Si Ťin-pching (vlevo) Volodymyr Zelenskyj Zdroj: Koláž CNN Prima NEWS/Profimedia
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poprvé od začátku války hovořil se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Čínský vůdce podle státních médií Zelenského vyzval k jednání s Moskvou, zároveň přislíbil humanitární pomoc a jeho země naplánovala vyslat na Ukrajinu zvláštní diplomatickou misi. Kyjev naopak podle Zelenského jmenuje velvyslance v Pekingu.
„Měl jsem s prezidentem Si Ťin-pchingem dlouhý a smysluplný telefonát. Věřím, že tento hovor, stejně jako jmenování ukrajinského velvyslance v Číně, bude silným impulsem pro rozvoj našich dvoustranných vztahů,“ napsal Zelenskyj na Twitteru.
ČTĚTE TAKÉ: Které společnosti nadále působí v Rusku? Podívejte se na „seznam hanby“
Jaké závěry jednání přineslo?
I had a long and meaningful phone call with 🇨🇳 President Xi Jinping. I believe that this call, as well as the appointment of Ukraine's ambassador to China, will give a powerful impetus to the development of our bilateral relations.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) April 26, 2023
Čína nechce sledovat požár
„Nebudeme přilévat olej do ohně a pak sledovat požár. A to ani z jedné strany. Natož abychom ho využili jako příležitost k zisku,“ pronesl Si, jehož citoval web CNN. Zároveň uznal, že krize má „významný dopad“ na celý svět. Zopakoval, že „jediným proveditelným východiskem z války je dialog“. Čína se prý zaměří na podporu mírových rozhovorů a bude usilovat o brzké příměří.
Humanitární pomoc
Prezident Si konstatoval, že Čína i v budoucnu poskytne Ukrajině humanitární pomoc. Již v březnu přislíbila zaslat napadené zemi 1,5 milionu dolarů (v přepočtu asi třicet milionů korun). „Postoj Číny je objektivní a spravedlivý a je v souladu s přáním většiny zemí. Čas ukáže, že Čína stojí na správné straně historie,“ uvedl tehdy bývalý čínský ministr zahraničí Wang I.
Varování před jadernou válkou
Čínská státní televize CCTV, jejíž vyjádření převzala agentura AP, v souvislosti s diskusí varovala před jaderným konfliktem, který „nemá vítězů“. „Všechny zúčastněné strany by měly při řešení jaderné otázky zachovat klid a zdrženlivost a skutečně hledět na budoucnost a osud svůj i celého lidstva a společně se snažit krizi zvládnout,“ uvedla CCTV s odvoláním na prezidenta.
Ukrajina jako strategický partner Číny
Vedoucí představitel čínského ministerstva zahraničí Jü Ťün podle Reuters v reakci na jednání sdělil, že Čína vyšle na Ukrajinu a do dalších zemí zvláštní delegaci, která bude usilovat o „politické řešení ukrajinské krize“. Řekl také, že hovor Siho se Zelenským dokazuje „objektivní a nestranný postoj“ Číny k mezinárodním otázkám, Ukrajinu označil za „strategického partnera“ Číny.
Rusko respektuje snahu Číny
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová po zveřejnění výstupů z jednání přednesla stanovisko Kremlu. „Bereme na vědomí připravenost čínské strany usilovat o zahájení vyjednávání," uvedla. Ruská diplomacie obvinila Ukrajinu, že spolu se svými západními spojenci „podrývá mírovou iniciativu“ tím, že odmítá jakékoliv rozumné pokusy o politické a diplomatické urovnání krize.
Čína v únoru zveřejnila svůj 12bodový plán na ukončení války na Ukrajině, který vyzývá ke komplexnímu příměří. Přihlašuje se také k principu „svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti všech zemí“, ale i zrušení protiruských sankcí. Zelenskyj dříve uvedl, že Kyjev by měl s Pekingem na mírovém plánu spolupracovat, byť zároveň upozornil, že s některými body nesouhlasí. Kyjev souhlas s klidem zbraní podmiňuje stažením ruských vojsk na hranice z roku 1991, což Moskva označuje za vyloučené.
Jedná se o první známé veřejně ohlášené jednání obou mužů od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu 24. února 2022. Si na začátku tohoto měsíce prohlásil, že je ochoten hovořit se Zelenským, který ho předtím opakovaně žádal o jednání a pozval na návštěvu Ukrajiny. V březnu Si navštívil v Moskvě ruského prezidenta Vladimira Putina.
Peking loni neuznal ruskou anexi čtyř okupovaných oblastí na jihu a východě Ukrajiny a stejně tak připojení poloostrova Krym k Rusku v roce 2014. Ruskou invazi však Čína neodsoudila a v posledních měsících zintenzivnila spolupráci s Moskvou, připomíná agentura AFP.
