Privátní lety, jak je neznáte! Pravidla platí i pro to nejluxusnější létání vůbec
Privátní lety nabízejí velký komfort. Pravidla ale platí pro všechny. Zdroj: Profimedia.cz / Raphye Alexius / ImageSource
Statisticky nejbezpečnější způsob dopravy? Létání. Stejná odpověď platí i v otázce pohodlí, alespoň pokud si vyberete private jet. Soukromé lety v sobě snoubí maximum komfortu s nejpřísnějšími bezpečnostními pravidly. Přinášíme vám jedinečnou šanci nahlédnout do zákulisí privátního létání a blíže se seznámit s podmínkami, které je na palubách letadel bez výjimky nutné dodržovat.
Private jety jsou spojovány především s luxusem a s možností užít si cestu letadlem podstatně uvolněněji než na běžných linkách. To ovšem neznamená, že jsou docela bez hranic.
Co do letadla nepatří
Na palubě soukromých letadel lze dělat mnohé — nerušeně pracovat, s rodinou se nadšeně kochat výhledem, s přáteli si užívat chvíle zábavy, s kolegy zaujatě zaobírat cokoli (ne)pracovního. Na seznamu přání obvykle nechybí hudba nebo alkohol či občerstvení. Je vůbec něco, co na palubu nesmí? Je, jak upozorňuje David Vachuška, který před třemi lety v Praze spoluzaložil společnost Fusion Jet. „K sortimentu, který do letadla nesmí, patří například pyrotechnika. Pro jakýkoli otevřený oheň platí absolutní zákaz.“
Totéž platí pro chemikálie a toxické látky či silné magnety, které mohou rušit přístroje potřebné k letu.
Samostatnou kapitolou jsou zbraně, například při loveckých či sportovních výpravách. Zbraně sice do letadla smí, nicméně ne nabité, a přepravovat se musí v zavazadlovém prostoru, pečlivě umístěné v uzavřených boxech, které dokážou odolat případným turbulencím. Střelivo pak musí být uzavřeno v bezpečné schránce.
Naopak žádným problémem při private jetech nejsou domácí mazlíčci.
Slovník leteckých pojmů aneb Co můžete slyšet před odletem:
Boarding — nástup do letadla
Gate — nástupní brána
Cabin Crew — palubní průvodčí (letušky a stevardi)
Cabin Bag — příruční zavazadlo
Exit row — řada únikového východu
Fasten seatbelt — výzva k připoutání
Take off — vzhled
Window blind/shade — okenní roleta
Ne s každým letadlem se dá přistát všude
Flotila Fusion Jet čítá tři tisíce letadel. K objednávce konkrétního stroje dochází na základě objednávky. Všechny ale musí mít AOC certifikát (Air Operator Certificate), který vydává Úřad pro civilní letectví. „Zaručuje, že je letadlo pravidelně servisované, posádka se řádně účastní výcviků, piloti cvičí dostatek hodin na simulátorech atd. K získání AOC certifikátu je potřeba dbát na celou řadu bezpečnostních prvků, které musí personál i společnost splňovat,“ vysvětluje David Vachuška s tím, že i to je důvod, proč privátní létání nestojí pár korun.
Vše zmíněné se mimochodem projeví například při přistávání na menších letištích, jak dále vypráví.
Třeba v Benátkách, které jsou velmi oblíbenou turistickou destinací, je letiště velmi vytížené. Proto se při private jetech přistává na nedalekém ostrůvku Lido, kam ovšem smí spíš menší letadla, především turbopropy nebo třeba Pilatus PC-12. Tam se hodí každá zkušenost.“
Za zmínku pak stojí také výpravy do severských destinací, třeba do Santovy vesničky poblíž Rovaniemi v Laponsku, kde ne všechna letadla mohou přistávat. „Pokud letíte běžnou linkou, musíte do většího města a z něj se následně po své ose dopravit do cíle. My vás bezpečně dostaneme mnohem blíže a postaráme se i o zbytek cesty,“ říká David Vachuška s tím, že další specifická letiště, které má Fusion Jet na seznamu destinací, jsou třeba v Turecku nebo ve Velké Británii.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Na privátním létání se nevyplácí šetřit, pro pár stovek můžeme přijít o klid a pohodu
Věděli jste, že s pomocí private jetů se z dalekého zahraničí přepravují odsouzení za závažné trestné činy? S ohledem na bezpečnost ostatních je snazší a jistější dostat zločince do místa určení právě soukromými lety.
Zatímco vy čekáte na termín odletu…
Pro cestující je stěžejní znát, kdy a odkud poletí. Toho, co musí zařídit profesionálové ve Fusion Jet, je ale mnohem víc. „Úkony se liší podle destinací. Vždy potřebujeme letová a přeletová povolení, handlingové služby na letištích, potřebujeme znát časové sloty, které vám přidělují daná letiště. Třeba zmiňované Benátky jich mají vzhledem k vysoké fluktuaci velmi málo,“ vysvětluje David Vachuška.
V praxi to podle něj znamená, že ne vždy lze vyhovět klientovi s požadavkem na odlet v konkrétní čas. „Zákazník chce letět třeba v deset hodin, ale my dostaneme slot až ve dvanáct. To bohužel neovlivníme. Samostatnou kapitolou je pak otevírací doba některých letišť. Třeba Karpathos nebo Kalamata patří k těm, která fungují v režimu dvě hodiny otevřeno, dvě hodiny zavřeno. A je někdy mimořádné složité nakombinovat odlet z bodu A s příletem do bodu B, když se časy slotů míjí s požadavky a dobou příletu.“
Další proměnnou, která dokáže plánování letů podstatně zkomplikovat, je povinný odpočinek posádky.
