Americký prezident Joe Biden v sobotu formálně uznal za genocidu systematické zabíjení a deportace stovek tisíc Arménů, páchané vojáky Osmanské říše během první světové války. Ankara však označení genocida zásadně odmítá. Informovala o tom agentura AP.
Bidenovi předchůdci se používání termínu genocida v souvislosti s tehdejšími událostmi po desetiletí vyhýbali v obavě, aby si nepohněvali spojenecké Turecko. Biden v pátek telefonoval s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a se svým záměrem vydat prohlášení o genocidě ho obeznámil.
Podle tureckého ministra zahraničí Mevlüta Çavuşoglua Turecko uznání masakrů vůči Arménům za genocidu zcela odmítá a nepotřebuje od nikoho poučování o svých dějinách. Počet obětí masakrů se odhaduje až na 1,5 milionu. Turecko jako nástupce Osmanské říše debaty o genocidě odmítá a tvrdí, že údaje o počtu zavražděných jsou nadsazené a že mrtví byli oběťmi občanské války, nikoli genocidy.
Biden svým sobotním prohlášením dodržel slib, který učinil v prezidentské kampani přesně před rokem na den připomínky genocidy Arménů v Osmanské říši. Část světa uznává, že události z let 1915 až 1923 byly součástí úsilí o vyhlazení Arménů. Kromě politiků v Arménii si v sobotu vyvražďování Arménů připomněl například i francouzský prezident Emmanuel Macron.
Cílem je uctít oběti, nikoliv hledat viníka
Vysoce postavený představitel Bidenovy administrativy podle agentury Reuters řekl, že cílem prezidentova uznání masakrů Arménů za genocidu je uctít oběti, nikoliv dávat někomu vinu. Washington podle tohoto nejmenovaného zdroje považuje Ankaru i nadále za důležitého spojence v NATO.
Genocidu Arménů osmanským Turkům připisuje kromě mnohých historiků více než dvacítka zemí. Vláda Spojených států nikdy takovéto oficiální stanovisko nevydala, Kongres nicméně v roce 2019 schválil výzvu, aby se uznání genocidy stalo formální součástí americké zahraniční politiky.
Symbolické prohlášení Biden učinil v den, kdy podle historiků uplynulo 106 let od začátku přibližně ročního teroru páchaného na Arménech na území dnešního Turecka. Za genocidu tehdejší události označil v loňském usnesení český Senát, ve stejném duchu se dříve vyjádřil i český prezident Miloš Zeman.
