Podle nového výzkumu, publikovaného v časopise Nature Communications, by se pod povrchem Merkuru, nejmenší planety sluneční soustavy, která je nejblíže Slunci, mohla nacházet vrstva diamantů o tloušťce až 18 kilometrů. Informovalo o tom zpravodajství CNN.
Diamanty uvnitř planety mohly podle studie vzniknout krátce poté, co se Merkur asi před 4,5 miliardami let zformoval. Aby vědci možný vznik diamantů uvnitř planety objasnili, simulovali podmínky, které na planetě tehdy zřejmě panovaly, pomocí stroje zvaného kovadlinový lis.
ČTĚTE TAKÉ: Nebeské „diamanty sezóny“. Webbův teleskop odhalil kvasar připomínající prsten s drahokamy
Ten se běžně používá ke studiu chování materiálů při extrémním tlaku. „Je to obrovský lis, který nám umožňuje vystavit malé vzorky stejně vysokému tlaku a teplotě, jaké bychom očekávali hluboko uvnitř pláště Merkuru,“ vysvětlil pro zpravodajství CNN Bernard Charlier, vedoucí katedry geologie na Univerzitě v Lutychu v Belgii a spoluautor zmíněné studie.
Tým vložil syntetickou směs prvků, včetně křemíku, titanu, hořčíku a hliníku, do grafitové kapsle, aby napodobil předpokládané složení uvnitř Merkuru v jeho počátcích, a kapsli vystavili tlaku, který je téměř 70000krát větší než na povrchu Země, a teplotám kolem dvou tisíc stupňů Celsia. Po roztavení vzorku zjistili, že se grafit změnil v diamanty.
Tajemství Merkuru
Merkur je po Zemi druhou nejhustší planetou, jeho kovové jádro zabírá 85 procent jeho poloměru. Je zároveň nejméně prozkoumanou planetou sluneční soustavy.
Mimozemský život na Marsu? NASA získala vzorek, který může potvrdit odvěké dohady
Vozítko Perseverance americké vesmírné agentury NASA odebralo na Marsu vzorek, který může potvrdit historickou přítomnost života na rudé planetě. Jedná se o kus horniny, která splňuje hlavní tři kritéria pro tuto hypotézu. O nálezu informovala americká CNN.
Poslední dokončená mise k Merkuru, NASA's Messenger, probíhala mezi březnem 2011 a dubnem 2015. Mise tehdy shromáždila data o geologii, chemii a magnetickém poli planety, než sondě došlo palivo a narazila na povrch.
„Víme, že na povrchu Merkuru je mnoho uhlíku ve formě grafitu, ale je velmi málo studií o vnitřku planety,“ uvedl Yanhao Lin, vědecký pracovník v Centru pro výzkum pokročilé vědy a technologií vysokého tlaku v Pekingu a spoluautor studie. Právě uhlík je prvek nezbytný pro vznik diamantů.
Výzkumníci také zjistili, že síra přítomná na Merkuru snižuje teplotu tání vzorku, což podporuje stabilitu diamantů, protože diamanty preferují vysoký tlak a nižší teplotu.
Tento výzkum představuje důležitý krok vpřed v našem chápání planet a jejich vývoje. Další mise k Merkuru, BepiColombo, je naplánovaná na prosinec 2025 a měla by poskytnout více informací o vnitřní struktuře a charakteristikách planety.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zářivý vesmírný tanec. Webbův teleskop zachytil dechberoucí snímek galaxií Tučňák a Vejce
