Milovníci chmelového moku se v minulosti mnohokrát rázně postavili proti zvyšování daní z piva. Také vláda premiéra Petra Fialy (ODS) nyní v Parlamentu prosazuje vyšší DPH za pivo v rámci konsolidačního balíčku, hospodští ale protestují mnohem mírněji než třeba před 114 lety. Ministerským kabinetem ohlášené navýšení pivní daně vyvolalo velké protivládní demonstrace například v neděli 23. května 1909. V Brně tehdy demonstrovali takřka všichni hostinští ve městě, svorně Češi i Němci. A přidaly se i davy štamgastů. Praha se proti zdražování piva postavila ve stejný den s podobnou kuráží, městem táhl pětitisícový protestní průvod.
V Brně se našlo jen pramálo stávkokazů. „Ku cti hostinských nutno konstatovati, že až na dvě nebo tři výjimky všichni dle této výzvy se zachovali a na ulicích brněnských spatřen byl dosud nevídaný zjev, že v neděli dopoledne byly všechny hostince uzavřeny,“ uvedl brněnský tisk. Majitelé, personál i štamgasti vyměnili nedělní modlitbu u pípy za svorný protest v ulicích Brna.
Uplynulo 114 let a dějiny se opakují
Protesty v Brně organizovala sociální demokracie, živnostníci však údajně demonstrovali bez ohledu na stranickou příslušnost svolavatelů. Podobně jako dnes opozice nesouhlasí s vládním konsolidačním balíčkem, tehdejší hostinské i jejich hosty rozlítil vládní návrh, že díra ve státním rozpočtu bude zalepena novou pivní daní.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Schyluje se k balíčkové džungli. Poslanci někdy ani přesně nevědí, o čem hlasují, říká expert
„Demonstrace ukázala jasně náladu panující mezi lidem. Dělnictvo jest krajně rozhořčeno vládními plány na zavedeni nových nepřímých daní a v době, kdy zdražováni potravin umělým lichvářským způsobem prosazované stlačuje existenci pracujícího lidu, pociťován jest famosní finanční plán vlády dvojnásob těžce,“ komentoval protesty brněnský sociálnědemokratický deník Rovnost. Jako by promluvil exministr průmysl Karel Havlíček (ANO), dějiny se zkrátka občas opakují. Tentokrát po 114 letech.
500 hostinských v protestním průvodu
Protestní průvod tvořily podle deníku Rovnost „ohromné massy“ a naprosto impozantní měl být pohled na stovky hostinských z dočasně zavřených výčepů i restaurací. Reportér zdůraznil, že masová účast živnostníků dokázala, že vláda už se nedokáže zastat ani středních vrstev: „Úhrnem bylo jistě na 500 hostinských v průvodu. Četně zastoupeny byly i majitelky hostinců. Za hostinskými ubírali se číšnici. Personál restaurace pana Procházky měl svou vlastni standartu. Dva české a dva německé prapory přes celou šíři ulice nesené hlásaly na nápisech: ‚Pryč s pivní daní‘.“
Protestní průvod v Praze začal ve stejný den u Národního divadla a pokračoval po Ferdinandově třídě (Národní), aby dav posléze zaplnil Václavské náměstí. „Celé Václavské náměstí bylo jedním rázem oživeno,“ popisoval demonstraci sociálnědemokratický deník Právo lidu. I „elektrická vozba“, jak reportér nazval pražské tramvaje, byla protestujícími zastavena. A při pohledu od Národního muzea prý protest vyhlížel opravdu velkolepě: „Uprostřed proudy vod musejního vodotrysku, dole nesmírné moře hlav, hlava na hlavě, až k umačkání. Byl to jedním rázem tábor lidu, jakých je v Praze málo.“
Komentář pražských událostí v Právu lidu připomínal i žhavou současnost z července 2023: „Řeči řečníků není nám možno podrobně uváděti, ale vyzněly celkem v odsouzení vládních předloh.“ Dnes však hospodští a pivaři proti zdražení zrzavého moku protestují maximálně stesky v médiích, v roce 1909 byli o dost akčnější: „Řeči provázeny byly neutuchajícím souhlasem tisícihlavých zástupů. Zástupci hostinských děkovali dělnictvu za projev a ohlašovali ze své strany rovněž největší odpor.“ Podle sociálnědemokratického tisku protestovalo v Praze přes pět tisíc lidí.
