Ivan Korčok (vlevo) a Peter Pellegrini jsou hlavními favority slovenských prezidentských voleb v roce 2024. Zdroj: TASR/Profimedia
V České republice žije přes 160 tisíc Slováků. Patříte mezi ně a chcete se účastnit prezidentských voleb? Pak musíte odjet na Slovensko. Volit prezidenta totiž ze zahraničí nelze, možnost korespondenční volby se vztahuje jen na parlamentní volby. Přesto si volby můžete výrazně ulehčit.
Ve volbách prezidenta můžete hlasovat pouze ve volební místnosti na území Slovenské republiky.
- První kolo voleb prezidenta se koná v sobotu 23. března 2024 od 7:00 do 22:00
- Případné druhé kolo proběhne v sobotu 6. dubna 2024 od 7:00 do 22:00
Volit prezidenta mohou občané Slovenské republiky, kteří dovršili věku 18 let nejpozději v den voleb.
Na rozdíl od parlamentních voleb tak prezidenta nemůžete volit ze zahraničí. Přitom v předčasných volbách do parlamentu v září 2023 byl o korespondenční volbu rekordní zájem – Slováci poslali poštou přes 58 779 hlasů, z toho 23 486 z České republiky. Politici sice už roky slibují, že korespondenční volbu zpřístupní i pro volbu prezidenta, voliči se ale této možnosti dočkají nejdříve v roce 2029. Existuje však postup, při kterém si můžete ušetřit mnoho kilometrů, které byste museli cestovat navíc.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kompletní návod pro senátní volby 2024: termín, kandidáti a výsledky
Jak hlasovat v prezidentských volbách na Slovensku
- Máte trvalý pobyt v SR: Hlasovat můžete buď v obci svého trvalého pobytu, nebo v kterékoliv volební místnosti na Slovensku, jestliže si předem požádáte o hlasovací průkaz.
- Nemáte trvalý pobyt v SR: Hlasovat můžete v kterékoliv volební místnosti na Slovensku. Podmínkou je předložení cestovního pasu a čestného prohlášení, že máte trvalý pobyt v zahraničí.
Právě možnost hlasovat kdekoliv pomocí voličského průkazu skýtá příležitost, jak si ušetřit spoustu času, i když z Česka hlasovat nemůžete.
Pokud máte například trvalé bydliště v Košicích a bydlíte v Praze nebo Brně, vyplatí se vám zažádat si o hlasovací průkaz a k volbám zajet jen kousek za slovenské hranice. Zatímco do Košic z Brna pojedete autem přes pět hodin a máte to 460 kilometrů, do Kút, které leží hned za hranicemi, je to z Brna asi 75 kilometrů. Autem jste tam za třičtvrtě hodiny.
Jak žádat o hlasovací průkaz
O hlasovací průkaz si můžete žádat osobně, poštou nebo elektronicky v obci trvalého pobytu.
- Písemnou nebo elektronickou žádost musíte doručit nejpozději 15 pracovních dní přede dnem voleb. Následně vám obec zašle hlasovací průkaz na adresu trvalého pobytu nebo na vámi uvedenou adresu.
- Osobní žádost musíte doručit na obecní úřad nejpozději poslední pracovní den před volbami během úředních hodin. Voličský průkaz dostanete obratem. O průkaz může žádat také zplnomocněná osoba.
S hlasovacím průkazem můžete volit v kterémkoliv volebním okrsku mimo trvalé bydliště. Předložíte ho spolu s občanským průkazem.
„Bratrovražedný“ boj na Slovensku: Zrada a sexuální orientace, útočí na Pellegriniho kolega
Favorit prezidentských voleb, předseda Národní rady a šéf strany Hlas-SD Peter Pellegrini, musí čelit útokům nejen ze strany opozice, ale také od svého vlastního koaličního partnera. Vymezuje se proti němu totiž i místopředseda Národní rady a lídr Slovenské národní strany (SNS) Andrej Danko, který také oznámil kandidaturu.
V čem může být volba prezidenta ze zahraničí problematická
Jedním z důvodů, proč nemá zavedení korespondenční volby prezidenta takovou podporu, je její dvoukolový systém. Panují obavy, že hlasy poslané do druhého kola by nestihly dorazit. Nicméně ministerstvo vnitra má připravený návrh, jak by volba slovenského prezidenta poštou ze zahraničí mohla vypadat.
První kolo by probíhalo podobně jako při parlamentních volbách. Volič v cizině by si v předstihu zažádal o možnost korespondenční volby. Od posledních voleb k tomu nově slouží i on-line aplikace ministerstva vnitra. Poté by obdržel hlasovací lístek, na němž by zaškrtl zvoleného kandidáta a obálku s lístkem poslal na Slovensko.
