Tálibán se může radovat. Po stažení západních sil a obsazení Afghánistánu se dostal nejen ke stovkám tisíc kusů zbraní a obrovskému množství munice, ale také k bojovým vrtulníkům, obrněným vozům, funkčnímu dělostřelectvu či noktovizorům a neprůstřelným vestám. Nyní je radikální hnutí vybaveno lépe než leckterá země. Kolik toho mají jeho bojovníci podle analytiků k dispozici a nakolik dokážou s ukořistěnou výzbrojí pracovat?
Malý odpor afghánských sil a poněkud urychlené a zmatené stažení především amerických jednotek otevřely cestu tálibánským bojovníkům ke klíčovým vojenským základnám a skladům. V součtu má jít podle odborných odhadů o desítky vrtulníků, desetitisíce vozidel a obrněnců, statisíce ručních zbraní a další kusy vojenské výbavy. Není zřejmé, kolik kusů techniky se podařilo z Afghánistánu vyvézt před převratem, ani kolik toho stihly americké síly zničit a znehodnotit před svým stažením.
Bojové vrtulníky
Největší rozruch vzbudila skutečnost, že se Tálibán dostal k ikonickým americkým vrtulníkům UH-60 Black Hawk (Černý jestřáb). Jde o víceúčelový stroj vyráběný v různých úpravách, který se používá ke vzdušným útokům, výsadkům i evakuaci vojenských či civilních osob. Na výrobě se podílelo do roku 2019 i Aero Vodochody. Do paměti veřejnosti se ale nejspíše nejvíce zapsal díky filmu Ridleyho Scotta „Černý jestřáb sestřelen“, který zpopularizoval konflikt v somálském Mogadišu.
K 30. červenci měla afghánská armáda v rukou asi 33 těchto vrtulníků. Není ovšem příliš jasné, kolik z nich se Afgháncům či Američanům podařilo zničit, aby znemožnili jejich okamžité použití. Třeba podle BBC byly desítky Černých jestřábů stále „zaparkované“ třeba na vojenské základně v Kandaháru či Kundúzu. Předpokládá se ale, že se několik kusů techniky podařilo přesunout z Afghánistánu do sousedního Uzbekistánu.
Kromě Black Hawků měla afghánská armáda k dispozici také 32 kusů nejrozšířenějších vrtulníků na světě – ruských Mi-17. Nejspíše šlo o transportní verze těchto strojů, ačkoliv analytici nevyloučili, že se do rukou Tálibánu mohly dostat i vyzbrojené varianty se závěsy na rakety či kanóny.
Satelitní snímky zveřejněné BBC ukázaly, že se několik těchto vrtulníků nacházelo třeba v leteckých základnách v Herátu či Chóst. Dále mohl Tálibán ukořistit až 43 lehkých helikoptér MD-530, byť ani zde není úplně zřejmé, kolik strojů stihlo odlétnout z Afghánistánu a kolik jich bylo vyzbrojených třeba protitankovými střelami či kulomety.
Letadla a transportéry
Proti Tálibánu vylétly kromě vrtulníků i relativně levné a jednoduše použitelné bojové letouny A-19 Super Tucano. Těch měla afghánská armáda v hangárech 23 a do určité míry sloužily hlavně jako cvičné a průzkumné stroje, třebaže posloužily i v několika misích proti Tálibánu. Konkrétně v Afghánistánu byly letouny nasazeny třeba v provincii Faráh, kde měly na návěsech laserově naváděné pumy.
Lehký bojový letoun A-29 Super Tucano afghánské armády. Zdroj: AP
Letouny AC-208 a vojenský transportér C-130 Hercules na kábulském vojenském letišti. Zdroj: AP
Dále mohl Tálibán získat 33 lehkých průzkumných vrtulových letounů Cessna – z toho asi deset v upravené vojenské verzi s osazenými zbraňovými systémy.
Dle odhadů zůstaly v Afghánistánu rovněž tři nebo čtyři americké transportní letouny Lockheed C-130 Hercules, u kterých se ale nepředpokládá, že by v rukou Tálibánu našly nějaké větší využití, vzhledem k náročné údržbě i pilotování.
SUV a obrněná vozidla
Tálibán už nějakou dobu hojně používá páteřní stroje americké armády – osvědčené terénní vozy Humvee. Lze na ně narazit na celé řadě snímků z obsazeného Kábulu či jiných měst, ať už v transportní či obrněné a vyzbrojené verzi (třeba kulometnými hnízdy na střeše).
Jejich přítomnost podle armádních expertů paradoxně napomohla k rychlému obsazení Afghánistánu, jelikož jde o spolehlivé vozy se širokou škálou využití, zvláště v pouštních oblastech. Mezi lety 2017 a 2021 získala afghánská armáda okolo tří tisíc vehiklů, za 20 let americké přítomnosti ale v zemi operovalo na 20 tisíc kusů Humvee.
