Prezident Petr Pavel by měl o svých výhradách k návrhu státního rozpočtu na příští rok jednat s premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) po 7. prosinci poté, co se hlava státu vrátí ze zahraniční cesty a poslanci o předloze rozhodnou ve třetím čtení. V rozhovoru pro deník Blesk Pavel řekl, že se ještě nerozhodl, zda rozpočet bude vetovat, nebo podepíše.
„Chci mít dostatečné důvody pro to, abych rozpočet vetoval jako nutné opatření, nebo si byl jist, že i ty nedostatky, které vykazuje, jsou zvládnutelné a nemá smysl přistupovat k prozatímním řešením, jako je rozpočtové provizorium. Ale to opravdu nemohu říct teď,“ zdůraznil Pavel pro Blesk.
ČTĚTE TAKÉ: Výrazně snižte daně chudým a zvyšte slevy na děti. Experti sepsali reformu pro vládu
K návrhu rozpočtu má výhrady týkající se výdajů na obnovitelné zdroje či převedení výdajů na platy nepedagogických pracovníků na obce. Pochybnosti má i o odhadovaných příjmech z emisních povolenek, uvedl. Chce ale počkat, jak se návrh změní během nadcházejícího projednávání ve Sněmovně. Zohlední i názory svých poradců a dalších odborníků. Nechce vládě mluvit do toho, jak do rozpočtu promítá své priority, chce se zaměřit na věrohodnost a transparentnost příjmů a výdajů státu.
Základní parametry rozpočtu, který počítá se schodkem 241 miliard korun, schválila Sněmovna koncem října a už je nemůže měnit. Ve středu mají poslanci rozpočet projednat ve druhém čtení, kdy budou moci přednášet pozměňovací návrhy na přesuny peněz. Sněmovna o nich pak rozhodne ve třetím čtení zřejmě začátkem prosince. Pokud rozpočet schválí, dostane ho k podpisu prezident, který má na jeho podepsání, nebo vetování lhůtu 15 dní. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Fialovi teče do bot, míní Valeš. Sliby platů jako v Německu jsou ukázka bezbřehého populismu