Aktuální stav na Ukrajině
Prezident Spojených států Joe Biden je přesvědčený, že se jeho ruský protějšek Vladimir Putin již rozhodl pro invazi na Ukrajinu. Ačkoliv stále existuje prostor pro diplomacii, Rusko podle něj plánuje útok v příštích dnech. Cílem má být prý i metropole Kyjev. Nejnovější vývoj situace pro CNN Prima NEWS komentoval i český premiér Petr Fiala.
Rusko shromažďuje řadu týdnů obrovské množství vojáků u ukrajinských hranic a vznáší vůči západním zemím bezpečnostní požadavky, Moskva nicméně odmítá, že by se chystala na svého souseda zaútočit.
„Máme důvody se domnívat, že ruské jednotky plánují a chystají se zaútočit na Ukrajinu v následujícím týdnu, v následujících dnech,“ řekl Biden po pátečním telefonátu s německým kancléřem Olafem Scholzem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, britským premiérem Borisem Johnsonem a dalšími představiteli Evropské unie a NATO.
Zavřené dveře demokracii
Státníci se podle Bílého domu shodli, že budou pokračovat ve snaze o diplomatické řešení sporu, ale jsou připraveni rychle a koordinovaně přijmout ekonomické sankce vůči Rusku, pokud se Moskva rozhodne pro konflikt. Předmětem jednání bylo také zajištění bezpečnosti východního křídla NATO, uvedl Bílý dům.
Jak pro CNN Prima NEWS uvedl český premiér Petr Fiala (ODS), Bidenova slova potvrzují výsledky čtvrtečního neformálního jednání Evropské rady. „Postoj Západu, NATO a EU je silný a postupujeme jednotně. Stojíme za Ukrajinou, proti ruské agresi a provokacím. Pokud se Rusko rozhodne pro invazi, jsme připraveni společně reagovat,“ prohlásil Fiala.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken a ruský šéf diplomacie Sergej Lavrov se chystají sejít 24. února v Evropě. Biden přitom varoval, že jakákoli ruská vojenská akce před tímto datem by znamenala, že Rusko „zavřelo dveře diplomacii“.
Ukrajinské i proruské jednotky se během posledních let vzájemně několikrát obviňovaly z porušování Minských dohod. Tyto hlasy o nefunkční smlouvě během probíhající krize ještě zesílily. Strany sporu se obviňují především z porušování klidu zbraní.
Podle proruských separatistů pak Kyjev nerespektuje autonomii části Donbasu. Potíž je v tom, že Minská dohoda formuluje potřebu samostatnosti regionu velmi vágně. Nikdo kromě Ruska totiž existenci Doněcké a Luhanské lidové republiky neuznává, dohoda ale přesto volá po určité autonomii oblastí, na kterých se samozvané frakce nacházejí.
