Opět vám dáme nahlednout do krásné přeměny zachráněných pejsků. Jeho vypravěčem je Iva Volková, psí anděl, který pomáhá opuštěným, nemocným a týraným psům už několik let díky svému spolku Rafael, o.p.s. Také o tom napsala knihu „Příběhy statečných", výtěžek z ní, jde na pomoc psům v ůtulcích (hradit operace,...).
Příběh začal v říjnu loňského roku, kdy Iva přijala do své péče 8 pejsků, malých kříženců pražských krysaříků.
Černou fenečku s pěti, asi třítýdenními štěňátky, a dva pejsky. Starší pejsek byl otec miminek, dostal jméno Tonda. Ten mladší byl štěně z minulého vrhu, toho jsme pojmenovali Kája. Všichni byli velmi bojácní, podvyživení, majitel na ně byl zlý.
Fenečka, kterou jsem pojmenovala Asta, byla celoročně přivázaná na řetězu u malého přístřešku. Neměla ani boudu. Na řetězu byla oplodněna, na řetězu porodila, Když porodila, tak v hlíně vyhrabala díru, kam miminka schovala před chladem. Až sousedka si toho všimla a donesla jim alespoň přepravku s dekou. V noci už byly mrazy. Fenečka nebyla dostatečně krmena a měla málo mléka. Jedno miminko zemřelo den před záchranou. Majitel se všech pejsků vzdal, štěňata by prý utopil, a nakonec se to nemuselo řešit úřední cestou. To už by štěňátka nepřežila, muselo se jednat rychle.
Když ke mně přijeli, všichni byli hladoví a velmi bojácní. Krčili se v koutku a trvalo několik dní, než se přestali bát. Miminka na to byla špatně, byla hladová a podchlazená.
A tak jsem se pustila do práce. Zahřívala jsem je, krmila je každé tři hodiny, a po pár dnech se mamině spustilo mléko. Teplo, klid a dobrá bašta vykonaly své.
Astička na mě ze začátku vrčela, ale pomalu ke mně získávala důvěru. Poznala, že tady se jim ubližovat nebude. Dívala se, jak jí krmím miminka a byla v klidu. Jedna maličká holčička Dinuška na tom byla nejhůře, nevěděli jsme, jestli vůbec přežije. Pan doktor Sochor obden jezdil mimča kontrolovat a léčit. A podařilo se. Všechna přežila.
Všichni pejsci zase získali důvěru k lidem a stali se z nich krásní a sebevědomí psi, kteří byli připraveni vyrazit do nových domovů.
A nyní všech našich osm statečných mají své milující domovy!
Bohužel, těchto případů stále přibývá. Někteří lidé si neuvědomují, že musí své psy hlídat nebo kastrovat, a nenechat je nekontrolovaně množit. Pak ti nechtění tvorečkové zbytečně trpí a umírají někde pohození v krabicích nebo v taškách. Anebo skončí za mřížemi útulků.