reklama

Prosím pozor: Právě probíhá šesté vymírání! Opakuji: Právě probíhá šesté vymírání!

Stále více důkazů ukazuje na to, že na Zemi právě probíhá „šesté vymírání“. Živočišné i rostlinné druhy celého světa postupně mizí. Zatímco lidská populace má do poloviny století dosáhnout závratných deseti miliard, v současné době vyhynutí hrozí až jednomu milionu druhů pozemské fauny i flory a další statisíce mohou vymizet během následujících desetiletí, jak uvádí nedávno zveřejněná zpráva Spojených národů.

reklama

Ano, vymírání je sice přirozeným jevem spojeným s evolucí. Pokud se prostředí mění, máte na výběr – buď se přizpůsobíte, nebo vymřete. Dnes však každým dnem z povrchu zemského mizí desítky druhů, které v současných ekosystémech hrají velikou roli.

Co za vymíráním v tak neobvyklém měřítku stojí? Ztráta přirozených habitatů, oteplování oceánů, odlesňování, znečištění, zemědělství, lov i klimatická změna. Všechny činitele však spojuje jeden hlavní: lidé. Právě my stojíme za vymřením více než poloviny zvířat, která kdy tuto planetu obývala.

Vyhynutí se nevyhne žádnému místu ani třídě. Ohrožena je celá desetina hmyzu a více než třetina všech savců. Pro jednu třídu však bude mít zásadnější dopad. Podle studie hrozí vyhynutí až čtyřiceti procentům všech obojživelníků. Pokles jejich počtů můžeme sledovat již více než padesát let, a to především kvůli smrtícímu houbovému onemocnění známém pod názvem chytridiomykóza, které narušuje tkáně zasažených jedinců. Za oběť mu padlo už devadesát druhů obojživelníků po celém světě. Důsledkem jejich smrti je zatím největší známá ztráta biodiverzity.

Za nemoc lidé ale přeci nemůžou, že? Až na to, že právě kvůli nám se toto smrtelné onemocnění rozšířilo mnohem dál, než by samo dokázalo. Částečně za to může i obchod s divokými zvířaty.

Zcela přímým důsledkem lidské činnosti je však ztráta habitatů a nedostatek potravy v těch nejvíce vykořisťovaných oblastech. Papuchalkové chocholatí, zástupci ptačí říše, žijí v Beringově moři na severu Tichého oceánu. Jejich stravu tvoří především ryby, které se živí planktonem. Kvůli stále vyšší teplotě oceánu však planktonu ubývá a některé rybí druhy se proto přesouvají na místa, kde je ho zatím dost. Papuchalkové (i další druhy) proto umírají hlady.V květnu 2019 vědci zveřejnili výsledky svého pozorování ve zdejší oblasti z let 2014-2016. Za tu dobu zde zemřelo až devět tisíc ptáků. Téměř devadesát procent přitom tvořili papuchalkové – jde o celou polovinu současné populace.

Hladovějí ale i kosatky černé žijící u severozápadního pobřeží USA. Zdejší populaci utváří tři stáda: J, K a L. V posledních letech ale jejich počet klesl k sedmdesátce. Jde o nejnižší číslo za posledních třicet let. Mláďat se rodí stále méně a začínají se projevovat známky příbuzenského křížení, které populaci dále oslabuje. Zdejší kosatky se sice již od roku 2005 nachází na seznamu ohrožených druhů, hladoví však dál. Proč? Protože vymírá i jejich hlavní kořist, lososové čavyčové. Tento druh dorůstá až jednoho metru a třinácti kilo a kosatky jich za den sní i třicet. Lov menší kořisti pro ně představuje zbytečně vynaloženou energii. Většina populací čavyčů je však v ohrožení – kvůli nadměrnému rybolovu, oteplování vody i výstavbě přehrad. K hladomoru kosatek přispívají i stále vyšší úrovně podvodního hluku, který je ohlušuje a brání jim v lovu.

