Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou
Napětí na východě Ukrajiny stouplo na úroveň, které jsme nebyli svědky nejméně posledních osm let. Přestřelky mezi proruskými separatisty a ukrajinskými jednotkami vyústily v mobilizaci v samozvané Doněcké lidové republice, vyhlášení výjimečného stavu v ruském Rostovském regionu a následné zahájení cvičení ruské armády se strategickými jadernými zbraněmi.
Ruský prezident Vladimir Putin dal v sobotu před polednem středoevropského času rozkaz ke spuštění cvičení se strategickými jadernými zbraněmi. S odvoláním na mluvčího Kremlu to uvedla agentura Reuters. Sám Putin na cvičení také dohlíží. Manévry by s ním měl sledovat také běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Rusko chce otestovat rakety s plochou dráhou letu.
Napětí na Ukrajině stále stoupá. Vůdce doněckých separatistů Pušilin vyhlásil mobilizaci
Vůdce neuznávané Doněcké lidové republiky, kterou na východě Ukrajiny vyhlásili proruští separatisté, vyhlásil dekretem „všeobecnou mobilizaci“. Oznámení přichází v době, kdy přibývá násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou a Ruskem podporovanými separatisty.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale odmítl, že jaderné cvičení dále posílí napětí mezi Ukrajinou a Ruskem. To podle Spojených států nashromáždilo u hranic s Ukrajinou až 190 tisíc vojáků. Americká CNN pak tvrdí, že východní hranice evropských členských států NATO střeží kolem 12 tisíc vojáků.
Viceprezidentka USA: V případě útoku pomůžeme
Podle Peskova jde o součást pravidelného výcvikového procesu. Rusko prý navíc o chystaném cvičení informovalo „různé země prostřednictvím různých kanálů“. Agentura Reuters poukazuje na skutečnost, že ruské cvičení bylo zahájeno v sobotu, kdy v německém Mnichově probíhá bezpečnostní konference za účasti západních lídrů, včetně americké viceprezidentky Kamaly Harrisové.
Ta na mnichovské konferenci potvrdila závazek USA přijít na pomoc svým spojenců v NATO v případě, že by se staly terčem útoku. Se svým projevem vystoupil také šéf NATO Jens Stoltenberg, který ujistil, že NATO nerozlišujte „členy první a druhé kategorie“. Německý kancléř Olaf Scholz mimo jiné uvedl, že vstup Ukrajiny do NATO není v nejbližších letech na pořadu dne, a že to Vladimir Putin moc dobře ví.
Z úst západních lídrů také několikrát zaznělo, že Rusko bude čelit tvrdým sankcím, pokud se pro invazi na Ukrajinu rozhodne. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková dokonce varovala, že předmětem sankcí se může stát i plynovod Nord Stream 2, který je sice již dobudován, ale čeká na povolení k zahájení provozu ze strany německého i unijního regulátora. Nord Stream 2 spojuje Rusko s Německem po dně Baltského moře a Rusko má na jeho spuštění eminentní zájem.
