Projev ruského prezidenta
Když ruská vojska v pondělí překročila ukrajinskou hranici, málokdo pochyboval o tom, kam mají armádní vozy namířeno. Cílem ruské invaze bylo, alespoň prozatím, obsadit dvě samozvané proruské republiky v oblasti nazývané Donbas. Putin si pro takový krok zjevně připravoval půdu už od roku 2014.
V roce 2014 šokovalo Rusko anexí Krymu celý svět. Jenže tak trochu stranou mediální pozornosti došlo ve stejném čase k regionálnímu občanskému převratu na východě Ukrajiny, který vytvořil podhoubí pro ruskou pondělní invazi.
Proruští separatisté v Doněcké uhelné pánvi, pro níž se vžilo označení Donbas, v roce 2014 obsadili vládní budovy a po mikroskopické občanské válce vyhlásili dva samozvané státy – Luhanskou lidovou republiku a Doněckou lidovou republiku. Už tehdy se spekulovalo o tom, že Rusko rebely podpořilo nejen finančně, ale i zbraněmi. A znovu zde byl stejně jako v případě Krymu historický precedens. Za dob Sovětského svazu byl totiž Donbas důležitou průmyslovou tepnou impéria.
Tak vznikla linie dotyku. Válečná fronta mezi ukrajinskými vojáky a proruskými rebely. Od roku 2014 v Donbasu trvá válka, třebaže její intenzita není (respektive nebyla) ve srovnání s jinými konflikty nijak značná. Za dlouhé roky při bojích přišlo o život přes 14 tisíc lidí.
Jak si Putin naklonil separatisty
Nejenže Rusko separatistům na východě Ukrajiny dlouhodobě „fandí“, Moskva podporuje rebely věcně i názorově. Podle americké CNN Kreml dosadil na klíčové posty své vlastní důstojníky. Mimoto Rusko poskytuje separatistům v samozvaných republikách poradní i zpravodajský servis.
Bitva v Kyjevě pokračuje. Potřebuji munici, ne odvoz, vzkázal Zelenskyj USA
Ruská invaze na Ukrajinu pokračovala, boje se přesunuly do Kyjeva a dalších velkých měst. V ulicích metropole byla slyšet střelba, došlo i k několika výbuchům. Rusové už prý ovládli město Melitopol na jihu země. Útok ve městě Mykolajiv a v ulici Peremohy Avenue v Kyjevě byl naopak odražen. Ukrajinci hlásí, že sestřelili několik transportních letounů, prezident Zelenskyj uvedl, že se stahovat nebude.
Vladimir Putin navíc poskytl za poslední roky obyvatelům Donbasu stovky tisíc ruských pasů. Tím podle Západu záměrně přispěl k ruské naturalizaci ukrajinského obyvatelstva, díky čemuž mohl Putin ještě hlasitěji hlásat, že na Donbasu přece žijí Rusové a je potřeba je chránit.
Do toho všeho začal ruský prezident obviňovat Ukrajinu, že utlačuje obyvatele na Donbasu a že dokonce páchá na lidech genocidu. Což samo o sobě nedává přílišný smysl, jelikož Donbas ovládají separatisté a vliv Kyjeva v oblasti vyprchává.
Výše popsané argumenty využil Putin pro to, aby v pondělí v jediný den uznal autonomii Doněcké a Luhanské lidové republiky a podnikl invazi do oblasti. Do Donbasu přijely ruské tanky a armádní vozidla a celý svět napjatě čeká, co bude dál.
Oblast Donbasu totiž historicky představuje mnohem větší území, než jaká ovládají separatisté. Hrozí tak, že se Putin bude chtít zmocnit celého Donbasu. Pokud padne linie dotyku, bude mít Rusko otevřenou cestu do zbytku Ukrajiny.
