Děti sice nejsou nejrizikovější skupinou, avšak i ony se mohou nakazit koronavirem. Nemocných navíc celosvětově přibývá. Jaké jsou nejčastější příznaky nemoci u dětí a jak se liší od těch, které se projevují u dospělých?
U dospělých jsou hlavními příznaky koronaviru vysoká teplota, kašel či ztráta čichu. U dětí je nejčastějším příznakem onemocnění únava, bolest hlavy, bolest v krku, ale i takzvané covidové prsty. V minimu případů následuje vzácný, ale nebezpečný syndrom PIMS-TS.
Ze světových statistik ale vyplývá, že děti, u kterých byla nemoc diagnostikována, tvoří asi jen dvě procenta z celkového počtu nemocných. Že jsou pozitivní, se u nich většinou zjistí až ve chvíli, kdy onemocní dospělý poblíž. Až v 90 procentech případů probíhá nákaza u dětí mírně až středně.
Přenos COVID-19 z matky na plod zatím prokázán nebyl. Řada infekčních nemocí ale může u těhotných žen probíhat v závažnější formě a může nepříznivě ovlivnit vývoj plodu.
Únava
Nejčastějším příznakem u dětí je únava. Data aplikace ZOE Symptom Tracker ukazují, že jí trpí 55 procent dětí. Únava je způsobená mimo jiné zeslábnutím svalů, a to i dlouho po prodělání covidu.
Bolesti hlavy a krku, průjem
Podle aplikace ZOE Symptom Tracker se bolest hlavy projevila až u 53 procent dětí. Často ji doprovází bolest v krku, jejíž příčinou u dětí je obvykle určitá forma virové infekce. Na rozdíl od dospělých děti často trpí i zvracením, bolestí břicha a průjmy.
Covidové prsty
Podle českého ministerstva zdravotnictví se u dětí a mladistvých někdy mohou vyskytnout i takzvané covidové prsty. Jde o vyrážku v podobě červených hrbolů na prstech u nohou. Objeví se obvykle druhý až třetí den nemoci. Je bolestivá a může svědit.
Ztráta chuti k jídlu
Z dat dále vyplývá, že 35 procent dětí pociťuje nechuť k jídlu. Podle lékařů je pravděpodobné, že tímto příznakem budou trpět děti mladší jednoho roku, které mají pozitivní test na koronavirus. Lékaři proto doporučují rodičům, aby dětem rozdělili jídlo na menší porce. U dospělých je naopak častější ztráta čichu.
Horečka
Jde o častý příznak i u dospělých, avšak u dětí je třeba dávat si větší pozor na to, aby nebyly dehydratované. Odborníci doporučují, aby rodiče dětem podávali velké množství tekutin, mateřského mléka nebo tekuté výživy.
Pozdější komplikace, PIMS-TS
I když děti obvykle nemívají těžší průběh, mohou se u nich později objevit komplikace spojené právě s koronavirovým onemocněním. Mezi takové patří i nová pediatrická choroba známá jako syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi spojené s covidem u dětí (též PIMS-TS). Na jaře roku 2020 ji lékaři detekovali například u dětí v Itálii, nyní se už vyskytují desítky případů i v Česku.
Až na 80 procent postižených PIMS-TS vyžadovalo intenzivní péči. Akutní onemocnění je však podle odborníků vzácné. Vyskytuje se zpravidla do dvou až čtyř týdnů po infekci koronavirem a postihuje děti a mladistvé do 21 let. V současnosti se syndrom vyskytuje zhruba u dvou ze sta tisíc lidí.
„Podstatou nemoci je zřejmě opožděná imunitní odpověď u některých disponovaných jedinců, která postihne především srdce a cévy, ale může se rozvinout do multiorgánového selhání,“ říká přednosta Pediatrické kliniky v Motole Jan Lebl.
Pět stupňů závažnosti COVID-19
1. Asymptomatický průběh
Bez klinických projevů, normální rentgen plic, ale pozitivní výsledek testu na přítomnost nukleové kyseliny viru.
2. Mírný průběh
Příznaky onemocnění horních dýchacích cest, často včetně horečky, slabosti, bolesti svalů, kašle, bolesti v krku, sekrece z nosu a kýchání. Fyzikální vyšetření ukazuje zarudlé hrdlo a normální poslechový nález. Některé případy mohou probíhat bez teploty nebo mohou mít jen příznaky jako zvracení, bolest břicha a průjem.
3. Středně závažný průběh
S pneumonií, častá je horečka a kašel, který je většinou zpočátku suchý. U některých dětí mohou chybět klinické příznaky, ale na CT hrudníku je subklinické postižení plic.
4. Těžký průběh
Časné respirační příznaky jako horečka a kašel, které mohou být doprovázeny průjmem. Onemocnění má progresivní průběh během jednoho týdne.
5. Kriticky závažný průběh
Stav dětí může rychle progredovat do syndromu akutního respiračního distresu (ARDS) nebo respiračního selhání. Může se rozvinout šok, encefalopatie, poškození myokardu nebo srdeční selhání, poruchy koagulace a akutní poškození ledvin. Může ohrožovat život.
