Polovině českých domácností klesla životní úroveň
Důvěra domácností v českou ekonomiku zažívá jeden z největších propadů v historii země. Ekonomická nálada Čechů je na úrovni krize v letech 2011 a 2012, uvedl průzkum sociologické agentury STEM a poradenské společnosti KPMG k dopadům aktuálního mimořádného zdražování. Česká veřejnost je skeptická i ve výhledu do budoucna – ve zlepšení finanční situace věří jen polovina dotázaných.
Zatímco před pandemií koronaviru považovalo 70 % lidí ekonomickou situaci za dobrou, v květnu 2022 se na současný stav dívá pozitivně už jen 17 %. „Oproti poslednímu měření v září 2021 se zdvojnásobil podíl těch, kteří hodnotí ekonomickou situaci v ČR jako velmi špatnou,“ uvedli výzkumníci.
Graf agentur STEM a KPMG k ekonomické náladě v českých domácnostech. Zdroj: STEM
Na skeptických vyhlídkách českých domácností se podepsal rychlý sled po sobě jdoucích krizových událostí, jako byl COVID-19 a válka na Ukrajině. „Jsou to propojené nádoby a nelze je oddělit,“ řekl v pondělí na tiskové konferenci ředitel STEM Martin Buchtík.
V meziročním srovnání ekonomické nálady mezi lidmi zaznamenala agentura největší propad v historii České republiky. „Byť ne nějak zásadně největší. Ten šok je poměrně významný, uvidíme, jak se tento propad bude dále kumulovat,“ pokračoval.
Výhled českých domácností do budoucna je velmi negativní. Polovina dotázaných nevěří ve zlepšení ekonomické situace, spíše naopak. Zdroj: STEM
Polovina dotazovaných lidí také uvedla, že se v porovnání s loňským rokem mají finančně hůře, poprvé od roku 2013. „V dějinách samostatné ČR jde o jeden z nejhorších výsledků. Situace je na úrovni ekonomické krize v letech 2011 a 2012,“ podotkl Buchtík.
Určité rozdíly lze vysledovat v různých věkových kategoriích. „Mladí lidé do 29 let mají častěji za to, že se jejich situace zlepšila, a zároveň jsou méně skeptičtí ohledně budoucího vývoje než starší věkové kohorty,“ okomentovali výzkumníci odlišnosti mezi respondenty.
Řada českých domácností musela v reakci na inflaci přistoupit na úsporná opatření. Nejčastěji omezili kouření, nákup alkoholu či cesty osobním autem. Nejméně se šetřilo na nákupu potravin, a to i přes jejich výrazné zdražování.
Řada domácností musela přistoupit k úsporným opatřením. Zdroj: STEM
