První fotografie z místa tragédie. Kellnerovo úmrtí zaznamenala média po celém světě

Úmrtí miliardáře Petra Kellnera při nehodě vrtulníku na Aljašce zaznamenala americká, evropská i čínská média, například deník The New York Times, televize CNN, francouzský deník Le Parisien, server Balkan Insight, čínská státní agentura Nová Čína či hongkongský server South China Morning Post. Většina Kellnera představuje jako nejbohatšího Čecha, britský bulvární list The Sun o něm referuje především jako o příteli ruského oligarchy Romana Abramoviče.

„Při havárii helikoptéry na Aljašce zemřelo pět osob, včetně jednoho z nejbohatších lidí v Evropě,“ zní titulek The Washington Post. Řada médií rovněž připomíná, že podle žebříčku magazínu Forbes se Kellner řadil mezi 70 nejbohatších lidí na světě. „Kamarád Romana Abramoviče zemřel při nehodě vrtulníku,“ uvedl The Sun s tím, že Kellner údajně uvažoval v roce 2018 o nákupu podílu ve fotbalovém klubu Chelsea, který Abramovič vlastní.

Kovanda: Kellner měl v Rusku a Číně příležitosti, které na přesyceném Západě neviděl

360°

Spekulace o tom, co se stane se skupinou PPF, ve které Petr Kellner působil jako majoritní vlastník, se vyrojily ihned po jeho tragické smrti. Podle ekonomické novinářky CNN Prima NEWS Lucie Hrdličkové byl holding na jeho případný předčasný odchod připraven. Ekonom Lukáš Kovanda označil v 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima NEWS Kellnera za mozek PPF, který je nenahraditelný. Oba hosté hovořili také o Kellnerových obchodních vztazích s Ruskem a Čínou, které označili za pragmatické.

Světová média popisují Kellnerovy podnikatelské začátky po pádu komunistického režimu v Československu v době privatizace až po dosažení pozice nejbohatšího občana ČR a jednoho z nejmovitějších lidí na světě. Televize CNN a list The New York Times pak například připomínají, že Kellnerova společnost PPF při nynější pandemii věnovala v Česku 100 milionů korun na nákup roušek, respirátorů a sad na testování přítomnosti koronaviru.

Agentura Bloomberg uvedla, že Kellner se veřejně neangažoval v politice, ale jeho podnikání v Číně nicméně vzbudilo na domácí politické scéně kontroverze. Připomíná například kauzu z roku 2019, při níž vyšlo najevo, že si Kellnerova PPF a společnost Home Credit najaly komunikační firmu, jejímž cílem bylo vylepšit obraz Číny v ČR. Firma Home Credit pak uvedla, že jejím cílem bylo „oslabit extremistické postoje ve veřejné sféře“.

Server Balkan Insight napsal, že podle řady pozorovatelů společně s českým prezidentem Milošem Zemanem usiloval Kellner o posílení vztahů ČR s Čínou. „Příležitostně rovněž vysvětlil svůj postoj ohledně kulturních válek, jež zuří na Západě, což potěšilo Rusko a Čínu,“ dodal server a připomněl Kellnerovo vyjádření ve výroční zprávě PPF z roku 2018. „Dnešní západní společnost, a zejména Evropa, je ale stále více ovládána ideologií individuální nárokovosti, rovnostářstvím a relativizováním tradičních hodnot,“ napsal tehdy Kellner.

Čínská státní tisková agentura Nová Čína uvedla, že společnost Home Credit byla jednou z prvních zahraničních firem, jež v Číně podnikala v oblasti spotřebitelských úvěrů. Svou činnost tam zahájila již v roce 2007.

O Kellnerově smrti dnes informovala také německá a rakouská média. Německá připomínají mimo jiné podíl skupiny PPF v německé energetické firmě Leag. Agentura DPA si všímá i negativních komentářů na českých sociálních sítích ohledně toho, že Kellner byl na Aljašce v době epidemických uzávěr. Rakouská agentura APA se ve svém dnešním profilu podnikatele vrací mimo jiné ke skutečnosti, že Kellner zbohatl v době kuponové privatizace, kterou nynější prezident Miloš Zeman v minulosti označil za loupež století.