Po smrti Putina může nastat chaos, varuje expert. Statistika mu dává už jen pár let
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Putin vládne už 27 let. Co bude dál?
Jeho pozice je pevná, ale změna je nevyhnutelná?
Hrozba atentátu? Kde a od koho?
Rozpad Ruska by mohl znamenat jaderné ohrožení.
Podle experta klesá pravděpodobnost, že bude ruský prezident Vladimir Putin sesazen nebo zabit při převratu. Třiasedmdesátiletý vládce však již překročil věk, kdy ruští vládci historicky vstupují do posledních let své vlády. Výzkumník z amerického think tanku varuje před chaosem, který by po Putinově smrti mohl nastat. Svět by podle něj měl být připravený na různé scénáře vývoje.
Vladimir Putin Rusku vládne už 27 let. Po Stalinovi je druhým nejdéle vládnoucím vůdcem země. Ve svých třiasedmdesáti letech se však již blíží maximálnímu věku, kterého ruští vládci historicky dosahují. „Nejpravděpodobnější scénář je, že Putin zemře ve funkci. Až poté začnou skutečné mocenské boje,“ tvrdí pro Daily Mail odborník na Rusko John Kennedy z amerického think tanku RAND. Nastínil několik scénářů vývoje posledních let Putinovy vlády.
ČTĚTE TAKÉ: Putin je slabý a utíká mu čas, tvrdí zdroj z Kremlu. Zelenskyj pochybuje, zda car ještě žije
Navzdory tomu, že ruská invaze na Ukrajinu stála život statisíce Rusů a způsobila vážné ekonomické problémy, pravděpodobnost, že Vladimir Putin přijde o moc jinak než přirozenou smrtí, se každým dnem snižuje. Podle experta zůstává jeho pozice pevná z důvodu úspěšného odrážení všech hrozeb od začátku invaze na Ukrajinu. „Prosazuje své přátele. Většina stranických špiček kolem Putina jsou bývalí kolegové. Zcela soustředil moc kolem své osoby, a od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu se jeho moc ještě zesílila.“
Mezi další důvody, proč je vliv ruského prezidenta nadále zdánlivě neohrožen, patří utahování šroubů nad ruským lidem, zákaz svobodných médií a úplné odstranění jakékoliv opozice na území Ruské Federace. Ani to, když režim uvěznil a následně nechal zemřít Alexeje Navalného, jednoho z nejvlivnějších opozičníků, v zemi nevyvolalo žádné větší protesty. I proto je Kennedy toho názoru, že moc prezidenta nejpravděpodobněji skončí přirozenou smrtí.
V ruských periferiích to vře
Kennedy však zcela nevylučuje možnost atentátu, který by podle něj nepřišel ze strany ruských elit, jak se spekulovalo například v červnu 2023 při snaze vůdce Vágnerovy skupiny Putina sesadit. Prezidentovo okolí včetně armádních složek a oligarchů je totiž na Putinovi existenčně závislé.
Čtěte také
Podobné pokusy by ale mohly přijít ze stran ruských periferií a menších měst, které jsou častými centry náboru nových frontových vojáků pro válečnou mašinerii, a také jsou ekonomicky více zasažené než velká města. „Některé tyto regiony historicky vzdorovaly kontrole Moskvy, například Čečensko vedlo v 90. letech a na začátku 21. století dvě brutální války za nezávislost,“ vysvětlil.
Dodal však, že Putin je posedlý vlastní bezpečností a na veřejnosti se objevuje čím dál méně, což snižuje šance na úspěch takových pokusů. I přesto, že většinu času tráví na neznámých místech s vysokou úrovní ochrany nebo cestuje obrněným vlakem, musí jako státník podstupovat například letecké cesty do zahraničí či vystupovat před lidmi v ruských regionech.
Jaderná hrozba
Podle odborníků Putinův konec, ať už nastane jakýmkoli způsobem, odstartuje fázi nejistoty. Nemá totiž jasného následníka a složité mocenské struktury, jež po desetiletí budoval, bude obtížné převzít. To může vést k prudkým a komplikovaným mocenským soubojům s dopadem na celý svět. V krajním scénáři by chaos mohl ohrozit i kontrolu nad ruským jaderným arzenálem. Redakce CNN Prima NEWS o tom v předchozích letech psala. Především Evropa by se tedy měla připravit na jakékoliv možné scénáře toho, co nastane po Putinově smrti.
Čtěte také
Starší než většina sovětských autoritářů
Ve srovnání s lídry velkých světových mocností patří Vladimir Putin k nejstarším hlavám států a zároveň je výrazně starší než průměr ruské vládnoucí elity. Historická data ukazují, že většina sovětských a ruských vůdců 20. a 21. století ukončila své působení ve funkci ve věku mezi 60 a 75 lety. Putin je dnes jen o necelý jeden rok mladší, než byl Stalin v době své smrti, a zhruba o dva roky mladší než Brežněv, když zemřel. Zároveň je však starší než Lenin, Chruščov, Andropov i Gorbačov v okamžiku, kdy jejich vláda skončila. Většina z nich zemřela v úřadu. To posiluje úvahy, že se Rusko v relativně blízké době může dostat na práh zásadní politické změny, vyplývá to ze studie projektu Russia matters z roku 2024.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trump: Pozval jsem Putina do Rady míru. Podle kritiků se má stát konkurencí OSN.
