Chodíte do práce, včas zpracováváte zadané úkoly, přinášíte nápady. Své povinnosti si svědomitě plníte. Přesto jste se nečekaně ocitli v nepříjemné situaci, šéfovi je to málo a chce víc. Nařizuje vám časté přesčasy a následně odmítá zaplatit. Nebo se rozhodl vás rovnou okamžitě vyhodit. Jak se v takové chvíli bránit a kdy s podobným rozhodnutím nic nezmůžete, i kdybyste se rozkrájeli?
Časté přesčasy
Přesčasy jsou součástí většiny zaměstnání. Pokud nepřekračují zákonný limit 150 hodin za rok a zaměstnavatel je pracovníkům proplatí, případně jim za ně dá náhradní volno, je všechno v pořádku. Nicméně zaměstnanec s ním musí souhlasit.
Je ale třeba dát si pozor na pracovní smlouvu, kterou se zaměstnavatelem podepíšete: „V té totiž může být sjednáno, že přesčasové hodiny jsou už zahrnuty ve mzdě. Pak se vás příplatky ani náhradní volno bohužel netýkají.“
Přesčasy nelze nařídit v případě personální nouze, uvádí on-line Příručka pro personální agendu a odměňování zaměstnanců: „Nedostatečné personální zabezpečení (‚podstav‘) tudíž nemůže zaměstnavatel řešit tím, že bude dopředu rozvrhovat zaměstnanci pracovní dobu v rozsahu vyšším, než kolik činí stanovená týdenní, zkrácená stanovená týdenní nebo sjednaná kratší pracovní doba zaměstnance.“
Další užitečné informace k přesčasům najdete v našem dalším článku.
Okamžitá výpověď
Existují situace, kdy šéf může podřízeného propustit takzvaně na hodinu:
- Taměstnanec byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k vězení, v němž stráví více než jeden rok.
- Zaměstnanec byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin při plnění pracovních úkolů a ve vězení stráví alespoň půl roku.
- Zaměstnanec poruší povinnost vyplývající z právních předpisů vztahující se k práci vykonávané zvlášť hrubým způsobem.
„Stejně jako u klasické výpovědi z pracovního poměru musí být uvedený důvod ze strany zaměstnavatele vymezen tak, aby ho nebylo možné zaměnit za jiný. Zvlášť hrubé porušení pracovní povinnosti bude například vždy představovat neomluvená absence v práci delší než pět dnů,” píše web Dostupný advokát.
Konkrétní příklady porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem ovšem zákon nestanovuje. Pokud se případ okamžité výpovědi dostane před soud, ten rozhoduje podle konkrétní situace. „Dle stávající soudní praxe se při zkoumání intenzity porušení povinností zaměstnancem přihlíží zejména ‚k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pracovní kázně pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, apod.‘,“ uvádí Právní prostor.
Zaměstnavatel dluží výplatu
Za obvyklou dobu pro výplatu se v Česku považuje polovina měsíce. Jenže co dělat, když nedorazí a člověk čeká týden, dva, pak ještě déle a finanční rezervy se opovážlivě tenčí? V takovém případě můžete v podstatě ihned skončit.
„Například výplatu za září vám zaměstnavatel musí poslat nejpozději do konce října. Pak běží 15denní lhůta, během které má poslední možnost dluh vyrovnat. Pokud ještě 16. listopadu nemáte peníze na účtě, nečekejte na zázrak a přistupte k okamžitému zrušení pracovního poměru. Po doručení výpovědi zaměstnavateli už nemusíte chodit do práce,“ radí Práce.cz.
Za vykonanou práci je zaměstnavatel i v tomto případě povinen zaplatit a výplatu poslat v co nejbližším možném termínu.
Kam se obrátit se žádostí o pomoc
V případě, že zaměstnavatel jedná bez ohledu na práva svých zaměstnanců, chce po nich plnění úkolů, na které nemají nárok, případně jinak překračují zákon, mohou se pracovníci bránit.
Veškeré nefér zacházení ze strany zaměstnavatele mohou pracovníci hlásit na Inspekci práce. Lze to i anonymně. K dispozici jsou i občanské poradny a pomoc nabízí i Česká advokátní komora.