Podmínky, ve kterých zahraniční dělníci staví honosné fotbalové stadiony pro mistrovství světa v roce 2022, jsou často propíraným tématem. Na porušování lidských práv v posledním týdnu upozornili také hráči různých evropských reprezentací. Zdroj: Profimedia.cz
Výsledkem jsou a mají být nablýskané arény, z nichž luxus tryská na všechny strany. Za stavbou honosných stadionů pro fotbalové mistrovství světa v Kataru 2022 se však skrývají smutné příběhy. Podle únorové zprávy deníku The Guardian zemřelo od roku 2010 při přípravách turnaje 6 500 zahraničních dělníků. Proti nelidským podmínkám, ve kterých pracovníci budují velkolepé stavby, vystoupilo v posledních dnech několik národních týmů.
Na teprve vznikajícím největším stadionu pro mistrovství světa v Kataru, Lusail, by mrtví dělníci zaplnili osm procent kapacity. V megalomanské aréně by se tento počet možná trochu ztratil, každopádně 6 500 ztracených životů je dost alarmující číslo, které lze jen stěží přehlížet.
Při různých stavbách zahynuli především pracovníci z Indie, Nepálu, Pákistánu, Bangladéše nebo Srí Lanky. Zaplatili životem nejen při budování stadionů, v místě světového šampionátu vzniká také nová infrastruktura. Asijští dělníci se v často bezvýchodné situaci dobrovolně upsali k vykořisťování. Potřebovali jakoukoliv práci, tudíž bez většího rozmýšlení vzali možnost, jak vydělat aspoň nějaké peníze. Jenže zaměstnavatelé jsou směrem k migrantům skoupí, dostávají minimální mzdu. A už několikrát světovými médii proběhlo, že několikaměsíční zpoždění vyplacení odměny není výjimkou.
Ronaldův vztek pomáhá. Páska, kterou frustrovaně zahodil, míří do dražby
Kapitánská páska, kterou po neuznaném vítězném gólu v utkání kvalifikace v Bělehradě vzteky zahodil Cristiano Ronaldo, půjde do charitativní dražby. Peníze poté pomůžou v léčbě šestiměsíčního srbského chlapce, který trpí spinální svalovou atrofií.
Podmínky, za kterých pracují dělníci, příliš nekorespondují s tím, jak krásně všechny arény vypadají. Ať už v reálu, či zatím pouze na vizualizacích. Směny, jež obnášejí přesčasy, nijak neulehčuje velké vedro (často přesahující 40 stupňů Celsia), odpočinek po „šichtě“ v přeplněných a špinavých ubytovnách má také do ideálu daleko.
Pozici pracovníků v Kataru donedávna ztěžoval také kontroverzní zákon o pobytu. Zahraniční dělníci prakticky nemohli na základě vlastního rozhodnutí opustit zemi Perského zálivu bez souhlasu zaměstnavatele. V takzvaném systému kafala mají firmy naprostou kontrolu nad migrujícími pracovníky – zodpovídají za víza i právní status pracovních sil. Katarská vláda v září 2018 tento zákon upravila a aspoň částečně vyhověla apelu organizací hájících lidská práva.
V srpnu pak Katar oznámil zrušení potřeby povolení zaměstnavatele ve chvíli, kdy zaměstnanec chce změnit práci.
Lidská práva na hřišti i mimo něj
Dojem nehostinného prostředí však přetrvává. Na zacházení s pracovníky se v posledních dnech rozhodly upozornit evropské reprezentace. Symbolicky v kvalifikaci o šampionát v Kataru.
Bale dal Kúdelovi loktem a „ostrovy“ se radovaly. Zákrok ocenil i komentátor
Wales i Česká republika dohrávaly úterní zápas kvalifikace mistrovství světa s jednou červenou kartou. Domácí fotbalisté teoreticky mohli v závěru jít dokonce do devíti. Hvězdný Velšan Gareth Bale se v 85. minutě ohlédl, koho že to má za sebou, vyskočil do hlavičkového souboje a dost okatě vytyčil levý loket. Ruka hráče momentálně působícího v Tottenhamu Hotspur zasáhla do obličeje Ondřeje Kúdelu, v posledních týdnech těžce propíraného hráče. Zákrok, který si běžně vyslouží odsouzení, udělal fanouškům z Britských ostrovů radost.
Proti zneužívání dělníků vystoupil v úterý národní tým Belgie, už před ním Norska, Německa, Dánska a Nizozemska. Belgičané před utkáním s Běloruskem, které smetli výsledkem 8:0, oblékli při týmovém focení trička „Fotbal podporuje změnu“. Více prozradil twitterový účet reprezentace.
„Stavíme se aktivně proti rasismu a neignorujeme problémy v Kataru. Tímto symbolickým gestem vyzýváme mezinárodní organizace a všechny fotbalové svazy, aby se k nám připojily. Vyzýváme k větší snaze o zlepšení pracovních podmínek a lidských práv v Kataru. Fotbal má moc dosáhnout pozitivních změn, nechte nás tuto moc využít,“ stojí v příspěvku.
Hráči Norska na sebe oblékli oděv s potiskem „Lidská práva na hřišti i mimo něj“. Němci se prezentovali nápisem „Lidská práva“, ale zároveň dodali, že nehodlají katarský šampionát bojkotovat. Každopádně záložník Leon Goretzka působící v Bayernu Mnichov za „Die Mannschaft“ poznamenal: „Čeká nás mistrovství světa a je jasné, že okolo něj jsou a budou různé diskuse. Chceme ukázat, že určité věci nepřehlížíme. Jako fotbalisté máme velký dosah. A můžeme to použít pro demonstrování toho, za jakými hodnotami stojíme.“
Hvězdný útočník Erling Haaland oblékl stejně jako jeho spoluhráči před kvalifikačním zápasem tričko apelující na dodržování lidských práv. Zdroj: Profimedia.cz
Hvězdný útočník Erling Haaland oblékl stejně jako jeho spoluhráči před kvalifikačním zápasem tričko apelující na dodržování lidských práv. Zdroj: Profimedia.cz
Jiný německý středopolař Joshua Kimmich uvedl, že výzvy k bojkotu přišly „s desetiletým zpožděním“. „Pořadatelství nebylo přiděleno letos, ale před několika lety. Tehdy se mělo myslet na bojkot,“ řekl Kimmich.
Nizozemci na sobě měli identický nápis jako fotbalisté belgické reprezentace, stejný slogan „Fotbal podporuje změnu“ ukázali světu také Dánové.
Předminulý týden zaslalo hnutí Amnesty International prezidentovi FIFA Giannimu Infantinovi dopis, v němž vyzvalo řídící orgán světového fotbalu, aby využil svého vlivu na katarské úřady a pomohl ukončit zneužívání migrujících pracovníků.
Článek o tom, že o život při přípravách katarského šampionátu přišlo nejméně 6 500 zahraničních dělníků, přinesl v únoru britský deník The Guardian. Mluvčí organizátorů minulý týden agentuře Reuters řekl, že od roku 2014 zemřelo pouze 38 pracovníků, z toho tři přímo na stavbách. Organizační výbor mistrovství světa k tomu podotkl, že „ohledně zdraví a bezpečnosti pracovníků byl vždy transparentní“.
