Čína usiluje o mír na Ukrajině – jenže proč? Otázka, kterou se zabývají mezinárodní experti po celém světě. Peking se totiž nepokrytě přátelí s Ruskem, ale zároveň chce ukončit válku na Ukrajině, kterou Moskva začala. List Foreign Policy napsal, že asijská velmoc k tomu může mít hned několik vypočítavých důvodů.
Čínská administrativa v únoru představila 12 bodů mírového plánu, na základě kterého by údajně mohla skončit válka na Ukrajině. Přestože dokument – který obsahoval například návrh zákazu jaderných zbraní nebo ukončení protiruských sankcí – vyšuměl do prázdna, odstartoval éru hlubší angažovanosti Pekingu v otázkách konfliktu.
První rok války se totiž Čína o brutální válku v Evropě příliš nezajímala. To se ale letos změnilo. A zatímco se potkávají státníci Číny a Ruska, Peking se stylizuje do role zachránce Ukrajiny. A postoji Číny už začínají tleskat i státníci na starém kontinentu. Francouzský prezident Emmanuel Macron pobouřil například tím, když prohlásil, že by se měla Evropa vyvázat z amerického područí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Další válka na obzoru? Čína se připravuje k útoku, zní z Tchaj-wanu. Invaze by přinesla hrůzné ztráty
Jenže proč Čína změnila postoj? List Foreing Policy se domnívá, že Peking může mít dvě hlavní motivace – jednu diplomatickou a druhou ekonomickou.
Důvodem změny čínského postoje může být údajně snaha narovnat vztahy s Evropou. Tím, že se bude Peking zajímat o to, co Evropany trápí nejvíce – válka.
„Jen v únoru čínský vrchní diplomat Wang I navštívil Francii, Itálii, Maďarsko i Německo,“ uvedl list Foreing Policy. „I když mírový návrh zřejmě nepřispěje k ukončení války, Peking neměl formulováním dost vágního plánu co ztratit. A pokud by Číně pomohl vylepšit její zhoršující se vztahy s Evropou, tak by to nebyl vůbec malý úspěch,“ napsal web.
Peníze na obzoru
Skutečný záměr Číny ale může být ještě více pragmatický. Peking dost možná usiluje o to, aby se u Ukrajiny i přes přátelství s Ruskem dobře zapsal. Aby se mohl posléze podílet na rekonstrukci zničené země.
„Čínský mírový návrh jasně nabízí Ukrajině asistenci a podíl na poválečné obnově. Zřejmě žádná jiná země na světě k tomu není tak vybavená jako Čína. Peking postavil v zahraničí i doma více železnic, dálnic, letišť, mostů, potrubí, přístavů i mrakodrapů než kdokoli jiný za poslední dekády,“ napsal Foreing Policy.
Autor analýzy, Jo Inge Bekkevold, vedoucí pracovník pro Čínu v Norském institutu pro obranná studia, se domnnívá, že silně pragmatická může být v osudný moment také Ukrajina.
„Čína má peníze. Pro Ukrajinu musí být velmi lákavé kývnout na čínskou asistenci, zkušenost a investice. Z pohledu Pekingu by podíl na rekonstrukci Ukrajiny posílil celkovou angažovanost země v Evropě,“ míní Bekkevold.
„Čínský mírový plán vlastně vůbec není o míru,“ soudí.
Globální mírotvorce
Čína se začala mnohem více diplomaticky projevovat i na Blízkém východě, tento region přitom doposud spadal spíše do jurisdikce Spojených států. Peking kupříkladu vyjednal historické navázání vztahů mezi Íránem a Saúdskou Arábií.
„Jedná se o jeden z nejšpičkovějších a nejpřevratnějších vývojů, který by si kdo dokázal představit. Jde o změnu, ze které se točí hlava všem v hlavních městech po celém světě. Spojenectví a rivalita, které po generace určovaly diplomatický řád, se přinejmenším na čas rozpadly,“ napsaly The New York Times.
