reklama

Přípravy šampionátu v Kataru stály už 6 500 životů. Hráči ale bojkot MS odmítají

Výsledkem jsou a mají být nablýskané arény, z nichž luxus tryská na všechny strany. Za stavbou honosných stadionů pro fotbalové mistrovství světa v Kataru 2022 se však skrývají smutné příběhy. Podle únorové zprávy deníku The Guardian zemřelo od roku 2010 při přípravách turnaje 6 500 zahraničních dělníků. Proti nelidským podmínkám, ve kterých pracovníci budují velkolepé stavby, vystoupilo v posledních dnech několik národních týmů.

reklama

Na teprve vznikajícím největším stadionu pro mistrovství světa v Kataru, Lusail, by mrtví dělníci zaplnili osm procent kapacity. V megalomanské aréně by se tento počet možná trochu ztratil, každopádně 6 500 ztracených životů je dost alarmující číslo, které lze jen stěží přehlížet.

Při různých stavbách zahynuli především pracovníci z Indie, Nepálu, Pákistánu, Bangladéše nebo Srí Lanky. Zaplatili životem nejen při budování stadionů, v místě světového šampionátu vzniká také nová infrastruktura. Asijští dělníci se v často bezvýchodné situaci dobrovolně upsali k vykořisťování. Potřebovali jakoukoliv práci, tudíž bez většího rozmýšlení vzali možnost, jak vydělat aspoň nějaké peníze. Jenže zaměstnavatelé jsou směrem k migrantům skoupí, dostávají minimální mzdu. A už několikrát světovými médii proběhlo, že několikaměsíční zpoždění vyplacení odměny není výjimkou.

Podmínky, za kterých pracují dělníci, příliš nekorespondují s tím, jak krásně všechny arény vypadají. Ať už v reálu, či zatím pouze na vizualizacích. Směny, jež obnášejí přesčasy, nijak neulehčuje velké vedro (často přesahující 40 stupňů Celsia), odpočinek po „šichtě“ v přeplněných a špinavých ubytovnách má také do ideálu daleko.

Pozici pracovníků v Kataru donedávna ztěžoval také kontroverzní zákon o pobytu. Zahraniční dělníci prakticky nemohli na základě vlastního rozhodnutí opustit zemi Perského zálivu bez souhlasu zaměstnavatele. V takzvaném systému kafala mají firmy naprostou kontrolu nad migrujícími pracovníky – zodpovídají za víza i právní status pracovních sil. Katarská vláda v září 2018 tento zákon upravila a aspoň částečně vyhověla apelu organizací hájících lidská práva.

V srpnu pak Katar oznámil zrušení potřeby povolení zaměstnavatele ve chvíli, kdy zaměstnanec chce změnit práci.

Lidská práva na hřišti i mimo něj

Dojem nehostinného prostředí však přetrvává. Na zacházení s pracovníky se v posledních dnech rozhodly upozornit evropské reprezentace. Symbolicky v kvalifikaci o šampionát v Kataru.

Proti zneužívání dělníků vystoupil v úterý národní tým Belgie, už před ním Norska, Německa, Dánska a Nizozemska. Belgičané před utkáním s Běloruskem, které smetli výsledkem 8:0, oblékli při týmovém focení trička „Fotbal podporuje změnu“. Více prozradil twitterový účet reprezentace.

„Stavíme se aktivně proti rasismu a neignorujeme problémy v Kataru. Tímto symbolickým gestem vyzýváme mezinárodní organizace a všechny fotbalové svazy, aby se k nám připojily. Vyzýváme k větší snaze o zlepšení pracovních podmínek a lidských práv v Kataru. Fotbal má moc dosáhnout pozitivních změn, nechte nás tuto moc využít,“ stojí v příspěvku.

Hráči Norska na sebe oblékli oděv s potiskem „Lidská práva na hřišti i mimo něj“. Němci se prezentovali nápisem „Lidská práva“, ale zároveň dodali, že nehodlají katarský šampionát bojkotovat. Každopádně záložník Leon Goretzka působící v Bayernu Mnichov za „Die Mannschaft“ poznamenal: „Čeká nás mistrovství světa a je jasné, že okolo něj jsou a budou různé diskuse. Chceme ukázat, že určité věci nepřehlížíme. Jako fotbalisté máme velký dosah. A můžeme to použít pro demonstrování toho, za jakými hodnotami stojíme.“

Jiný německý středopolař Joshua Kimmich uvedl, že výzvy k bojkotu přišly „s desetiletým zpožděním“. „Pořadatelství nebylo přiděleno letos, ale před několika lety. Tehdy se mělo myslet na bojkot,“ řekl Kimmich.

Nizozemci na sobě měli identický nápis jako fotbalisté belgické reprezentace, stejný slogan „Fotbal podporuje změnu“ ukázali světu také Dánové.

