INTERVIEW, Michel Christian Schmitt - 19.3. v 17:30
Někteří říjnoví pacienti mají po koronaviru dodnes dýchací potíže, problémy neurologické či trávicí, uvedl ve vysílání pořadu Interview ředitel radiologického oddělení nemocnice ve francouzském Colmaru Michel Schmitt. Podle něj může mít COVID-19 dlouhodobé následky. „Říkáme tomu dlouhotrvající covid neboli chronický,“ uvedl.
„Stále jsme v kontaktu s pacienty, kteří se u nás léčili v říjnu loňského roku. Po provedení CT snímku se u většiny z nich vše vrátilo do normálu. U některých pacientů ale snímky ukázaly, že došlo k regresi a zjizvení plic. U některých více, u jiných méně. Mohlo by to být chronické,“ upozornil ředitel radiologického oddělení nemocnice ve francouzském Colmaru.
Schmitt spolu s týmem v loňském roce prošel přes 3200 snímků plic a přišel s tezí, že byl koronavirus v Evropě už na podzim 2019. „Na počátku studií jme si mysleli, že covid trvá jen několik dní či týdnů,“ popsal a doplnil, že ve skutečnosti může trvat mnohem déle.
„Říkáme tomu dlouhotrvající neboli chronický covid,“ upřesnil ředitel radiologického oddělení nemocnice ve Francii. „Někteří pacienti, kteří byli zasaženi tímto virem v říjnu 2020, mají dodnes dýchací potíže. Někteří mají navíc problémy neurologické či trávicí,“ popsal.
Podle Schmitta je COVID-19 nemoc, ze které se člověk dostane. „Ale je zde hodně epidemiologických věcí, které doposud neznáme a postupně je objevujeme. Někteří pacienti mají zánětlivé reakce, které se projevují klinicky,“ upřesnil Schmitt.
Mutace na snímcích nepoznáme
Podotkl také, že se zatím nedá určit, zda jsou plíce poškozené doživotně. „To zatím říct nemůžeme, máme odstup jen pár měsíců,“ řekl a doplnil, že mutace koronaviru nelze odhalit pomocí snímků CT. „Můžeme vidět zánět plic či prvotní příznaky onemocnění, nikoliv však různé druhy covidu,“ uvedl.
Jeho výsledky z loňského roku, které říkaly, že se koronavirus v Evropě objevil už na podzim 2019, nově potvrdila také studie Francouzského Národního institutu pro výzkum zdraví a medicíny. „Šlo vlastně jen o to, abychom pochopili, kdy se u nás objevily první případy. Například Italové ve Florencii prováděli stejnou studii a využili mnoho snímků, díky kterým přišli na to, že se u nich koronavirus objevil už v září 2019. Jedná se o velkou sérií studií, které dokazují, že ten virus tu byl mnohem dříve,“ doplnil ředitel radiologického oddělení nemocnice ve francouzském Colmaru.
Podle něj je zkrátka pro odbornou veřejnost důležité vědět, kdy se virus poprvé na území Evropy objevil. „Pokud jako lékaři nebudeme chápat, co se děje, a pokud nepochopíme historii, tak neporozumíme ani budoucnosti,“ uvedl Schmitt k tomu, proč se zaměřil na snímky bývalých pacientů.
Ředitel radiologického oddělení nemocnice ve francouzském Colmaru Michel Schmitt
