imunologů?
Lze shrnout, že všechny vakcíny proti covidu představují způsob, jak nastartovat přirozenou obranyschopnost těla k boji s virem SARS-CoV-2. Česká republika objednala prostřednictvím smluv Evropské unie celkem sedm typů vakcín, a to od firem Pfizer a BioNTech, Moderna, AstraZeneca, CureVac, Johnson & Johnson, Sanofi Pasteur a Novavax. Cílem ministerstva zdravotnictví je naočkovat kolem sedmi milionů obyvatel, aby se vytvořila takzvaná kolektivní imunita. Očkování proti covidu je nepovinné a bezplatné.
Klíč se jmenuje spike protein
Jak přesně fungují vakcíny vyvinuté proti viru COVID-19, nám popsala imunoložka prof. Zuzana Bílková. „Vakcíny vyvinuté proti viru COVID-19 lze rozdělit do tří skupin, a to dle složení a principu působení. Společným prvkem všech těchto vakcín je, že jako specifický antigen, proti kterému se má vyvinout imunitní odpověď, byl vybrán spike protein. Tento protein je přímo na povrchu kulovitých virových částic a díky těmto jakýmsi „háčkům“ se virus k naším buňkám na sliznici snadno přichytí. Co je asi dobré zmínit, že se může jednat nejen o sliznici našeho respiračního traktu, tj. horní a dolní cesty dýchací, ale i o sliznici traktu gastrointestinálního, tj. celého trávicího systému,“ vysvětluje imunoložka.
Zuzana Bílková dále dodává, že těsné přimknutí je nezbytnou podmínkou, aby virus mohl do buňky proniknout a tam se pomnožit. Všechny doposud vyvíjené vakcíny mají za úkol vybudit náš imunitní systém, aby rychle a specificky reagoval na přítomnost virových částic SARS-CoV-2 na slizničním povrchu. Rozvine-li se po vakcinaci imunitní odpověď, naše specifické protilátky tyto „háčky“ zneškodní, odborně se tomu říká zneutralizují, a virus pak nemá k dispozici nástroj, jak do našich buněk proniknout. Bez parazitování na našich buňkách se virus nedokáže množit. Výsledkem je rezistence (odolnost) očkovaného jedince vůči infekci.
Comirnaty od Pfizer a BioNTech – na bázi mRNA
První vakcíny s názvem Comirnaty do České republiky dorazily koncem prosince loňského roku. Za vznikem této očkovací látky proti onemocnění COVID-19 stojí americká společnost Pfizer a německá BioNTech. Vakcína je určena pro osoby starší 16 let. Očkování funguje na principu mRNA (messenger ribonucleic acid / poslíček ribonukleové kyseliny), ve které je zakódovaná genetická informace pro spike protein, tedy „háčky“ koronaviru.
Co je mRNA? Jednovláknová nukleová kyselina, která slouží jako předpis pro výrobu bílkoviny na základě genetické informace. Zkratka mRNA pochází z angličtiny, ve které se tato molekula označuje jako messenger RNA, což znamená „poslíček“. Je také známá pod názvy informační nebo mediátorová RNA.
„Vakcína Comirnaty, stejně jako Moderna a CureVac, funguje právě na bázi genetické informace mRNA, která je předlohou pouze pro tvorbu jedné složky nového SARS viru, o níž se ví, že je důležitá z hlediska imunitní odpovědi organismu,“ vysvětluje viroložka Ruth Tachezy. Znamená to, že vakcína mRNA naučí organismus rozpoznávat a zneškodňovat vir pouze podle jedné jeho části, neobsahuje tedy v žádném případě jakoukoli formu celého viru. „Výhodou tohoto typu vakcín bude relativně rychlá úprava, pokud by například došlo k šíření jiných variant viru, proti kterým by současné vakcíny nefungovaly. Také výroba je rychlejší. Důležité je, že vývoj posledních deseti let umožnil tuto genetickou informaci RNA efektivně vnášet do buněk a zajistit její stabilitu až do produkce bílkoviny,“ doplňuje viroložka Tachezy.
Tyto vakcíny obsahují nukleovou kyselinu mRNA, podle které jsou v buňkách syntetizované bílkoviny. „Infromace ve vakcíně instruuje náš adaptivní imunitní systém, aby naučil tělo tyto bílkoviny identifikovat a zničit, čímž chrání před onemocněním COVID-19,“ uvádí také Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Vakcínu od Pfizer a BioNTech je potřeba aplikovat dvakrát v rozmezí 21 dnů. Nevýhodou této vakcíny je dlouhodobé uchovávání při teplotě minus 70 stupňů. Ministerstvo zdravotnictví na Twitteru uvedlo, že 21 dní je pouze minimální doba rozmezí mezi oběma dávkami.
