Na adresu České pošty zaznívá horlivá kritika. Státnímu podniku chybí stabilní vedení, zaměstnanci jsou málo placeni, pošta není schopná konkurovat dalším službám a generuje obří ztrátu. O problémech se přitom mluví minimálně deset let. Teď stát zaplatí miliardy za její záchranu.
Výroční zpráva za rok 2019. Píše se v ní, že ztráta není žádnou katastrofou a že v roce 2021 by už pošta měla být v zisku. Dnes je jasné, že státní moloch krachuje. „Státní podniky vždycky fungují hůře než soukromé. Do podnikání pošty vstoupila konkurence, která je daleko úspěšnější a daleko pružnější. Vytlačuje ji z lukrativnějšího trhu,“ podotkl pro CNN Prima NEWS komentátor týdeníku Reflex Pavel Páral.
Matematika je jednoduchá. Příliš drahé služby, za které stát nedokázal adekvátně zaplatit. Kdo za to může? „Proč by to měli odnést řadoví zaměstnanci: doručovatelky, řidiči. Na ty by se mělo sahat až jako poslední. Pokud je firma špatně řízena, pak by se zřizovatel měl podívat v prvé řadě na management, na to, jaké mají odměny, jakou mají motivaci,“ mínila zakladatelka Zásilkovny Simona Kijonková.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: REPORTÁŽ z Ostravy: Na zrušených pobočkách to vře. Pošťáci jsou v šoku a zákazníci láteří
Podle ekonoma Lukáše Kovandy je za aktuální stav České pošty ve velké míře zodpovědný vysoký management. „Nejsou to ti doručovatelé ani lidé za přepážkami, ti dělali svojí práci tak, jak jim ji management naplánoval. Jenže ten zatím zůstává ušetřený propouštění, a to je velká nespravedlnost,“ zdůraznil.
Právě kontrast mezi mizerně placenými zaměstnanci a extrémní štědrostí směrem k nejvyššímu managementu se stal terčem kritiky několikrát. Například když v roce 2018 ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar odvolal tehdejšího šéfa České pošty Martina Elkána. „Měl plat celkově až osm milionů ročně, to jsem považoval za skandální. Odvolání pana ředitele považuji za správné,“ reagoval před pěti lety expremiér Andrej Babiš (ANO).
Tím ale štědrost státu k vyhozenému řediteli neskončila. Jako odstupné dostal Elkán čtrnáct měsíčních platů. Šlo o osm a půl milionu korun. Potíže České pošty se řeší u více než deset let, mezitím její ztráta míří ke dvěma miliardám. Nikdo z politiků zatím nedokázal najít řešení. „Zavření poboček nemusí přispět k řešení, on se může ještě zvýšit,“ podotkl ekonom Petr Bartoň.
Komentátor Páral doplnil, že ministerstvo vnitra neruší pobočky pošty, které jsou ztrátové, ale ty, u nichž má pocit, že se od nich lidé přesunou jinam. „Ony i ty zrušené pobočky mohou být ziskové, a tím pádem se pošta může dostat do větších ztrát,“ dodal. Poslední výroční zpráva je z loňska. Píše se v ní, že poslední normální rok České pošty byl ten předcovidový 2019. Letošek to možná změní.
