Více než milion Čechů trápí migréna – nemoc, která je veřejností mnohdy stále zlehčována. Pacienti, kteří však s tímto neurologickým onemocněním žijí, trpí trýznivými bolestmi. Jejich jediným přáním je potíže s migrénou zastavit či se jim zcela vyhnout. Nemoc je totiž silně omezuje: ztěžuje práci nebo péči o děti. Postižení nikdy netuší, kdy přijde záchvat, který je ochromí. Existuje však pomoc.
Od konce prázdnin v České republice opět významně roste počet nakažených onemocněním COVID-19. Denně přibývají stovky nemocných a množí se i případy pacientů, kteří kvůli vážnějšímu průběhu končí v nemocnici. Příznaky infekce v podobě horečky, bolesti svalů, kloubů nebo kašle se přitom neliší od běžné chřipky. Lékaři proto apelují na včasné testování. Ohroženi jsou podle nich zejména senioři a lidé s výrazně oslabenou imunitou. Pokud u rizikových osob odhalí nákazu včas, mohou jim lékaři předepsat antivirotika, která průběh covidu zmírní.
Když se člověk řízne, rána se obvykle zacelí a na místě zůstane jizva. Na kůži jde o více či méně estetický problém, pokud se však jizvy objeví na plicích, mohou zabíjet – zjizvená, tedy fibrotická tkáň totiž neumožňuje průchod kyslíku. Některou z forem plicní fibrózy v Česku trpí tisíce lidí a každý rok jich přibližně 150 přibude. Moderní léčba dnes dokáže proces jizvení zpomalit, klíčem je však rychlé odhalení nemoci. O situaci lékaři informují u příležitosti Měsíce plicních fibróz, který připadá na září.
Ačkoliv doba letních táborů míří ke svému závěru, možné dopady pobytu se mohou u dětí projevit i o týdny později. Řeč je o zdravotních komplikacích a problémech. Právě pro tyto případy existuje takzvaný zdravotní deník, v němž zdravotníci po dobu tábora zaznamenávají případná zranění, nemoci či zachycené klíště. Zejména v případě tohoto parazita se mohou jím přenosné choroby projevit až o týdny později. Na co si dát pozor?
Kde leží nejbližší ambulance srdečního selhání, si nově mohou pacienti najít na mapě, kterou vytvořila Česká kardiologická společnost. Mapa, která pokrývá síť speciálních ambulancí, pomůže především těm, kteří byli propuštěni z nemocnice s diagnózou selhávajícího srdce. Právě včasná ambulantní péče výrazně snižuje riziko opětovného zhoršení zdravotního stavu a další hospitalizace. Do 30 dnů po propuštění se do nemocnice kvůli potížím znovu vrací přibližně 13 procent pacientů se srdečním selháním.
Znáte někoho, kdo prodělal alergickou reakci po bodnutí vosou či včelou? Dle interních dat laboratoří SYNLAB je na hmyzí jed citlivý každý šestý testovaný. Konkrétně u včelího a vosího jedu jde dokonce o každého pátého. Mnoho lidí přitom o svém sklonu k alergické reakci vůbec neví – navenek se projeví až při kontaktu s jedem. Ten může u alergika spustit nejen otok a svědění, ale i život ohrožující anafylaxi. Předejít problémům přitom pomůže krevní test a pohotovostní balíček první pomoci.
Ledovou tříšť lidé, zejména v létě, považují za ideální prostředek k tomu, jak se zchladit a ještě si pochutnat. Co však mnozí nevědí, je, že děti po její konzumaci mohou zkolabovat. Důvodem je látka glycerol, sloužící jako náhražka klasického cukru. Díky této bezbarvé kapalině navíc tříšť nezmrzne. Odborníci z Agentury pro potravinové standardy (FSA) v Británii s ohledem na nedávno vydanou studii mapující dopady užívání tříště u dětí varují rodiče před konzumací jejich ratolestmi.
Smích je přirozeným projevem radosti a uvolnění, zároveň ale může být i důležitým indikátorem našeho zdraví. Pokud si u něj všimnete změny, možná byste měli zpozornět, může to totiž signalizovat vážnou nemoc, upozorňuje mexický neurochirurg Carlos Seañez.
Konzumace nadměrného množství ultrazpracovaných potravin může urychlit počáteční příznaky Parkinsonovy choroby a zvýšit riziko jejího vzniku. Vyplývá to z nedávného výzkumu, který vycházel z dat takřka 43 tisíc účastníků dvou amerických studií. Podle odborníků tak prevence proti neurodegenerativnímu onemocnění může začít již u jídelního stolu. Vysvětlili také, jaké symptomy – které se mohou objevit roky až desetiletí před charakteristickými příznaky – patří mezi ty časné.
Terapeutický program Mindwell spustil v květnu u příležitosti měsíce duševního zdraví kampaň „Jak se máš doopravdy?“. V rámci ní mohou lidé prostřednictvím on-line screeningu orientačně zjistit, zda se potýkají s příznaky úzkosti, deprese či syndromu vyhoření. Cílem autorů je zvýšit povědomí o běžných, ale často přehlížených příznacích duševní nepohody, odbourat stigma spojené s duševním zdravím a zejména podpořit prevenci a přístup k potřebné pomoci.
Od momentu, kdy Matějovi z Prahy došlo, že něco není v pořádku, uběhlo šest let. Tehdy při horské túře v Krkonoších přestal cítit nohu a přepadly ho silné bolesti hlavy. Obtíže po několika dnech ustoupily, rodiče-lékaři však měli obavy: oprávněně. Do měsíce si Matěj vyslechl diagnózu: trpí roztroušenou sklerózou (RS). „Všichni, hlavně rodina a má slečna, si to brali hrozně definitivně. Vlastně jsem jim pomáhal se přes to přenést a sám si to uvědomoval až se zpožděním,“ přiznal pro CNN Prima NEWS. Nevyléčitelná nemoc mu však i něco dala – zahájení profesní dráhy.
Stav, při němž člověk ztrácí kontakt s realitou. Tak by se dala popsat psychóza, vážná porucha duševního stavu, při níž může mít člověk pocit, že ho někdo sleduje, slyší jako jediný hlasy nebo že disponuje výjimečnými schopnostmi. Psychózy se mohou objevit u různých onemocnění, jako jsou schizofrenie, bipolární porucha nebo těžká deprese. Mohou však být také důsledkem užívání drog nebo jiných zdravotních problémů.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