Před druhým kolem by se zaslání nových hlasovacích lístků poštou nestihlo – lístky se musí doručit voličům na adresu v zahraničí, a ti je poté posílají zpět na Slovensko. Proto existuje návrh, že by se voličům v zahraničí zaslaly rovnou dva stejné hlasovací lístky se seznamem všech kandidátů. Ihned po vyhlášení výsledků prvního kola by volič zaškrtl svého favorita ze dvou postupujících kandidátů a volební lístek poslal na Slovensko.
Z většiny zemí světa by se doručení do dvou týdnů mělo stihnout. Pokud by se volič obával zdržení, mohl by druhý lístek vyplnit a poslat už před vyhlášením výsledků prvního kola. Samozřejmě by mu musel vyjít tip, že jím vybraný kandidát postoupí do druhého kola.
Volba prezidenta ze zahraničí neprošla v roce 2022
O výše uvedeném návrhu jednal parlament v roce 2022. Tehdejší vládní koalice OĽaNO, Sme rodina a Za ľudí se snažila prosadit změnu prezidentských voleb. Kromě možnosti volit hlavu státu ze zahraničí bylo součástí návrhu také spojení termínu prezidentských voleb a voleb do Evropského parlamentu.
K prosazení návrhu však byla nutná nejen změna volebního zákona, ale také změna ústavy, a ta vyžaduje souhlas 90 poslanců. Návrh ovšem přijalo pouze 83 zákonodárců. Za změny tehdy nehlasovali poslanci Smeru a Hlasu. Přitom v aktuálním programovém prohlášení vlády se zavázali, že vytvoří podmínky pro hlasování poštou i při volbě prezidenta. To se ale bude týkat až voleb v roce 2029.
Putinovi fandím, Rusko dělá dobrou politiku, tvrdí slovenský expremiér Čarnogurský
Ruského prezidenta Vladimira Putina podporuji a Kreml dělá dobrou politiku. To jsou slova bývalého slovenského předsedy vlády z dob federace a pozdějšího vládního činovníka Jána Čarnogurského. Pronesl je během čtvrtečního setkání na podporu kontroverzní ministryně kultury Martiny Šimkovičové (za SNS), která obnovila komunikaci s Ruskem a Běloruskem v kulturní oblasti.
Jak by korespondenční volba mohla ovlivnit volbu prezidenta
Slováků hlasujících ze zahraničí poštou v každých parlamentních volbách přibývá. Možnost korespondenční volby existuje od roku 2006. V předčasných volbách v roce 2023 ji využilo 58 779 voličů ze 72 993 občanů, kteří se ke korespondenční volbě zaregistrovali. Účast ze zahraničí byla hojná už v řádných volbách v roce 2020, kdy poštou hlasovalo téměř 49 tisíc voličů. Přitom ještě ve volbách do parlamentu v roce 2016 volilo poštou jen něco přes 17 tisíc Slováků.
V současné době by tak hlasy voličů ze zahraničí měly poměrně velkou šanci prezidentské volby na Slovensku výrazně ovlivnit. Už několikrát se totiž stalo, že se do druhého kola dostal kandidát velmi těsným rozdílem hlasů. Nejtěsněji do něj postoupil Ivan Gašparovič v roce 2004, kdy předběhl třetího Eduarda Kukana pouze o 3 644 hlasů. Následně porazil Vladimíra Mečiara a stal se prezidentem. Těsný byl výsledek také v roce 2014, kdy Andrej Kiska postoupil před Radoslavem Procházkou o pouhých 52 tisíc hlasů a poté porazil ve druhém kole Roberta Fica.
Ve druhém kole už rozdíly mezi vítězem a poraženým tak malé nebývají. Nejtěsnější vítězství si připsal Ivan Gašparovič nad Ivetou Radičovou v roce 2009, a to o 245 tisíc hlasů. Také současná prezidentka Zuzana Čaputová se hlavou státu stala s rozdílem pouze 300 tisíc hlasů. To je ale mnohem více, než kolik Slováků volí ze zahraničí.
V současných prezidentských volbách na Slovensku by korespondenční volba pravděpodobně nejvíce pomohla Ivanovi Korčokovi. Toho totiž jako kandidáta podpořila strana Progresívne Slovensko, která získala 61,7 procenta hlasů voličů ze zahraničí v předčasných parlamentních volbách. Hlasovat pro Korčoka svým voličům doporučila i SaS, jíž volilo 10,8 procenta Slováků v zahraničí.