Moderna
V úterý 12. ledna dorazilo do Česka prvních 8 400 dávek očkovací látky Moderna. Stejně jako u Comirnaty od Pfizeru a BioNTechu se jedná o mRNA vakcínu. „Podává se ve dvou dávkách, obvykle do svalu v horní části paže, a to s odstupem minimálně 28 dní. Organizace dodávek vakcíny je odpovědností národních orgánů. Další informace k použití vakcíny najdete v příbalové informaci, poradit se můžete také se svým lékařem,“ uvádí na svém webu Státní ústav pro kontrolu léčiv. SÚKL také poukazuje na skutečnost, že dosud nejsou dostupné informace o tom, jak dlouho bude ochrana navozená vakcínou Moderna působit. Tato vakcína je určena pro osoby starší 18 let.
Za sebe bych neupřednostnila ani jednu, budu ráda, když se na mě dostane.
Rozdíly mezi vakcínami Pfizer a Modernou jsou minimální. Jsou sestrojeny na stejném principu. Vakcinace se provádí intramuskulární cestou (aplikace léku do svalu, pozn. red.). „Obě vakcíny jsou srovnatelné a mají přibližně 95procentní účinnost. Chrání před středně těžkým a velmi těžkým průběhem nemoci. Za sebe bych neupřednostnila ani jednu, budu ráda, když se na mě dostane,“ vysvětluje imunoložka Helena Tlaskalová-Hogenová.
CureVac
Třetí vakcínou, která bude dostupná pro české občany a která funguje velmi podobně jako Pfizer a Moderna, je německá očkovací látka CureVac. Vstoupila do třetí fáze klinické studie v polovině prosince a první výsledky firma očekává na konci prvního čtvrtletí letošního roku. Teprve poté bude moci být klinicky schválena. EU už objednala 405 milionů dávek pro členské státy. Na tento typ vakcíny si zatím ještě počkáme. Očkovací látku je třeba aplikovat ve dvou dávkách s odstupem alespoň 28 dní a lze ji uchovávat v lednici po dobu šesti měsíců.
AstraZeneca – vakcína využívající virový vektor
Co je virový vektor? Pokud je virus proměněn ve virový vektor, musí být změněn tak, aby nepředstavoval hrozbu nejen pro člověka, ale ani pro další pozemské organismy. Virové vektory jsou pouze přenašeči genetické informace do buňky, nejsou schopny se replikovat a vyvolávat onemocnění.
Další z řady vakcín schválených pro očkování v Česku je AstraZeneca, jejíž dodání očekáváme v únoru. „AstraZeneca a Johnson & Johnson jsou vakcíny využívající virový vektor (virus, který nese genetickou informaci i pro SARS-CoV-2 bílkovinu, pozn. red.), tedy virus, který u lidí vyvolává mírná onemocnění, případně příbuzný zvířecí vektor, který je upravený tak, aby se v našem těle nemnožil. Opět se jen z jeho genetické informace udělá bílkovina. Zde se ale mimo bílkoviny nového typu SARS udělají i bílkoviny daného vektoru. To může zesílit, ale i zeslabit imunitní odpověď našeho organismu. Díky vektoru je ale genetická informace snadněji vnesena do našich buněk, a je tak i zaručena její stabilita. Proces výroby bude ale jistě delší ve srovnání s mRNA vakcínami,“ vysvětluje viroložka Ruth Tachezy princip, na jakém vakcína funguje.
Ruth Tachezy dodává, že všechny vakcíny, které projdou regulérním procesem klinických zkoušek a schvalování Evropské medicínské agentury a Evropské komise, jsou bezpečné. „Uvidíme, jaké bude konečné číslo účinnosti vakcíny AstraZeneca/Oxford. Zatím zveřejněná čísla hovoří o 70 procentech, což je méně než u mRNA vakcín, které jsou již schválené, kde se uvádí účinnost 94 a 95 procent,“ doplňuje Tachezy.
Vakcínu AstraZeneca je také potřeba aplikovat ve dvou dávkách v rozmezí alespoň 28 dní. Výhodou této látky je, že ji lze uchovávat v lednici při 2–8 stupních po dobu šesti měsíců. „Díky tomu, že je s vakcínou spojen snadnější způsob zacházení a uchovávání, se očkování stane dostupnějším. Je to další krok k tomu, abychom se mohli vrátit k běžnému životu,“ dodala ředitelka SÚKL.
