Krade sebevědomí a postihuje imunitu. Nepříjemnou lupénku řeší každý padesátý Čech
Lupénka patří mezi nejčastější chronická kožní onemocnění. Z dat Světové zdravotnické organizace (WHO) vyplývá, že postihuje zhruba dvě až tři procenta populace, tedy více než 125 milionů lidí po celém světě. V tuzemsku s lupénkou žije zhruba 200 tisíc Čechů, tedy každý padesátý. Nemoc navíc nezasahuje jen imunitní systém a metabolismus, ale i psychiku pacientů. Ti se často potýkají s úzkostí či depresemi. Pomoci jim však mohou moderní technologie.
Podzimní splín i nemocné nitro: Víte, jak zlepšit psychickou pohodu? Stačí vám pár minut
Ve spojitosti se zdravím a říjnem se nejčastěji mluví o prevenci rakoviny prsu – mnozí však zapomínají na fakt, že říjen je také měsícem duševního zdraví. Konec roku s sebou přináší chvíle, kdy se více lidí potýká s psychickými obtížemi, sezónní afektivní poruchou (SAD) či „klasickým“ podzimním splínem. Přesto se najdou tací, kteří nemocné nitro ignorují. Čemu věnovat pozornost a jak si díky „minutovým“ aktivitám můžete psychickou pohodu zlepšit? Vysvětlili odborníci.
Nevyléčitelná nemoc, s níž bojuje Konečná: Vyvíjí se roky, napadá mladé. Jak se projevuje?
Dvacet let žiju s roztroušenou sklerózou (RS), prozradila před pár dny předsedkyně KSČM Kateřina Konečná. Proč o své nemoci tak dlouho mlčela? Nechtěla, aby ji někdo litoval nebo říkal, jak by měla žít. Europoslankyně se tak řadí mezi zhruba 26 tisíc Čechů, kteří s tímto chronickým zánětlivým onemocněním centrálního nervového systému žijí. Ačkoliv pacienti podstupují léčbu, nemoci se nikdy nezbaví. V těle se vyvíjí roky, lidé si tak již v mládí mohou všimnout raných příznaků.
Zákeřné „revma“ může přivést mladé až k invaliditě. V Česku chybí lékaři, odmítají pacienty
Každý rok z ordinací odchází zhruba pět tisíc nových pacientů s diagnózou některého ze systémových revmatických onemocnění. Jedním z nich je i revmatoidní artritida. Závažné autoimunitní onemocnění se nepojí jen se seniory, čelí mu také mladí a aktivní lidé. Může zasáhnout vnitřní orgány, vést k invaliditě a stát za dalšími zdravotními problémy: od kardiovaskulárních po onkologická onemocnění. Léčba? Existuje, na vyšetření však pacienti čekají velmi dlouho. Situaci komplikuje i fakt, že chybí odborníci a ti, kteří jsou k dispozici, dokonce někdy péči nemocným odmítnou.
Tichý zabiják, kterému čelí i Topolánek: Zákeřná nemoc přichází nečekaně. Kdy zpozornět?
Čelím rakovině slinivky břišní a můj stav je docela vážný. S touto informací se veřejnosti v pondělí svěřil expremiér Mirek Topolánek. Typ onkologického onemocnění, který ho trápí a proti němuž bude bojovat s pomocí chemoterapie, patří mezi ty nejzákeřnější. Často se karcinomu pankreatu přezdívá „tichý zabiják“. Důvodem je fakt, že se příznaky nemoci projevují až v pokročilém stadiu. Jak lze s tímto nádorovým onemocněním bojovat, kdy zpozornět a čemu se vyvarovat?
Bolest jako pouhý dílek nemoci. Trpí jí milion Čechů, omezuje je v práci i péči o rodinu
Více než milion Čechů trápí migréna – nemoc, která je veřejností mnohdy stále zlehčována. Pacienti, kteří však s tímto neurologickým onemocněním žijí, trpí trýznivými bolestmi. Jejich jediným přáním je potíže s migrénou zastavit či se jim zcela vyhnout. Nemoc je totiž silně omezuje: ztěžuje práci nebo péči o děti. Postižení nikdy netuší, kdy přijde záchvat, který je ochromí. Existuje však pomoc.
Covid nikam nezmizel, připomínají lékaři. Nakažených znovu přibývá, kdy je nutné zpozornět?
V České republice opět významně roste počet nakažených onemocněním COVID-19. Denně přibývají stovky nemocných a množí se i případy pacientů, kteří kvůli vážnějšímu průběhu končí v nemocnici. Příznaky infekce v podobě horečky, bolesti svalů, kloubů nebo kašle se přitom neliší od běžné chřipky. Lékaři proto apelují na včasné testování. Ohroženi jsou podle nich zejména senioři a lidé s výrazně oslabenou imunitou. Pokud u rizikových osob odhalí nákazu včas, mohou jim lékaři předepsat antivirotika, která průběh covidu zmírní.
Jizvy, které zabíjejí: Projevy nemoci lidé přisuzují špatné kondici, včasná pomoc zachraňuje
Když se člověk řízne, rána se obvykle zacelí a na místě zůstane jizva. Na kůži jde o více či méně estetický problém, pokud se však jizvy objeví na plicích, mohou zabíjet – zjizvená, tedy fibrotická tkáň totiž neumožňuje průchod kyslíku. Některou z forem plicní fibrózy v Česku trpí tisíce lidí a každý rok jich přibližně 150 přibude. Moderní léčba dnes dokáže proces jizvení zpomalit, klíčem je však rychlé odhalení nemoci. O situaci lékaři informují u příležitosti Měsíce plicních fibróz, který připadá na září.
Nechtěná upomínka z tábora? Zdraví dítěte „mapuje“ speciální deník, chrání před bezradností
Ačkoliv doba letních táborů míří ke svému závěru, možné dopady pobytu se mohou u dětí projevit i o týdny později. Řeč je o zdravotních komplikacích a problémech. Právě pro tyto případy existuje takzvaný zdravotní deník, v němž zdravotníci po dobu tábora zaznamenávají případná zranění, nemoci či zachycené klíště. Zejména v případě tohoto parazita se mohou jím přenosné choroby projevit až o týdny později. Na co si dát pozor?
„Kardiologická mapa“ míst, kde pečují o pacienty se selháním srdce. Pomůže najít specialistu
Kde leží nejbližší ambulance srdečního selhání, si nově mohou pacienti najít na mapě, kterou vytvořila Česká kardiologická společnost. Mapa, která pokrývá síť speciálních ambulancí, pomůže především těm, kteří byli propuštěni z nemocnice s diagnózou selhávajícího srdce. Právě včasná ambulantní péče výrazně snižuje riziko opětovného zhoršení zdravotního stavu a další hospitalizace. Do 30 dnů po propuštění se do nemocnice kvůli potížím znovu vrací přibližně 13 procent pacientů se srdečním selháním.
Hmyzí jed? Každý pátý Čech je citlivý na včelu či vosu. Pomoci může nejen včasná diagnostika
Znáte někoho, kdo prodělal alergickou reakci po bodnutí vosou či včelou? Dle interních dat laboratoří SYNLAB je na hmyzí jed citlivý každý šestý testovaný. Konkrétně u včelího a vosího jedu jde dokonce o každého pátého. Mnoho lidí přitom o svém sklonu k alergické reakci vůbec neví – navenek se projeví až při kontaktu s jedem. Ten může u alergika spustit nejen otok a svědění, ale i život ohrožující anafylaxi. Předejít problémům přitom pomůže krevní test a pohotovostní balíček první pomoci.
