Krátce po svých 63. narozeninách zemřel bývalý americký hokejista Mark Pavelich, jeden z aktérů „Zázraku na ledě“ na olympijských hrách v Lake Placid v roce 1980. Zlatou medaili tehdy získal tým složený z univerzitních hráčů, kteří se podle předpokladů měli stát snadnou kořistí sovětské mašiny. Sám Pavelich však přispěl k tomu, že došlo na jeden z největších šoků ve sportovních dějinách.
Podle listu Minneapolis Star News byl Pavelich nalezen mrtev v léčebném centru, kde se léčil s duševními problémy poté, co byl předloni zatčen za napadení a vážné zranění souseda. Příčina smrti někdejšího útočníka není známa.
Na olympijském turnaji v Lake Placid, který americký tým složený z hráčů univerzitních soutěží senzačně ovládl, si Pavelich připsal gól a šest asistencí. Svou zlatou medaili prodal v roce 2014 v aukci za více než čtvrt milionu dolarů. Je třetím z hrdinů počinu v originále nazvaného „Miracle on Ice“, který zemřel, po obránci Bobu Suterovi (infarkt) a trenérovi Herbu Brooksovi (autonehoda).
Právě Brooks „upekl“ onen zázrak. Vybral si hráče, kteří byli odhodlaní nechat na ledě vše a prezentovat se nevídanou týmovou hrou. Trenérovi ani nezbývalo nic jiného než složit kádr z univerzitních studentů. Až do roku 1998 a her v japonském Naganu totiž nemohli na olympiádě startovat nejlepší hokejisté světa, tedy ti ze zámořské NHL.
23 let od zlatého triumfu v Naganu. Záběry z tiskovky sleduji nerad, přiznal Hašek
Od návratu zlatých hochů z Nagana uběhlo 23 let. Hokejový legendární brankář Dominik Hašek v pořadu Interview na CNN Prima NEWS zavzpomínal na oslavy památného triumfu. S nadsázkou uvedl, že záběry z tiskové konference, na které jsou čeští hokejisté i realizační tým lidově řečeno pod parou, nesleduje zrovna rád.
Hokejový turnaj na akci pod pěti kruhy, tedy zejména v 60. a 70. letech, patřil Sovětskému svazu, jehož hráči byli cepováni k tomu, aby se bez zlata do rodné vlasti nevraceli. Tvrdá ruka fungovala a sborná ovládla čtyři olympiády v řadě – Innsbruck 1964, Grenoble 1968, Sapporo 1972 a znovu Innsbruck 1978. Jenže pak přišlo Lake Placid, událost, která se dostala až na filmová plátna.
Američané v základní skupině skončili druzí za Švédy, což jim zajistilo místo ve společnosti, která se bude rvát o medaile. Na cestě do závěrečných bojů tehdy mimochodem porazili také Čechoslováky, a to 7:3. Jeden z gólů dal také Pavelich.
Čtyřčlenná finálová skupina se skládala ze SSSR, USA, Švédska a Finska, už předem se do ní započítaly vzájemné výsledky reprezentací, které se v předchozích dnech potkaly. Pro hráče Spojených států amerických bylo klíčové porazit Sovětský svaz, protože jedině přes tento neporazitelný výběr vedla cesta ke zlatu.
Navzdory všem očekáváním se 22. února 1980 povedlo něco, co uchvátilo celý svět. Podceňovaní studenti přemohli hokejový kolos 4:3. Skalp byl ještě více cenný díky tomu, že Američané třikrát prohrávali, přesto nakonec dosáhli velkolepé výhry. Olympijský triumf pak svěřenci Brookse stvrdili vítězstvím nad Finskem o dva dny později.
Hned v roce 1981 se americká jízda za zlatem dočkala zfilmování. Snímek Zázrak na ledě se však tolik neuchytil. Krásný hokejový příběh tedy zná veřejnost spíše skrze novější film Hokejový zázrak z roku 2004, ve kterém ztvárnil trenéra Brookse Kurt Russel. O role 20 hokejistů byl při castingu obří zájem. Údajně se o ně ucházelo celkem 4 000 mužů. Úspěšní kandidáti posléze absolvovali šestitýdenní kemp, během kterého se hokejově zdokonalovali, aby byl výsledek na plátně co nejvěrohodnější.
A na závěr zpět k Pavelichovi, který v souboji se SSSR přihrával na vítěznou trefu Mikea Eruzioneho. Po úspěchu na olympijských hrách se prosadil i v NHL, i když neprošel draftem. Pět sezon hrál za New York Rangers, krátce nastupoval i za Minnesotu a San Jose. V 355 zápasech nasbíral 137 branek a 192 asistencí. Působil také v Evropě v Luganu a Bolzanu.