360°, Mikuláš Peksa, Veronika Vrecionová, Martin Pýcha, Jiří Pospíšil, Cyril Svoboda, Lubomír Zaorálek - 26.10. v 21:30
Právo veta je na úrovni Evropské rady využíváno jako nástroj vydírání. Podplacení ruští agenti, premiéři Maďarska a Slovenska Viktor Orbán s Robertem Ficem, by neměli blokovat celou Evropu. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti). Orbánovo chování označila za hanebné také europoslankyně ODS Veronika Vrecionová, právo veta by ale zachovala.
„Viktor Orbán, což je ten proruský politik v Evropě, systematicky rozkopává jakékoliv pokusy zavést solidní politiku vůči Rusku, zavést tvrdší sankce a podporovat Ukrajinu,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Peksa.
ČTĚTE TAKÉ: Kandidatura Spolu? Triumf Fialy, pro strany žádná výhra. Měly jít zvlášť, míní komentátoři
Podle jeho názoru narazilo evropské společenství na meze možného, pokud jde o jednání v zahraničně-politických otázkách. Právo veta je v nich podle něj využíváno jako nástroj vydírání a blokování společné evropské politiky.
Kubáček: Pavel nechápe svou roli. Má vymezit neutrální prostor, bojí se ale spojení s vládou
Absence Petra Pavla při sněmovním jednání o státním rozpočtu naznačuje, že stále nepochopil svou roli. Tak se ke krokům prezidenta vyjádřil v pořadu 360° na CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Zdůraznil, že úkolem hlavy státu by mělo být vytváření neutrálního prostoru pro opozici a vládu, což se prý ale neděje, jelikož prezident podle Kubáčka „nechce být spojován s nepopulární vládou“. Pavlovu neúčast během jednání zkritizoval i komentátor Martin Schmarcz, který uvedl, že tím ukazuje buď nevědomost, nebo nezájem o dění v zemi.
„Viktor Orbán, ke kterému se pravděpodobně přidá i Robert Fico – taková menšina podplacených proruských agentů v Evropě, by neměla mít možnost zablokovat akci celého kontinentu. Kvůli tomu je třeba podle mě veto zrušit,“ pronesl v pořadu 360° europoslanec Pirátů.
S jeho pohledem na maďarského premiéra souhlasila také politička ODS Vrecionová. Orbánovo chování označila za hanebné. Její postoj ke zrušení práva veta, které ve středu odhlasoval Výbor pro ústavní záležitosti Evropského parlamentu, je však nesouhlasný.
„Přeci nemůžeme nastavovat pravidla jenom kvůli tomu, že je v současné době v jedné zemi nějaká vláda. To se může kdykoliv obrátit zase proti nám a našim zájmům. V tuto chvíli jsme zásadně proti tomu, aby se předávaly kompetence členských států do Bruselu,“ uvedla europoslankyně.
Téma zrušení práva veta na začátku října v projevu při zahájení nového ročníku na College of Europe v belgických Bruggách otevřel také prezident Petr Pavel. „Musíme však být připraveni v domácí diskusi zvážit různé návrhy, jak upravit rozhodovací proces EU, včetně přechodu k hlasování kvalifikovanou většinou v některých oblastech,“ řekla hlava státu.
Po kritice Pavel upřesnil, že chtěl jen otevřít debatu. „Ve složitém období, ve kterém Evropa bude potřebovat přijímat rychle účinná opatření v těch nejtěžších otázkách, si nemůžeme dovolit, aby jeden stát použil právo veta a vydíral tak všechny ostatní,“ dodal ve videu zveřejněném na sociálních sítích.
