Ilustrační snímek Zdroj: Profimedia.cz
Vědecký časopis Nature publikoval studii, ze které vyplývá, že za zdánlivě nahodilou ztrátou smyslů během onemocnění koronavirem stojí genetika. Výzkumníci definovali dva geny – UGT2A1 a UGT2A2 – které pravděpodobně akcelerují ztrátu čichu a chuti.
Ztráta čichu a chuti, to jsou typické projevy, které provázely nákazu u původních variant koronaviru. U omikronu už tyto příznaky nejsou tak časté.
Dlouho se zdálo, že ztráta smyslů postihuje některé lidi během nákazy naprosto nahodile. Vědci teď ale pravděpodobně objevili spouštěč, který za těmito projevy stojí. Jedná se o geny UGT2A1 a UGT2A2. To znamená, že pro ztrátu smyslů během covidu mají někteří lidé genetické predispozice.
Říhová: Pandemie na jaře skončí. I omikron s dalším virem může vyvolat těžký průběh
Nová varianta koronaviru omikron je sympatická, protože nezpůsobuje tak těžké průběhy. Ve spojení s jinými viry ale hrozí komplikace, uvedla v pořadu K věci na CNN Prima NEWS imunoložka, mikrobioložka a bývalá ředitelka Mikrobiologického ústavu Akademie věd Blanka Říhová. Podle ní bychom se už na jaře mohli dočkat tolik vytoužené „tečky“ za koronavirem.
Geny se propisují do čichové tkáně a hrají roli při rozpoznávání vůní. Právě na základě tohoto atributu odborníci usuzují, že zmíněné geny zvyšují riziko ztráty čichu a chuti o 11 procent.
Studie rovněž dospěla k závěru, že ženy jsou k těmto negativním projevům náchylnější než muži. Podle vědců existuje u příslušnic něžného pohlaví až o 11 procent větší riziko, že během covidu ztratí čich a chuť.
Experti také naznačují, že s absencí smyslů se po infekci virem potýkají spíše mladší lidé. Z vědeckých dat vyplývá, že zhruba 37 procent z objemu lidí, kteří ztratili čich a chuť, bylo ve věku mezi 26 a 35 lety.