Tálibán má nyní v arzenálu obrněné i neobrněné verze amerických terénních vozidel Humvee. Zdroj: AP
Obrněný vůz M1117 Guardian v Afghánistánu. Zdroj: AP
Obrněný pásový transportér americké armády M113. Zdroj: Getty Images
Vrtulník Black Hawk a vojenský vůz Humvee. Zdroj: AP
Tálibán si ve velkém oblíbil i pickupy a SUV. Zdroj: AP
Tálibánský bojovník v kulometném hnízdě na obrněném voze. Zdroj: Profimedia.cz
Americký terénní vůz Humvee. Zdroj: AP
Do rukou radikálního hnutí se nejspíše dostaly i stovky obrněných vozů M1117 Guardian s kulometnou věží, z toho asi 31 variant s protiminovým podvozkem. V Afghánistánu bylo nasazeno také přes 150 obrněnců MaxxPro – rovněž s ochranou proti minám – a obdobný počet opancéřovaných pásových transportérů M113. Vedle toho ukořistil Tálibán asi 45 tisíc pick-upů, SUV a kamionů.
Útočné pušky, kulomety i odstřelovačky
Po obsazení Afghánistánu se Tálibánu výrazným způsobem rozšířil dosavadní arzenál. Na fotografiích drží jeho bojovníci například americké útočné pušky, nejčastěji M16 či karabiny M4, kterých mohlo zůstat v zemi na 350 tisíc. Výjimkou nebyly ani pistole M18, těch měli Afghánci v arzenálu okolo 120 tisíc. Ukořistěných kulometů od různých výrobců hlásí analytici zhruba 64 tisíc.
Některé snímky potvrdily, že se Tálibán taktéž dostal k americkým odstřelovacím puškám M24, ačkoliv není zřejmé, v jakém počtu. Celkem by mělo jít o více než půl milionu ručních zbraní, které mohou radikálové prakticky ihned použít.
Americká útočná puška M4. Zdroj: Getty Images
Odstřelovací puška M24 v rukou amerických vojáků v Afghánistánu. Zdroj: Getty Images
Pistole M18. Zdroj: Getty Images
Mimo to v Afghánistánu zůstalo přes 150 kusů dělostřelectva, nejčastěji vysokorážových houfnic. Značná část z nich ale byla před stažením amerických vojsk zničena výbušninami. Dále se Tálibán zřejmě zmocnil asi 160 tisíců vysílaček s velkým dosahem, 15 tisíců noktovizorů a nespecifikovaného počtu neprůstřelných vest a další výzbroje pro okamžité použití.
Co se nevyužije, to může Tálibán prodat
Co všechno dokáže Tálibán udělat se získanou vojenskou technikou? Záleží na konkrétních položkách. Ruční zbraně, terénní vozidla a obrněnce začali radikálové používat prakticky hned, jak se k nim dostali.
OBRAZEM: Ceremoniál za oběti války v Afghánistánu i evakuace posledního vojáka
Americké síly se v pondělí 30. srpna 2021 definitivně stáhly z mezinárodního letiště v Kábulu a po téměř dvaceti letech skončila americká intervence v Afghánistánu. Mise si vyžádala skoro 200 tisíc lidských životů na obou stranách a bilionové náklady.
V případě vrtulníků a letounů bude situace mnohem složitější – i američtí nebo afghánští vojáci museli absolvovat měsíce tréninku, aby se s přístroji seznámili. Bez kvalitního servisu a přístupu k náhradním dílům je jejich bojeschopnost velmi limitovaná, řekl BBC Jonathan Schroden, ředitel poradenské skupiny CNA a bývalý poradce amerických sil v Afghánistánu.
Jodi Vittoriová, profesorka globální politiky a bezpečnosti na Georgetownské univerzitě a veteránka amerického letectva, která sloužila v Afghánistánu, souhlasí s tím, že Tálibán nemá dostatek odborných znalostí, aby tyto letouny zprovoznil.
„Nehrozí tedy bezprostřední nebezpečí, že by Tálibán tato letadla použil,“ navázala a poukázala na fakt, že letadla mohla být částečně demontována ještě předtím, než se afghánské síly vzdaly.
Radikálové se však budou pravděpodobně snažit přimět bývalé afghánské piloty, aby s těmito letadly létali. „Budou vyhrožovat jim i jejich rodinám. Možná se jim tedy podaří některá z těchto letadel vynést na oblohu, ale jejich dlouhodobé vyhlídky vypadají spíše bezútěšně,“ podotkl Jason Campbell ze společnosti Rand Corporation a někdejší poradce při Afghánistánu.
Tálibánu se nejspíše ale podaří zprovoznit vrtulníky Mi-17, které v zemí působí desítky let. V případě zbytku letounů se může také obrátit na sympatizující země, které jim mohou poskytnout údržbu a výcvik.
Dalším možným scénářem je jednoduchý prodej nevyužitého vojenského materiálu a techniky do zahraničí či na černém trhu, čímž si radikální hnutí může financovat své další aktivity a napomoci k ozbrojeným nepokojům ve světě. Zástupce ředitele Wilsonova centra Michael Kugelman označil miliardové americké zbraně v rukou islamistů za kolosální selhání.