příznaky

Konzumace nadměrného množství ultrazpracovaných potravin může urychlit počáteční příznaky Parkinsonovy choroby a zvýšit riziko jejího vzniku. Vyplývá to z nedávného výzkumu, který vycházel z dat takřka 43 tisíc účastníků dvou amerických studií. Podle odborníků tak prevence proti neurodegenerativnímu onemocnění může začít již u jídelního stolu. Vysvětlili také, jaké symptomy – které se mohou objevit roky až desetiletí před charakteristickými příznaky – patří mezi ty časné.

Terapeutický program Mindwell spustil v květnu u příležitosti měsíce duševního zdraví kampaň „Jak se máš doopravdy?“. V rámci ní mohou lidé prostřednictvím on-line screeningu orientačně zjistit, zda se potýkají s příznaky úzkosti, deprese či syndromu vyhoření. Cílem autorů je zvýšit povědomí o běžných, ale často přehlížených příznacích duševní nepohody, odbourat stigma spojené s duševním zdravím a zejména podpořit prevenci a přístup k potřebné pomoci.

Od momentu, kdy Matějovi z Prahy došlo, že něco není v pořádku, uběhlo šest let. Tehdy při horské túře v Krkonoších přestal cítit nohu a přepadly ho silné bolesti hlavy. Obtíže po několika dnech ustoupily, rodiče-lékaři však měli obavy: oprávněně. Do měsíce si Matěj vyslechl diagnózu: trpí roztroušenou sklerózou (RS). „Všichni, hlavně rodina a má slečna, si to brali hrozně definitivně. Vlastně jsem jim pomáhal se přes to přenést a sám si to uvědomoval až se zpožděním,“ přiznal pro CNN Prima NEWS. Nevyléčitelná nemoc mu však i něco dala – zahájení profesní dráhy.

Stav, při němž člověk ztrácí kontakt s realitou. Tak by se dala popsat psychóza, vážná porucha duševního stavu, při níž může mít člověk pocit, že ho někdo sleduje, slyší jako jediný hlasy nebo že disponuje výjimečnými schopnostmi. Psychózy se mohou objevit u různých onemocnění, jako jsou schizofrenie, bipolární porucha nebo těžká deprese. Mohou však být také důsledkem užívání drog nebo jiných zdravotních problémů.

V České republice trpí více než 26 tisíc lidí roztroušenou sklerózou (RS), nemocí, kterou nelze vyléčit. Šlo by však chorobě, která napadá mozek a míchu, předejít a její rozvoj zabrzdit či dokonce zastavit? Podle neurologů ano, klíčovou roli hraje zachycení prvních varovných signálů, které tělo vysílá už roky před nemocí. Pomoci by mohla magnetická rezonance, včasná léčba a úprava životního stylu. Odborníci na to upozorňují u příležitosti Světového dne roztroušené sklerózy, který připadá na 30. května.

Snaha o „bronzově“ opálenou pokožku nebo nedostatečná ochrana před sluníčkem. Vzniklé spáleniny nejsou jen bolavým estetickým problémem, ale vážným zdravotním rizikem, které může vést až ke zhoubnému nádoru kůže – melanomu. Opakované spálení v raném věku navíc zvyšuje riziko vzniku rakoviny kůže v dospělosti. Největší lidský orgán má opravdu dlouhou paměť, varuje nezisková organizace Loono a přináší tipy, na co se zaměřit.

Když začalo Terezu před lety brnět tělo, motala se jí hlava a viděla rozostřeně, tušila, že se děje něco vážnějšího. Příznaky ale po třech týdnech vymizely a černé myšlenky odešly s nimi. Po pěti letech se však potíže vrátily v takové formě, že Tereza skončila v nemocnici. Tehdy si vyslechla diagnózu: roztroušená skleróza (RS). Zprvu přišla úleva z pojmenování problému. „Pak jsem ale získávala další informace. Nevíte, zda za rok nebudete na vozíku nebo co se bude dít. Musela jsem brát antidepresiva,“ svěřila se pro CNN Prima NEWS.

„Tohle je nejkrásnější období života. Užívej si ho co nejvíc.“ Přesně to slýchává řada maminek po narození dítěte. První týdny po porodu ale většinou idylické nebývají. Až 80 procent žen zažívá pocity smutku a úzkosti, trpí podrážděností a náhlými změnami nálad. Poporodní splín, známý jako „baby blues“, navíc u všech žen sám neodezní – u každé páté přeroste ve vážnější duševní obtíže. Novopečené maminky by proto neměly psychické problémy podceňovat a měly by si říct včas o pomoc.

V tuzemsku je každoročně diagnostikováno přes 87 tisíc nových případů zhoubných nádorů a více než čtvrtina pacientů na ně zemře. Celkově žije s touto diagnózou nebo její anamnézou více než půl milionu Čechů. Ačkoliv medicína přináší stále účinnější léčbu, klíčovým faktorem zůstává včasné odhalení nemoci a zodpovědnost každého jedince za své zdraví. Důležitou úlohu hrají také preventivní screeningové programy a pravidelná vyšetření. I na to upozorňuje Český den boje proti rakovině, který letos připadá na 14. května.

Chystáte se v následujících dnech do přírody či do parku ve městě? V tom případě zpozorněte. Odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) zveřejnili mapu aktivity klíšťat, která se ve středu 14. května takřka celá zbarví do hněda. Očekává se tedy mimořádná aktivita klíšťat. S tím zároveň výrazně roste riziko, že si na lidech „pochutnají“ infikovaní paraziti a nakazí je klíšťovou encefalitidou či boreliózou. Jaké příznaky těchto vážných nemocí Češi často mylně přehlížejí?

Pocit, jako když člověk dýchá skrze brčko nebo se topí, ačkoliv je na suchu. To a více obdobných potíží zažívají lidé s těžkým astmatem ve chvíli, kdy procházejí záchvatem, takzvanou exacerbací. Mnohdy pak končí v nemocnici. Podobné stavy i několikrát měsíčně zažívají tisíce dospělých i dětí – a jejich počet roste. Ulevit by jim mohla biologická léčba, ke které se dostanou pouze v národních centrech pro těžké astma. Odborníci na to upozorňují u příležitosti Světového dne astmatu, který jako každoročně připadl na 6. května.

Únava je běžnou součástí života. Pokud se však objevuje bez zjevné příčiny, neodezní ani po pořádném odpočinku a trvá déle než 6 měsíců, může se jednat o vážnější problém. Až 50 tisíc lidí v České republice může trpět chronickým únavovým syndromem – nemocí, o které se téměř nemluví, přestože zásadně ovlivňuje životy pacientů.