K průlomovému zjištění došli vědci po návratu čínské měsíční sondy na základnu. Během analýzy vzorků lunární půdy objevili minerál, jehož základem je i voda. Poprvé tak byla na Měsíci objevena voda ve své molekulární formě H2O.
K objevu došlo v oblasti s mnohem vyšší selenografickou šířkou (vzdálenost od měsíčního rovníku), než při jakékoli jiné výpravě dříve. S nálezem vody v této zóně přitom nikdo nepočítal – experti měli za to, že se v této oblasti zkrátka nenachází. Zajištěné vzorky ovšem obsahují zhruba 41 procent vody v minerálech připomínajících transparentní krystal ve tvaru hranolu, který je široký jako lidský vlas.
K TÉMATU: Vesmírná podívaná. Souboj titánů i tanec galaxií aneb Teleskop odhaluje taje kosmu
Potenciální zdroj přežití na Měsíci
Tímto zjištěním Čínská národní vesmírná agentura (CNSA) opět potvrdila, že je jednou z dominantních vesmírných velmocí. Studii uvítali nadšení čínští uživatelé sociálních sítí Weibo, kteří jsou na vesmírný program své země velmi hrdí.
O průzkum vesmíru se snaží stále více zemí. Například v lednu se Japonsko stalo pátou zemí, která dokázala kosmickou lodí přistát na Měsíci. „Objev hydratovaného minerálu sondy Chang´e 5 je fascinující a dále rozvine naše chápání, jak reagují horniny a pára v měsíční kůře a na povrchu,“ řekl David A. Kring, vědec z Lunárního a planetárního institutu v Texasu.
Za posledních pár let se poznatky o Měsíci hodně posunuly. Ještě několik dekád zpět to podle vzorků od astronautů lodi Apollo vypadalo, že na zemské družici nemůže být ani kapka vody. Postupem času se ale ukázalo, že tomu tak není. V roce 2009 indická výprava Chandrayaan-1 detekovala první hydratované minerály v podobě molekul kyslíku a vodíku. Navázal na ni americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), když před čtyřmi lety oznámil nalezení vody na přivrácené straně Měsíce.
Jako plné hřiště plechovek
Kvůli kamenitému terénu je extrakce vody sondou náročná. Odpařování navíc často probíhá v nižších nadmořských výškách, při velmi vysokých teplotách. Přesto se v těchto nepříznivých podmínkách podařilo nalezézt nové vzorky. Podle planetárního geologa Univerzity v Hongkongu Yuqi Qiana jim existenci v nežádoucím prostředí umožnila přítomnost amoniaku, který se uvnitř minerálu choval jako stabilizátor. V budoucnosti má potenciál stát se novým mechanismem, jehož pomocí by se mohla voda získávat.
Observatoř SOFIA věří, že by to mohlo podnítit budoucí vesmírné mise. „Množství vody objevené naší observatoří odpovídá zhruba počtu plechovek o objemu 300 mililitrů, rozmístěných na ploše fotbalového hřiště,“ řekl expert Alessandro Roy. „Na Měsíci stále není dostatek vody, ale toto objevené množství může být jednou užitečné pro budoucí vesmírné mise,“ dodal.
Čína plánuje do roku 2030 poslat na Měsíc celou posádku a chce dokonce postavit lunární základnu. Nalezení vody v minerálech na Měsíci není důležité jen z hlediska budoucích misí, může přinést i nový vhled do historie a vývoje této přirozené družice Země.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zářivý vesmírný tanec. Webbův teleskop zachytil dechberoucí snímek galaxií Tučňák a Vejce