Johnson & Johnson – vakcína Janssen s jedinou aplikací
Americká společnost Johnson & Johnson vyvinula vakcínu, která funguje na podobné bázi jako AstraZeneca. První dávky by do Česka měly dorazit letos v dubnu. Americko-belgicko-izraelská vakcína Janssen je jednou ze sedmi vakcín, na které Česko čeká. Tato vakcína navíc jako jediná z těchto sedmi schválených typů může být aplikovaná pouze v jedné dávce a navíc ji lze uchovávat v lednici. Díky tomu by ji mohli snadno aplikovat i praktičtí lékaři.
Novavax – na bázi bílkovin
Čím se liší od mRNA? Do těla se vpíchne přímo cílový protein, v tomto případě koronavirový spike protein připravený biochemickými metodami, objasňuje rozdíl web Akademie věd ČR.
Americká očkovací látka Novavax zatím čeká na registraci, která nebude dříve než ve druhém čtvrtletí letošního roku. Část výroby těchto vakcín by měla proběhnout také v Česku. Středočeská Praha Vaccines, která se zaměřuje na výrobu vakcín, změnila svůj název na Novavax CZ a připravuje se na ostrou výrobu vakcíny proti covidu.
Novavax i další varianta, Sanofi Pasteur, o které píšeme níže, tedy fungují na bázi bílkovin neboli proteinů. Do těla se dostane cílový protein, v tomto případě koronavirový spike protein, spolu s látkami, které imunitní systém povzbuzují, to jsou tzv. adjuvans. „Po aplikaci vakcíny do svalu reaguje náš imunitní systém podobně, jako je tomu u předcházejících typů vakcín,“ potvrzuje imunoložka Zuzana Bílková.
Očkování touto vakcínou bude také probíhat ve dvou dávkách v rozmezí alespoň 21 dní a očkovací látku lze uchovávat v lednici.
Sanofi Pasteur
Sanofi Pasteur vyrobila francouzská farmaceutická společnost Sanofi ve spolupráci se svým britským partnerem GlaxoSmithKline. Tato vakcína ještě musí projít dalším testováním, protože dosavadní klinické studie prokázaly nedostatečnou imunitní odezvu u starých lidí. Proto tato vakcína ještě není schválená a potenciální nasazení této očkovací látky je odloženo až na konec tohoto roku.
„Sanofi Pasteur a Novavax vyrábí vakcínu založenou na bílkovině vázané na nosič, případně doplněné složkou, která zvyšuje stimulaci imunitní odpovědi,“ upřesňuje viroložka Ruth Tachezy. Sanofi i Novavax používají při výrobě vakcín stejný protein, ale odlišné adjuvans.
Nevýhodou proteinových vakcín je zdlouhavější vývoj. Sanofi Pasteur se bude očkovat ve dvou dávkách v rozmezí alespoň 28 dní. Vakcínu bude možné uchovávat v lednici.
Můžu po očkování onemocnět covidem a nakazit své okolí?
Kolem vakcín je však stále mnoho neznámých odpovědí. Například není jisté, zda očkovaný člověk, který přesto onemocní lehkým průběhem covidu, bude pro své okolí infekční. Podle imunoložky Heleny Tlaskalové-Hogenové se možnost přenosu viru z očkovaných lidí v těchto fázích netestovalo, takže to úplně vyloučit nelze. „Osobně si ale nemyslím, že tato situace hrozí. Domnívám se totiž, že u lidí očkovaných do svalu se imunita projeví také na sliznicích, protože i na sliznicích budou přítomné specifické protilátky a buňky, které budou bránit množení viru. Na základě existujících zkušeností s vakcínami proti jiným infekčním chorobám nebyl tento přenos infekce popisován,“ vysvětluje imunoložka.
„Předně je třeba si položit otázku, zda je jakékoli jiné očkování schopné zabránit vzniku nosičství, i kdyby bylo jen přechodné. Odpověď je jasná. Není. Očkování nemůže v žádném případě zabránit uchycení patogenu, tedy ani koronaviru, na vstupní bráně, ať už malému, či velkému,“ vysvětluje vakcinolog Marek Petráš. Doplňuje, že očkování přináší benefit ve zkrácení délky doby takového nosičství. Zatímco neočkovaný se může nakazit, ať už s příznakovými, či bezpříznakovými projevy, a stává se tak na určitou dobu nosičem či přenašečem, očkovaný jedinec získává nejen výhodu, že neonemocní, ale jeho specifická imunita dokáže virus rychle zničit. „Jinými slovy se takový jedinec viru zbaví odhadem během jednoho až třech dní,“ upřesňuje vakcinolog.