Na rychlosti nabírá také vzestup teplot oceánů a jejich okyselování. Na to doplácejí i korálové útesy, které jsou domovem více než pětadvaceti procent mořských živočišných druhů. Dnes korály vymírají po celém světě a fungující útesové ekosystémy se rozpadají. Za posledních třicet let vymřelo více než padesát procent všech korálů na světě a velká část zbytku podlehne během následujícího století. Dopad jejich mizení je poměrně jasně viditelný – dochází k němu totiž při tzv. bělení. Korály bělají, pokud jsou po delší dobu vystaveny příliš vysoké teplotě. V takovém případě se totiž začnou zbavovat barevných řas, se kterými žijí v symbióze. Pokud teplo přetrvává, korál zahyne. Pokud ale teplota vody klesne, korál se dokáže zotavit. Jenže tuto schopnost brzdí znečištění vody. K bělení korálů navíc dochází stále častěji a intervaly mezi jednotlivými epizodami se zkracují. Korály se na světě vyskytují již více než čtyři sta milionů let. Lidská činnost posledních dvou staletí jim ale dala pořádně zabrat a zřejmě nebudou schopny se s jejími následky vyrovnat. Pokud vymizí korály, vyhynou i druhy na nich závislé.

Vyhynutí ale hrozí i našim nejbližším příbuzným. Hned čtyři druhy se nachází jen krok od svého konce. Jde o gorilu západní, gorilu východní, orangutana sumaterského a orangutana bornejského. Zbylé dva druhy (šimpanzi a bonobo) zůstávají v kolonce „ohroženi“. Za jejich neblahým osudem stojí především lov (legální i nelegální) a ztráta habitatu hlavně kvůli odlesňování a stále intenzivnějšímu zemědělství. Tyto druhy jsou tak odsouzeny k životu na stále menším prostoru, v „pralesních ghettech“, jak uvádí primatologové.

Ale nejde jen o druhy na vzdálených a exotických místech. Ohroženy jsou i druhy, které známe z našich vlastních luhů a hájů. Hrdličky, sovy, strnadi či lindušky. To je jen drobný výběr z desítek druhů, které jsou ohroženy u nás. Zemědělské výnosy musí stoupat za každou cenu, a proto se stále častěji hnojí za pomoci chemických látek. A to si vybírá svou daň. Naše hmyzožravce tak může potkat stejný osud jako hladovějící kosatky. Větší či menší měrou jsou ohrožené i všechny druhy obojživelníků, které se na území České republiky nacházejí. Kromě špatného lesnického a vodního hospodaření a intenzivního zemědělství za jejich úbytkem stojí i rostoucí pozemní doprava.

Od padesátých let dvacátého století se naše vlastní populace ztrojnásobila. Jako celek jsme již „vážně pozměnili“ tři čtvrtiny suchozemského prostředí a téměř celou polovinu toho mořského. Celou planetu jsme zaplavili poli, plantážemi a chovy „hospodářských“ zvířat. Podle nejnovějších studií máme ještě zhruba deset let na to, abychom proces klimatické změny a absolutního vyhynutí druhů zvrátili či alespoň zásadně zpomalili. Pokud se nám to ale nepodaří, ani my nebudeme v bezpečí. I když si to často nechceme přiznat, nejsme vládci tohoto světa. Jsme jen jedním kouskem skládačky. A pokud se skládačka zhroutí, jediný kousek nebude znamenat nic.

Tagy:
Počítače i obědy pro děti zdarma, méně memorování: Jak chtějí strany změnit školství
Volby 2021

Počítače i obědy pro děti zdarma, méně memorování: Jak chtějí strany změnit školství

Zlepšíme školství. V předvolebních programech to slibují snad všechny strany (kromě ANO, Babišovo hnutí zatím program do sněmovních voleb nepředstavilo). Jak to chtějí partaje udělat? KSČM láká na obědy pro děti zdarma, ČSSD by bezplatně rozdávala počítače a tablety, koalice Spolu chce reformovat vzdělávací programy. Co dalšího by politici chtěli prosadit?

Krpálkův tchán Kaderka: Že se Lukáš pral s Bartošem? Tomu jsme se hodně zasmáli
OH 2021

Krpálkův tchán Kaderka: Že se Lukáš pral s Bartošem? Tomu jsme se hodně zasmáli

Z pozice nejvyšší s radostí i trochou nervů sledoval, jak na olympiádě v Tokiu válí české hráčky, které do domoviny vezou jednu zlatou a stříbrnou medaili. A z pozice tchána prezident českého tenisového svazu Ivo Kaderka pořádně trpěl a pak se ohromně radoval z toho, co předvedl na tatami v chrámu Budókan Lukáš Krpálek. „Přepsal dějiny světového juda,“ říká pro CNN Prima NEWS Kaderka.

