Zákon o držení zbraní
Drtivá většina české společnosti by si přála přísnější a častější lékařské i psychologické prohlídky držitelů zbraní. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu agentury STEM. Veřejnost podle něj podporuje i různá regulační opatření, zejména omezení počtu zbraní, které člověk může vlastnit pro soukromé účely.
Prosincová tragédie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy opět otevřela velké téma, zda by se v Česku neměly zpřísnit zákony o přístupu ke zbraním. Exkluzivní průzkum agentury STEM naznačuje, že případné změny by většina veřejnosti přivítala.
ČTĚTE TAKÉ: Exkluzivní průzkum STEM: Zásah na UK byl chvalitebný, hodnotí lidé. Mírní byli i skeptici
Přísnější a častější lékařské prohlídky včetně psychotestů by u držitelů zbraní určitě podporovalo 59 procent oslovených, 21 procent odpovědělo „spíše ano“. Naopak „spíše ne“ jen 8 procent, „určitě ne“ dokonce pouze 4 procenta. Dalších 8 procent nevědělo, nebylo schopných na otázku odpovědět.
Průzkum k držení zbraní Zdroj: STEM
„Poté, co se stalo na Filozofické fakultě, se takový výsledek dá pochopit,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS střelecký instruktor Zdeněk Charvát. „Představte si ale, že by dneska spadlo letadlo s českými turisty, třeba 300 by jich zemřelo. Pak by lidé se stejnou logikou volali po zpřísnění výběru pilotů, servisních kontrol letadel. Podle mého je ale v našem případě potřeba se zaměřit spíše na psychickou pohodu našich občanů. Tím zabráníme daleko větším neštěstím. Vždyť kdyby si ten vrah z prosince vybral pro svůj čin nákladní automobil, udělal by si řidičský průkaz skupiny C, asi bychom taky nevolali po zákazu nákladních vozidel.“
Komentátor Martin Komárek s instruktorem Charvátem tak docela nesouhlasil.
„Taky mě ta čísla nepřekvapují,“ uvedl. „Podle mého je za nimi ale i něco víc než prosincová tragédie. Sama o sobě totiž odhalila cosi, co si veřejnost do té doby možná neuvědomovala: jak je snadné se v Česku dostat k celému arzenálu zbraní, a to včetně vysoce nebezpečných samonabíjecích pušek.“
Extrémy lidi nelákají
V exkluzivním průzkumu agentury STEM byly vypovídající i výsledky u otázky, zda by nebylo na místě omezit počet zbraní, které smí jedinec držet pro soukromé účely. K tomu 48 procent oslovených odpovědělo „určitě ano“, 24 procent „spíše ano“, 8 procent „spíše ne“, 9 procent „určitě ne“. Dalších 11 procent nevědělo.
O něco shovívavěji vyzněly odpovědi na dotaz, zda je na místě omezit počet kusů střeliva, které jedinec smí držet pro soukromé účely.
Zde se 37 procent vyslovilo pro „určitě ano“, 26 procent pro „spíše ano“, 13 procent pro „spíše ne“, 10 procent pro „určitě ne“. Dalších 14 procent si nebylo jisto.
Z průzkumu je zřejmé, že společnost není nakloněna žádnému extrémnímu řešení.
Například pro úplné uvolnění pravidel držení zbraní, po němž by každý mohl mít k obraně svou vlastní, se vyslovilo „určitě ano“ jen 8 procent, „spíše ano“ 11 procent. Naopak 24 procent odpovědělo „spíše ne“, 48 procent „určitě ne“.
Lektor střelby a taktiky Zdeněk Charvát Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
A dost podobně to dopadlo v případě úplného zákazu držení zbraní. „Určitě ano“ řeklo takové změně 8 procent, „spíše ano“ 11 procent, „spíše ne“ 30 procent, „určitě ne“ 40 procent.
„Úplný zákaz zbraní by určitě nebyl řešením,“ tvrdil Charvát. „Jako příklad mohu uvést Anglii, kde v roce 1997 došlo k obrovskému zákazu zbraní. A dodnes tam stejně dochází k tisícům vražd ročně. Jen za minulý rok v Anglii došlo k 75 tisícům loupežných přepadení se zbraní. A to mají zhruba polovinu počtu držitelů zbraní vůči Česku, je jich sedmkrát více. Přímá úměra tam tedy není.“
Je to týden, co Poslanecká sněmovna schválila nový zákon o střelných zbraních a střelivu. Prodejcům zbraní ukládá povinnost hlásit podezřelé obchody. Umožňuje zabavit zbraně kvůli bezpečnostnímu riziku. Zkracuje lhůtu pro lékařské prohlídky držitelů zbraní.
„Nejsou v tom tedy zahrnuty třeba psychologické testy, po kterých odborníci i veřejnost volají. Je to podle mého jen drobné zpřísnění,“ řekl Komárek.