Někteří jedinci z populace nemusí reagovat na vakcínu optimálně a jejich imunita nebude dostatečná.
Zuzana Bílková poukazuje na informace, které pocházejí z Izraele, země, kde je v současné době proočkováno více než 20 procent populace a číslo rychle stoupá. „První dávka vakcíny chrání před infekcí jen část populace, a aby bylo dosaženo účinnosti deklarované výrobcem, je nutné podat ještě druhou dávku a počkat minimálně 7–14 dní. Pak bude očkovaný s vysokou pravděpodobností až z 95 procent chráněn před infekcí. Někteří jedinci z populace však nemusí reagovat na vakcínu optimálně a jejich imunita nebude dostatečná. To je dáno genetickou výbavou každého z nás a také okamžitým zdravotním stavem člověka nebo charakterem léků, které v době vakcinace užíval. Tito jedinci mohou i po vakcinaci covidem onemocnět, ale průběh choroby bude většinou mírný, bez následků,“ vysvětluje profesorka.
Podle Zuzany Bílkové zatím neznáme odpověď na otázku, co se stane, když očkovaný člověk vdechne virové částice ze svého okolí a ony ulpí na sliznici jeho horních cest dýchacích. Mohou se tyto virové částice šířit dál a infikovat další lidi v okolí očkovaného? „Můj čistě subjektivní názor je, že pravděpodobnost takového přenosu je minimální, jakmile se virové částice na sliznici nepomnoží, neměl by takový jedinec infekci šířit dál. Vakcinace by totiž měla zabránit pomnožování virových částic na sliznicích. Na rozdíl od tzv. bezpříznakových jedinců, jejichž imunitní systém sice nedovolí virovým částicím proniknout do organismu a krevního oběhu, ale virové částice se mohou na sliznici množit a šířit do okolí. Avšak bez dostatečného množství dat nelze toto jednoznačně potvrdit ani vyvrátit. Musíme si ještě nějaký čas počkat,“ říká Zuzana Bílková.
Jaké jsou nejčastější nežádoucí účinky po očkování?
Stejně jako u každého očkování se mohou objevit nežádoucí účinky. Ve studiích se tyto nežádoucí účinky objevily většinou první nebo druhý den po očkování a trvaly maximálně dva dny.
Jak dlouho budu po očkování imunní?
„Vzhledem k tomu, že se jedná o zcela nový virus, neexistují v současné době dostatečné poznatky o tom, jak dlouho po očkování se imunita navozená vakcínou zachová, nebo zda bude potřeba pravidelné přeočkování,“ uvádí SÚKL. Podle epidemioložky Heleny Tlaskalové-Hogenové je zatím prokázaná imunita proti covidu na dva měsíce a vše se ukáže až časem. „Aby se vytvořila kolektivní imunita, je potřeba, aby 70 procent lidí bylo po očkování nebo již proběhlé infekci,“ upřesňuje.
Je obtížné říct, jak dlouho nás bude vakcína chránit. Odborné odhady se pohybují mezi šesti měsíci až jedním rokem, ale může to být i déle.
„Výsledky u vakcín Pfizer/BioNTech, Moderna a CureVac naznačují, že účinnost vakcíny je po dvou dávkách 90 až 95 procent. Je obtížné říct, jak dlouho nás bude vakcína chránit. Odborné odhady se pohybují mezi šesti měsíci až jedním rokem, ale může to být i déle. Já sama se přikláním k názoru, že vakcína nás bude před závažným průběhem nemoci COVID-19 chránit i déle než jeden rok,“ říká imunoložka prof. Zuzana Bílková. U vakcín od firmy AstraZeneca a společnosti Johnson & Johnson je účinnost nižší. „Výrobce uvádí kolem 70 procent při aplikaci dvou dávek. Vakcína je také dvoudávková. S délkou účinku to je podobné jako u předcházející mRNA vakcíny. Nelze s jistotu říct, jak dlouho nás vakcína dokáže ochránit, optimistický odhad je ale jeden rok,“ upřesňuje Zuzana Bílková. Ani u vakcíny firmy Novavax nevidí paní profeska vysokou účinnost v porovnání s ostatními. „Uvádí se pouze 50–60 procent,“ upřesňuje.