Cestování v době covidové: Vyplníte lejstra, jdete na test, ale nikoho to moc nezajímá

Poletíme? Nebo nepoletíme? A co všechno musíme splnit? Letošní dovolená byla pro všechny jiná než obvykle. Někdo raději kvůli covidu zůstal doma. Kdo se rozhodl vyrazit do ciziny, musel si ohlídat, aby splnil všechna nařízení. Pohlídat si, jak moc riziková je vybraná země, vyplnit lejstra, podstoupit test, stáhnout si aplikaci, stáhnout si QR kód. Jenže zajímá to vůbec někoho?

Zanedbané děti přilákaly pozornost strážníků. Matka po nich hodila klec s papouškem

Jen těžko pochopitelný případ se odehrál v Břeclavi. Dvou na první pohled zanedbaných malých dětí, které bosé pobíhaly vedle rušné silnice, si všimli místní strážníci. Když následně zjišťovali, kde mají rodiče, z nedalekého domu na ně začaly létat nejrůznější předměty, včetně vázy nebo dokonce klece s papouškem. Tím navíc celá situace ani zdaleka neskončila.

Čínu poprvé od Wu-chanu drtí nová varianta koronaviru. Asijské země propadají panice

Čínu zasáhla epidemie, kterou státní média označila za „nejrozsáhlejší od Wu-chanu“. Země, která se pyšní nulovou tolerancí vůči COVID-19, zaznamenala od 20. července více než 200 nových případů spojených s epidemií ve městě Nanking. Tato epidemie začala, když pracovníci letiště, kteří čistili letadlo přilétající z Ruska, měli pozitivní test na koronavirus. Od té doby se vir rozšířil do pěti provincií a nejméně 13 měst včetně hlavního – Pekingu.

Běloruská sprinterka odmítla nařízený návrat do vlasti. Olympijský výbor řeší, co dál

Běloruská běžkyně Kryscina Cimanouská je v bezpečí v Tokiu, oznámili zástupci Mezinárodního olympijského výboru (MOV). V neděli odmítla odletět zpět do své vlasti, k čemuž ji podle jejích slov nutilo proti její vůli vedení běloruské výpravy. Noc strávila v hotelu na letišti. V pondělí měla startovat v běhu na 200 metrů, místo toho ji čekají další rozhovory s MOV, který si rovněž vyžádal detailní stanovisko Běloruského olympijského výboru.

reklama

Domácí zpravodajství

Policie řeší záhadná zranění na západočeských nádražích. Napadení trpí ztrátou paměti

Policisté vyšetřují hned dvě záhadná zranění na západočeských nádražích. V Rokycanech objevili zaměstnanci soukromé bezpečností agentury zraněného Ukrajince. Měl silně poraněný konečník a bez pomoci by pravděpodobně vykrvácel. Jak ke zranění přišel, si ale nevybavuje. V Plzni zase kolemjdoucí našli bezvládnou důchodkyni s rozbitou hlavou. Na to, co se jí stalo, si ale také přesně nevzpomíná.

KOMENTÁŘ: Proč se ČSSD nedostane do Sněmovny a ODS neporazí Babiše

Je léto, politika nikoho stejně nezajímá, řekli si zřejmě šéfové některých partají a odjeli na dovolenou. Není o nich vidu ani slechu. A co dělá premiér Andrej Babiš? Otvírá D1, jezdí do krajů. Navíc ohlásil, že letos zůstane v úřadu i o vládních prázdninách. A potom se opozice diví a fňuká, že nemá v médiích dostatek prostoru a ANO stále kraluje předvolebním průzkumům.

V armádě umíralo za socialismu i 200 vojáků ročně. V tanku, ale také vlastní rukou

Téměř každý, kdo sloužil v komunistické Československé lidové armádě, se nějakým způsobem dotkl smrti. Před listopadem 1989 umíralo 150 až 200 vojáků základní vojenské služby ročně, v šedesátých letech ještě více. Historikové tuhle temnou kapitolu armády teprve odkrývají. „Kamarád na letišti v Čáslavi si vzal život, protože ho nepustili za snoubenkou,“ vypráví Štefan Rejda, v armádě sloužil v letech 1976 a 1978. Další pamětníci vzpomínají na vojáky utopené v tancích nebo omylem zastřelené.

reklama