Předminulý týden zaslalo hnutí Amnesty International prezidentovi FIFA Giannimu Infantinovi dopis, v němž vyzvalo řídící orgán světového fotbalu, aby využil svého vlivu na katarské úřady a pomohl ukončit zneužívání migrujících pracovníků.

Článek o tom, že o život při přípravách katarského šampionátu přišlo nejméně 6 500 zahraničních dělníků, přinesl v únoru britský deník The Guardian. Mluvčí organizátorů minulý týden agentuře Reuters řekl, že od roku 2014 zemřelo pouze 38 pracovníků, z toho tři přímo na stavbách. Organizační výbor mistrovství světa k tomu podotkl, že „ohledně zdraví a bezpečnosti pracovníků byl vždy transparentní“.

Tagy:
stavba lidská práva FIFA fotbal Katar Amnesty International sport Mistrovství světa v Kataru 2022 zahraniční dělníci

Hlavní zprávy

Zhrzený sázkař se po čase ozval Strýcové: Omlouvám se za hnusné věci, co jsem napsal
Tenis

Zhrzený sázkař se po čase ozval Strýcové: Omlouvám se za hnusné věci, co jsem napsal

Ve světě sportovních sázkařů není frustrace ničím výjimečným. Často vsadí peníze na „tutovku“, která ale nakonec nevyjde. A svoji zlost si pak vybíjí na těch, kteří je zklamali. U kolektivních sportů to tak časté nebývá, ale u těch individuálních – zejména u tenisu – ano. Své o tom ví bývalá hráčka Barbora Strýcová, která si za svoji kariéru prostřednictvím sociálních sítích vyslechla nespočet vulgárních urážek. Po čase se však dočkala aspoň malého zadostiučinění.

Sledujte ŽIVĚ jednání Sněmovny: Poslanci by mohli začít řešit korespondenční volbu

Aktualizováno

Poslanci se v úterý nakonec nebudou zabývat novelou pandemického zákona, a to kvůli vetu SPD. Vláda chtěla, aby Sněmovna schválila předlohy zrychleně ve stavu legislativní nouze, ráno se i na toto téma sešly výbory. Proti schválení zmíněné novely se přímo na Malostranském náměstí koná demonstrace, kterou organizuje iniciativa Chcípl PES. Zákonodárci by se však mohli začít zabývat korespondenční volbou. Schůze pléna pokračuje odpoledne, živě ji můžete sledovat v tomto článku.

Novela pandemického zákona prý obchází ústavní zákon. Je to něco nehorázného, říká právník

Sněmovna měla v úterý odpoledne projednat předlohu vládní novely, která předpokládá, že protikoronavirová mimořádná opatření vydaná podle pandemického zákona zřejmě budou moci zahrnout širší okruh činností než teď. To se ale nelíbí některým odborníkům. Například právník Tomáš Nielsen v rozhovoru pro CNN Prima NEWS varoval před tím, že novela může výrazně ztížit soudní přezkum mimořádných opatření. Poslanci nakonec pandemický zákon v úterý řešit nebudou.

Sledujte speciál Co Čech, to politik! Superdebata hvězd pandemie: Co nás čeká?

Dva roky s covidem změnily svět. Kdy začneme žít normální život? Je očkování jediná cesta, nebo se covid stane normální chřipkou? Sledujte speciál pořadu Co Čech, to politik! V superdebatě o pandemii 30. ledna uslyšíte názory z obou stran rozděleného národa. Ptát se budete i vy, diváci ve studiu. Exkluzivní speciál můžete sledovat na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.

Křížová výprava proti covidovým křečkům. Hongkong se bojí mutací, utratí tisíce mazlíčků

Hongkong je na nohou kvůli křečkům, u kterých se potvrdila nemoc COVID-19. V předvečer oslav nového lunárního roku se proto úřady rozhodly pro drastický krok – nařídily „humánní“ utracení tisíců těchto domácích mazlíčků. Město se obává, že by hlodavci mohli nejenže přenášet nemoc, ale rovněž se stát mezičlánkem pro další mutace a varianty koronaviru. Milovníci zvířat se ale postavili na odpor a k nelibosti úředníků si vytvořili neveřejnou síť na křeččí záchranu.

reklama

Domácí zpravodajství

Rekordní nárůst. V pondělí laboratoře odhalily přes 30 tisíc nakažených koronavirem

V pondělí už podruhé za uplynulý týden padl rekord v denním počtu nově nakažených koronavirem v Česku. Přibylo 30 350 potvrzených případů nemoci COVID-19, což bylo o polovinu více než před týdnem a nejvíce za den od začátku epidemie. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Původní rekord byl z 18. ledna, kdy přibylo 28 494 nakažených.

reklama