Průmyslový palác v Praze byl původně postaven na pár měsíců, slouží už ale 130 let

Rekonstrukce pražského Průmyslového paláce

Rekonstrukce Průmyslového paláce

Sjezdový, Národopisný anebo Ústřední. I těmito názvy byl v průběhu své existence nazýván Průmyslový palác – dominanta pražského Výstaviště. Stavbu tenkrát financovaly významné šlechtické rody a podílelo se na ní 450 dělníků. Postavili ji za rekordních 10 měsíců. A i když se původně jednalo o budovu dočasnou, v Holešovicích se vyjímá už přes 130 let.

Průmyslový palác na pražském Výstavišti aktuálně prochází masivní rekonstrukcí. Na jejím konci se můžeme těšit na oblíbenou a původně dočasnou stavbu ve staronové podobě.

Místo pár měsíců už slouží 130 let

„Ten dům neměl období, že by byl definitivně hotový. Šlo o neustálý proud oprav a nedokončenosti, což je dané i tím, že to poprvé stavěli jako dočasnou stavbu. Respektive hlavní budova měla zůstat, křídla měla jít pryč. A když něco stavíte jenom na rok, nedáte tomu trvanlivost,“ vypráví v pořadu Prima Česko architekt Vladimír Thiele.

Před rekonstrukcí diskutovali o budoucí podobě architekti s památkáři i odbornou veřejností. Rozhodovat museli i o tom, které původní rysy respektovat a které naopak upravit. Cílem je, aby paláci zůstal původní charakter.

Architekti s trochou nadsázky říkají, že snazší by bylo objekt zbourat a postavit nový. „Ale musíme k tomu přistoupit tak, že jde o historickou budovu, a tak k ní přistupovat. Proto veškerá ta mravenčí práce,“ vysvětluje vedoucí projektu David Čech.

Místo plné tajemství, kde se počítalo s válkou: Bunkr v Přáslavicích

Pod celým Českem vedou stovky kilometrů tunelů, které v minulosti sloužily takzvanému národnímu kabelovému okruhu. Byl to bezpečný a přísně utajovaný prostor pro vedení komunikačních kabelů v případě války. Jeden z objektů tohoto projektu, takzvaná záložní zesilovací stanice u Přáslavic na Olomoucku, byl nedávno zpřístupněn veřejnosti. Podívejte se s námi do světa, kde se dříve utajovalo úplně všechno.

A mravenčí práce bude i se stropem hlavní budovy. Jak vysvětluje Václav Thiele, odborníci se domnívají, že jeho původní barevné ladění bylo odlišné. „Diskutuje se o tom, že budeme muset udělat průzkumy, abychom si ověřili, že úplně původní barevnost je možná jiná.“

Další etapy rekonstrukce

Rekonstrukce Průmyslového paláce se netýká pouze vitráží nebo přemalby stropu. Znovu postavit je například potřeba celé levé křídlo, které vyhořelo v roce 2008.

„V tuto chvíli je vykopán suterén, máme navrtány piloty pro tepelná čerpadla, která budou sloužit k vytápění a chlazení projektu,“ říká David Čech a dodává: „Celý objekt levého křídla je navržen jako nízkoenergetický, bude mít zateplenou střechu a fasády, bude mít dvojskla. Z venku bude vypadat naprosto identicky tak, jak vypadal dříve.“

Nejnáročnější je prý vestavba z 50. let vestavěná do stávajícího objektu, která zakryla konstrukce, jež je nyní potřeba zpřístupnit.

A jak bude palác vypadat po rekonstrukci? Návštěvníci se mohou těšit na původní barevnost, očištěné vitráže nebo původní interiér z roku 1891 v levém křídle. A navíc bude k dispozici mnohem větší komfort pro uživatele například díky moderní vzduchotechnice a kvalitnějším podlahám.

Tagy:
architekt projekt šlechta Holešovice oprava Metrostav Praha vitráž Výstaviště Praha Palais de l'Industrie David Čech Vladimír Thiele