K věci (120)
Verdikt Evropského soudu pro lidská práva v kauze Evy Michalákové vyvolal vlnu překvapení, rozhořčení i mrzení. Politici například zmiňují, že se evropská justice nezabývala klíčovými poznatky, které hrály ve prospěch české matky. Podobně se vyjádřili i někteří právníci. Česká Kancelář vládního zmocněnce ve svém stanovisku naopak uvedla, že Michaláková neměla podat stížnost za své děti, protože s nimi byla ve střetu zájmů.
Právnička a poslankyně Eva Decroix naznačila, že štrasburský verdikt je alespoň na první pohled poměrně strohý a nezaobírá se dostatečně některými aspekty případu. „Dopoledne jsem proletěla rozsudek. Nevěnuje se konkrétním věcem, je to velice formální posouzení a nejde do hloubky. I z toho je jakési mrzení,“ shrnula své pocity v pořadu K věci.
Stojí si za tím, že každé dítě by mělo mít právo žít v rodině, ať už se v ní stalo cokoliv. „Tento základní požadavek – a také lidské právo – vyslyšen nebyl,“ pokračovala Decroix. Obává se, že ze strany české vlády nelze očekávat žádný výraznější zásah do průběhu kauzy.
„Nevidím moc prostor, aby se výkonná moc vložila do rozhodování Evropského soudu pro lidská práva. Nicméně určitý diplomatický tlak by byl vítán, ten je ale dlouhodobý,“ upřesnila svůj pohled poslankyně za ODS.
V kauze se dlouhodobě angažuje i senátorka za KDU-ČSL Jitka Chalánková. Ta neskrývala své překvapení nad výsledkem soudního sporu. „Pro českou vládu je ale právně závazný rozsudek českého soudu v Hodoníně. Ten je pravomocný a svěřil děti do péče Evě Michalákové se znalostí norských posudků,“ sdělila politička ve vysílání CNN Prima NEWS.
Společně s dalšími právními zástupci chce nejdříve prostudovat rozsudek evropského soudu a případně také upozornit na skutečnost, že došlo k různým změnám podmínek od podání stížnosti do rukou evropské justice. Zkritizovala také norské úřady za to, že se doposud neměla ke sdílení informací o stavu bratrů Michalákových.
„Norská strana nikdy té české nevysvětlila, proč byli chlapci rozděleni či proč nebyla naplněna různá opatření, která vycházejí z úmluvy o právech dítěte. Tu podepsala jak ČR, tak Norsko. Odpovědi nemáme dodnes,“ podotkla Chalánková.
Neměla podat stížnost za své děti, uvádí stanovisko
Z výsledku je zklamaný také právník Pavel Hasenkopf. Verdikt podle něj vybočuje z dosavadní vlny, v níž se soudci postavili na stranu rodičů.
„Nemyslím si, že to je rozsudek, který by si štrasburský soud dal do vitrínky a získal tím respekt. Rozsudek je velmi relativní a čistě procedurální. V podstatě přiznali všechna norská tvrzení, ale už vůbec se nezabývali tím, že soudu byly předloženy zprávy policie. Ta podezření vůči otci vyvrátila a potvrdila, že Michaláková nebyla v této souvislosti vyšetřována vůbec,“ upozornil ve vysílání CNN Prima NEWS.
„Je otázka, zda je čtvrteční rozsudek jen nějaký exces, kdy potřebovali jen nechat vyhrát Nory alespoň jednu kauzu. A vybrali si tu, kde už jsou děti odrostlé. Nebo už jde o změnu přístupu soudu,“ doplnil Hasenkopf.
Expertka na rodinné právo Kateřina Zagorová podotkla, že v českých podmínkách by podobná situace nastala spíše zřídkakdy. „Vycházíme i z odlišného právního řádu. Aby došlo k tak závažnému zásahu do rodičovských práv a zákazu styku, tak při těžkém týrání dětí a zneužívání,“ sdělila právnička.
Česká Kancelář vládního zmocněnce ve svém stanovisku uvedla, že Michaláková neměla podat stížnost za své děti, protože s nimi byla ve střetu zájmů. „Podle štrasburského soudu pokračováním pěstounské péče, zbavením matky rodičovských práv a neumožněním kontaktu matky s dětmi Norsko neporušilo své lidskoprávní závazky,“ konstatovala nyní kancelář.
