Ilustrační snímek Zdroj: FTV Prima
Vědcům z čínského Kantonu se podařilo v prasečích embryích vypěstovat ledviny obsahující převážně lidské buňky. Jde o první případ, kdy vědci vypěstovali lidský orgán uvnitř zvířete. Odborníci se shodují, že jde o průkopnický objev, který by mohl způsobit převratné změny při transplantacích, informuje americká stanice CNN.
Pětiletý výzkum spočíval ve vytvoření lidsko-prasečích chimérických embryí s kombinací lidských a prasečích buněk. „Prase jsme geneticky upravili, abychom vytvořili prostor pro růst lidských buněk. Ty jsme zase upravili tak, aby přežily v prostředí, které pro ně není přirozené,” vysvětlil pro CNN spoluautor studie Miguel Esteban z Ústavu biomedicíny a zdraví Čínské akademie věd v Kantonu.
Po genetické úpravě se embrya vyvíjela ve třinácti prasnicích. Vědci zárodky vyňali po necelém měsíci březosti k dalšímu výzkumu. Zjistili, že embrya měla ledviny, které obsahovaly převážně lidské buňky. Ty byly také v mozku a míše, oproti ledvinám jich ale bylo velmi málo.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Výzkumníci se bouří: Vláda chce zotročit vědu, hrozí likvidace. Je to skličující
Prvnímu zdařilému případu vypěstování z větší části lidského orgánu uvnitř zvířete předcházelo několik neúspěšných pokusů. Většinou ztroskotaly na tom, že prasečí buňky během vývoje vytlačily ty lidské a výsledná chiméra (tj. jedinec složený z buněk různých genetických informací) tak byla výhradně prasečí.
Průlom v léčbě rakoviny? Geneticky upravení mikrobi loví a požírají nádory
Vědci z Šenčenské univerzity dokázali změnit genetickou strukturu bakterie Escherichia coli tak, že teď umí, a dokonce sama chce napadat nejrůznější typy rakovinových nádorů. Genetici věří, že tuto novou, přelomovou metodu boje proti onkologickým nemocem se brzy podaří přenést z laboratoří do nemocnic.
„Podařilo se pěstovat potkaní orgány v myších a naopak, ale nikdy předtím jsme nevypěstovali lidské orgány,” řekl pro The Guardian hlavní autor výzkumu Liangxue Lai. „Dokázali jsme posílit integraci lidských buněk.“
Ledviny zatím nelze považovat za zcela lidské, protože z většiny obsahovaly prasečí cévy a nervy. Proto je zatím není možné využívat k transplantaci. Autoři výzkumu uvedli, že potrvá ještě mnoho let, než bude možné vypěstovat plnohodnotné lidské orgány za účelem transplantace. „Pravděpodobně se budeme potýkat s dalšími technickými překážkami. Přesto si myslíme, že je to možné,“ uvedl Esteban.
Vážný etický problém
„Autoři sami přiznali, že jim v cestě stojí spousta problémů. Jestli bude současný přístup konečný, to ukáže až čas,“ okomentoval výsledky výzkumu pro Guardian profesor Duško Illič, odborník na kmenové buňky z londýnské King's College. Výzkum označil za průkopnický, ale souhlasil s autory, že k žádnému klinickému využití v dohledné době nedojde.
Tým čínských vědců pracuje na vytvoření dalších lidských orgánů v prasečích embryích, včetně srdce a slinivky břišní. Velkou výzvou je umožnit vývoj lidských nervů a cév v orgánu, aniž by se v centrální nervové soustavě vyvinuly nervové buňky, což by mohlo vést k polidštění mozku. „Ani teoreticky není jasné, jak toho lze dosáhnout,“ upřesnil Illič. Potenciální polidštění mozku navíc pro výzkum představuje vážný etický problém. V mnoha zemích je tento výzkum nezákonný.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Na Měsíci budete tisknout domy z prachu, říká český vesmírný architekt. Spolupracoval i s NASA
