To si Štrasburk za rámeček nedá. Právníci a politici cupují verdikt v kauze Michalákové

Verdikt Evropského soudu pro lidská práva v kauze Evy Michalákové vyvolal vlnu překvapení, rozhořčení i mrzení. Politici například zmiňují, že se evropská justice nezabývala klíčovými poznatky, které hrály ve prospěch české matky. Podobně se vyjádřili i někteří právníci. Česká Kancelář vládního zmocněnce ve svém stanovisku naopak uvedla, že Michaláková neměla podat stížnost za své děti, protože s nimi byla ve střetu zájmů.

Právnička a poslankyně Eva Decroix naznačila, že štrasburský verdikt je alespoň na první pohled poměrně strohý a nezaobírá se dostatečně některými aspekty případu. „Dopoledne jsem proletěla rozsudek. Nevěnuje se konkrétním věcem, je to velice formální posouzení a nejde do hloubky. I z toho je jakési mrzení,“ shrnula své pocity v pořadu K věci.

Stojí si za tím, že každé dítě by mělo mít právo žít v rodině, ať už se v ní stalo cokoliv. „Tento základní požadavek – a také lidské právo – vyslyšen nebyl,“ pokračovala Decroix. Obává se, že ze strany české vlády nelze očekávat žádný výraznější zásah do průběhu kauzy.

„Nevidím moc prostor, aby se výkonná moc vložila do rozhodování Evropského soudu pro lidská práva. Nicméně určitý diplomatický tlak by byl vítán, ten je ale dlouhodobý,“ upřesnila svůj pohled poslankyně za ODS.

V kauze se dlouhodobě angažuje i senátorka za KDU-ČSL Jitka Chalánková. Ta neskrývala své překvapení nad výsledkem soudního sporu. „Pro českou vládu je ale právně závazný rozsudek českého soudu v Hodoníně. Ten je pravomocný a svěřil děti do péče Evě Michalákové se znalostí norských posudků,“ sdělila politička ve vysílání CNN Prima NEWS.

Společně s dalšími právními zástupci chce nejdříve prostudovat rozsudek evropského soudu a případně také upozornit na skutečnost, že došlo k různým změnám podmínek od podání stížnosti do rukou evropské justice. Zkritizovala také norské úřady za to, že se doposud neměla ke sdílení informací o stavu bratrů Michalákových.

„Norská strana nikdy té české nevysvětlila, proč byli chlapci rozděleni či proč nebyla naplněna různá opatření, která vycházejí z úmluvy o právech dítěte. Tu podepsala jak ČR, tak Norsko. Odpovědi nemáme dodnes,“ podotkla Chalánková.

Neměla podat stížnost za své děti, uvádí stanovisko

Z výsledku je zklamaný také právník Pavel Hasenkopf. Verdikt podle něj vybočuje z dosavadní vlny, v níž se soudci postavili na stranu rodičů.

„Nemyslím si, že to je rozsudek, který by si štrasburský soud dal do vitrínky a získal tím respekt. Rozsudek je velmi relativní a čistě procedurální. V podstatě přiznali všechna norská tvrzení, ale už vůbec se nezabývali tím, že soudu byly předloženy zprávy policie. Ta podezření vůči otci vyvrátila a potvrdila, že Michaláková nebyla v této souvislosti vyšetřována vůbec,“ upozornil ve vysílání CNN Prima NEWS.

„Je otázka, zda je čtvrteční rozsudek jen nějaký exces, kdy potřebovali jen nechat vyhrát Nory alespoň jednu kauzu. A vybrali si tu, kde už jsou děti odrostlé. Nebo už jde o změnu přístupu soudu,“ doplnil Hasenkopf.

Expertka na rodinné právo Kateřina Zagorová podotkla, že v českých podmínkách by podobná situace nastala spíše zřídkakdy. „Vycházíme i z odlišného právního řádu. Aby došlo k tak závažnému zásahu do rodičovských práv a zákazu styku, tak při těžkém týrání dětí a zneužívání,“ sdělila právnička.

Česká Kancelář vládního zmocněnce ve svém stanovisku uvedla, že Michaláková neměla podat stížnost za své děti, protože s nimi byla ve střetu zájmů. „Podle štrasburského soudu pokračováním pěstounské péče, zbavením matky rodičovských práv a neumožněním kontaktu matky s dětmi Norsko neporušilo své lidskoprávní závazky,“ konstatovala nyní kancelář.

Tagy:

Hlavní zprávy

Konec školní turistiky? Gazdík chce zpřísnit podmínky pro zápisy na základní školy
Školství

Konec školní turistiky? Gazdík chce zpřísnit podmínky pro zápisy na základní školy

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) uvažuje o úpravě kritérií pro zápisy na základní školy. Podle něho by se mohla začít zohledňovat doba trvalého bydliště u spádových škol. Gazdík je přesvědčen, že by takové opatření zabránilo účelovému přehlašování dětí na adresu podle toho, do jaké školy chce rodič svého potomka dostat. Jenže podle některých odborníků by to mělo své negativní dopady.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
10:00

Rusové se ve videu pochlubili obávanou zbraní. Ukrajinci den poté minomet zdemolovali

09:43

Rusové ostřelují Charkovskou oblast. Zranění utrpělo 8 civilistů

09:23

Moskevský korespondent Jiří Just o aktuální situaci na Ukrajině i v Rusku

09:07

Víza dočasné ochrany získalo v Česku za sobotu 493 uprchlíků z Ukrajiny, zhruba o polovinu méně než před týdnem. Celkem víza dostalo 350 795 běženců.

