reklama

BLOG: Příliš těžké odcházení

Bába Alma odešla.

1. února 2020 v 1:18 odešla bába Alma za duhový most. Po týdenních peripetiích u veterinářů, všemožných vyšetřeních a náhlém, vážném zhoršení stavu vše dospělo do bodu, kdy jsem musela rozhodnout. Bylo jí okolo dvanácti let (v útulku odhadovali) a celé ty čtyři roky, co jsem ji měla v péči, mě školila a učila nejen být lepší kočičí opatrovnicí, ale i být lepším člověkem. A já mám neodbytný pocit, že spolu s ní odešel i kus mě.

reklama

Vyrovnat se se ztrátou někoho, kdo se neřadí mezi lidskou rasu, je pro mnoho lidí obtížnější, než by si mysleli. Já nejsem výjimka. Odchod blízkého zvířecího přítele mě potkal několikrát. Ale teprve před třemi lety mě zasáhl natolik, že mi ta bolest vyrazila dech. My všichni jsme totiž vyrůstali s větami „neplač, už ho nic nebolí“, „teď už je na lepším místě“ nebo „to přejde“. Ale já u mého prvního kotěcího přítele zjistila, že to nepřejde. Nepřejde to, pokud si nedovolíme tu ochromující bolest a smutek prožít.

Přišli jste o zvířecího přítele? Plačte. Plačte, i když máte v tu chvíli pocit, že jestli začnete, už se to nikdy nezastaví. Odsuňte povinnosti, dopřejte sobě i vašemu chlupatému či opeřenému milovanému smíření, které jinak nepřijde. Dejte si čas a i když máte oči oteklé, že skrze ně sotva vidíte, plačte dál, jestli máte potřebu. Nehleďte na kritické hlasy „seber se“ nebo „nebuď hysterická“. Ten, kdo je vysloví, se vás buď snaží neomaleně utěšit, nebo netuší, co prožíváte. A opravdu tušit to nemůže nikdo. Vztah mezi vámi a vaším zvířetem je totiž jedinečný.

Nezapomenutelná, jedinečná, naprosto úžasná a navždycky moje.
Nezapomenutelná, jedinečná, naprosto úžasná a navždycky moje.

„Pořád mi to nějak protýká,“ říkala jsem příteli, když se slzy ne a ne zastavit. A i když už je to dnes lepší, moc dobře vím, že potečou ještě mnohokrát. Bába Alma je totiž frajerka. A vždycky bude. Ta opelichaná kočka s kostnatým zadkem a krysím ocáskem mi převrátila život vzhůru nohama a vytrvale se snažila, aby tak zůstal. Ukázala mi, co znamená milovat zvíře takové, jaké je, i když pro mnohé není zdaleka ani „v normě“ a oni by to s ní „rozhodně nedali“. Za ty čtyři roky jsem s ní totiž prožila víc, než bych si i já se svou bujnou fantazií kdy představovala. A všechno bylo tak intenzivní, že nejen dnes, ale i za měsíc budu mít potřebu si poplakat. Steskem, že už další jedinečné zážitky nepřijdou. A láskou, se kterou na ni budu vzpomínat.

Bába Alma mě ale nejen svým drápem zasáhla mnohem hlouběji. Naučila mě vidět v té neurotické a nepředvídatelné kočce osobnost, kterou bych v hloubi duše toužila mít po svém boku napořád. A proto pro mě bylo rozhodnutí o ukončení jejího trápení nesmírně těžké i lehké zároveň. Těžké proto, že ji nevýslovně miluju a vždycky budu. A lehké proto, že jí nevýslovně miluju a vždycky budu. Protože toho, ke komu chováte tak hluboké city, které prorostou z vašeho srdce až do vaší duše, nikdy nenecháte trápit jen kvůli svému sobectví. To mnohdy jasně říká – chci být s ní/ním co nejdéle, to zvládneme! A někdy tak potlačí ten malý hlásek vzadu v hlavě, který naopak říká, že to takhle ale není správné. Že místo poklidného odchodu volíme boj s větrnými mlýny, který nám i našemu příteli ubírá síly. A o kterém všichni stejně víme, jak nakonec skončí.

Sbohem, Almi.
Sbohem, Almi.

Když to přijde a my víme, že je naděje, nesmíme to vzdát. Ale když to přijde a my víme, že už není naděje, nesmíme to nechat zajít za hranice země, kde je tma a všechno moc bolí. V tu chvíli totiž nejde o nás, ale o našeho přítele, který nám toho za svůj život dal mnohdy víc, než bychom si kdy mysleli. A my jsme tady pro něj i v těch posledních chvílích, které jednou přijdou, od toho, abychom mu jeho odchod usnadnili. I když nás to sebevíc bolí. A bolet dlouho bude.

Bábo Almo, seš největší kočičí frajerka, jakou jsem kdy potkala. Bylo mi ctí po tobě umývat záchod, vysávat po tobě chlupy a každý den se od tebe učit. Děkuju ti za všechno. Buď šťastná.

K tématu

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Sledujte v TV

Sledujte ŽIVĚ Nový den: Jak rok s koronavirem hodnotí biolog Flegr a stomatolog Šmucler

Sledujte ŽIVĚ Nový den: Jak rok s koronavirem hodnotí biolog Flegr a stomatolog Šmucler

V pondělí 1. března to bude rok, co se Česká republika potýká s koronavirovou pandemií. V pořadu Nový den ve speciálním vysílání zhodnotí posledních 12 měsíců molekulární biolog Jaroslav Flegr nebo stomatolog Roman Šmucler. Hostem bude i krizový manažer pražské záchranné služby Ondřej Šedivka, který byl během první vlny u převozu Čechů vracejících se z Wu-chanu.

Rok s koronavirem. Připomeňte si zlomové okamžiky od prvního případu po tisíce obětí
Zeman: Že covid vychcípá v létě? Ať zrůdní pseudoodborníci typu Pekové zalezou pod zem
Registr očkování se nově otevírá lidem nad sedmdesát let. Prioritu má vyšší věk
Kratší pracovní týden podle Maláčové: Lidem vezme práci i část mezd, tvrdí experti
Chilský solární tygr cení zuby. Nastupující energetická velmoc má i českou stopu
reklama
reklama
Babiš: Chtěli nás zastřelit, tak jsem vyhnal ženu do Dubaje. O ničem nevěděla

Andrej Babiš

Domácí zpravodajství

Šéf Senátu: Část mzdy lidí na home office by mohli dostat potřebnější. Musíme se podělit
Bookmakeři: Vítězství ve volbách ANO neobhájí. Favoritem na post premiéra je Bartoš
Jak se starat o respirátor? Na sterilizaci v troubě a mrazáku se odborníci neshodnou
Další články
reklama
reklama