91letá Češka: Všechny války jsou stejné. Viděla jsem umírat Rusy i Němce, zabili mi sestru

Na jaře roku 1945 se dívala do tváří umírajících rudoarmějců, kteří zoufale křičeli o pomoc, aby nakonec vykrváceli. A pamatuje si i klučící obličeje sedmnáctiletých německých vojáků, kteří se vzdali, Rusové je ale stejně postříleli. „Byla to strašná válka, ta Putinova je ale horší, tenkrát Němci ani Rusové bezdůvodně nestříleli civilisty,“ myslí si 91letá Anna Satková.

BIO je v kurzu! Třídění bioodpadu šetří životní prostředí i peněženku

Snížit množství komunálního odpadu v popelnicích? Jde to. Kromě barevných kontejnerů na plast, papír, sklo či nápojové kartony jsou v ulicích Českého Těšína, Prostějova, Znojma, Českých Budějovic a dalších českých měst k vidění i hnědé popelnice na bioodpad. Tam všude služby odpadového hospodářství zajišťují firmy FCC v ČR. Obyvatelé hnědé nádoby je poctivě využívají a odkládají do nich bioodpad ze zahrad i domácností.

Živě
ON-LINE: Ukrajina zahájí rozsáhlý protiútok, tvrdí vyšetřovatelé. Začít by měla z Donbasu

Na Donbasu pokračuje ruská ofenziva. Ukrajinci okupanty zadržují i dělostřelectvem československé výroby. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové v ukrajinských přístavech dál blokují asi 22 milionů tun obilí. Moskva zakázala vstup do Ruska téměř tisícovce občanů Spojených států. Na seznamu figurují i tři američtí politici, kteří jsou již po smrti. Podle týmu nezávislých vyšetřovatelů Conflict Intelligence Team (CIT) by měla Ukrajina za jeden a půl až dva měsíce zahájit rozsáhlou protiofenzivu.

Švýcarsko a Izrael mají první případy opičích neštovic, v Německu jsou další dva

Ve Švýcarsku byl potvrzen první případ opičích neštovic. Německo pak hlásí nejméně dva nové pacienty v Berlíně, uvedla agentura Reuters. Svůj první případ ohlásil také Izrael, kde kvůli němu svolalo ministerstvo zdravotnictví mimořádné jednání. Opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění podobné lidským neštovicím, obvykle však s mírnějšími projevy.

Čestný prezident, který není na hokejovém MS vítán. Fasel si proruským postojem zavařil

O jeho proruském postoji se ví delší dobu. Ale bývalý šéf IIHF René Fasel svoji náklonnost k režimu Vladimira Putina i prezidentovi samotnému ještě posunul na další úroveň, když se krátce po začátku války na Ukrajině stal poradcem soutěže KHL. A i proto si Finové nyní nedovedou představit, že by stále čestný prezident nejvyššího hokejového orgánu měl navštívit probíhající šampionát v zemi tisíců jezer.

Domácí zpravodajství

Sledujte superdebatu s Jurečkou i Schillerovou. Jak bojovat proti drtivé inflaci?

Česko čelí největšímu zdražování od devadesátých let. Inflace by však v budoucnu mohla vystoupat ještě výš. Co by měla vláda udělat, aby krizi co nejefektivněji čelila? O tomto tématu budou diskutovat v superdebatě na CNN Prima NEWS ministři Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Martin Kupka (ODS) i šéfové opozičních poslaneckých klubů Alena Schillerová (ANO) a Radim Fiala (SPD). Speciál za přítomnosti diváků ve studiu můžete sledovat ve čtvrtek 26. května od 21 hodin na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.

Maso stačí jednou týdně, zažili jsme horší bídu, bojují s krizí hrdí senioři z Ostravy

Za jednopokojový byt platí 78letý vdovec František Dvořák 10 500 korun. Bez energií. „Na jídlo a všechno ostatní mi zbývají necelé tři stovky na den. Vyžiju, a ještě mi trochu zůstane,“ sebevědomě říká bývalý stavař. „Člověk musí být šetrný, pak vyjde. Současná krize mě nerozhází,“ tvrdí 76letá Jarmila Šimonová. Ani o deset let starší František Sekanina si nestěžuje: „S manželkou jsme na to dva, tak zatím není s nájmem problém.“

Exkluzivní průzkum: Uprchlíci by měli zůstat maximálně do konce války, tvrdí polovina Čechů

Češi pomalu začínají přemýšlet o návratu uprchlíků zpět na Ukrajinu. Podle průzkumu, který pro CNN Prima NEWS provedla agentura STEM/MARK, by téměř polovina respondentů dovolila běžencům u nás zůstat pouze do konce války. A 23 procent dotázaných by je už dnes poslalo zpátky domů. S tím, že by v České republice uprchlíci mohli zůstat na neurčito nebo dokonce natrvalo, souhlasila pětina oslovených.