Sahají nám na skývu chleba (tekutou)
Pražským milovníkům piva šlo o hodně. Vláda premiéra Bienertha rozhodla o navýšení daně docela razantně. Daň z jednoho hektolitru desetistupňového piva se měla zvýšit ze 3 korun a 40 haléřů na 7 korun, což byl v té době velký skok. Dnešní hospodští považují za stejně velký skok zvýšení DPH u čepovaného piva z 10procentní do základní 21procentní sazby. Nová daň prý zásadně ohrozí malé pivovary, ale především venkovské hostince.
V roce 1909 to pivaři viděli podobně. „Nejde tu jen o zdražení piva. Fakt je, že tu má být zničen celý kvetoucí průmysl pivovarský, že tu má padnout veliká spousta malých živnostníků a celá sta hostinských že má být připravena zrovna na žebráckou hůl,“ rozhořčil se první z řečníků na Václavském náměstí, sekretář zemského výboru sociální demokracie Havlena. „Sahají nám na tu skrovnou skývu chleba,“ pokračoval Havlena v duchu pořekadla, že pivo je pro Čechy tekutým chlebem.
Nová pivní daň kvůli anexi Bosny
Tehdejší ministr financí Leo von Bilinski se v předvečer demonstrací v Čechách a na Moravě nechal slyšet, že vláda od svého záměru neustoupí. „Vláda nemá žádného důvodu, aby odvolávala nebo měnila předlohu, která se právě projednává ve sněmovně,“ řekl novinářům Bilinski. Rakouský kabinet potřeboval novou daní umazat státní dluh, rozpočet totiž stále více tížily náklady na armádu, především na vojenské operace v Bosně a Hercegovině. Habsburská monarchie napřed obě země okupovala a v roce 1908 vyhlásila anexi.
„Místo, aby se na potřeby státu bralo tam, kde peněz je dostatek, bere se dělnickým dětem chléb od úst,“ napsalo Právo lidu. O děti však tentokrát úplně nešlo, protestující dav zkrátka nechtěl dovolit, aby podražil večerní džbánek piva.
Reakce slezských hospodských na zdražení piva. Na snímku Adéla Norová, provozní hostince U Zlatého lva na Pustkovci, kde se pivo čepuje od roku 1769. Zdroj: Ivan Motýl
Zdražíte pivo, neodvažujte se nám na oči
Nebyl to první případ, kdy chtěl stát pivní daní sanovat problémy eráru. V moravském zemském rozpočtu pro rok 1911 se třeba objevila trhlina v částce 16,5 milionu korun, země navíc za sebou táhla starý dluh ve výši 100 milionů. Většina z poslanců Zemského sněmu v Brně (tehdejšího moravského parlamentu, pozn. red.) proto v říjnu 1910 podpořila takzvaný sanační plán, podle kterého bylo možno velkou část zemského dluhu uhradit zvýšením zemské pivní daně. Proti návrhu stáli jen sociální demokraté, ostatní poslanci, byť se skřípěním zubů, souhlasili se zemským hejtmanem.
Pivaři tehdy opět vyšli do ulic měst, i když tentokrát jen moravských. „Odhlasujete-li zdražení piva, neodvažujte se nám na oči,“ tak zněla rezoluce, kterou schválil několikatisícový dav demonstrantů v Přerově, jenž v pondělí 24. října 1910 zaplnil hlavní náměstí. Petice putovala do moravského i říšského parlamentu.
Na přerovském mítinku třeba promluvil tajemník organizovaných hostinských a kavárníků z brněnského centra tohoto spolku. Za místní hospodské a pivaře řečnil hoteliér Čermák. „Půl Přerova dnes demonstrovalo proti zvýšení zemské daně z piva. Bez nadsazování možno říci, že účast všech vrstev na projevu byla obrovská,“ hlásil z demonstrace reportér přerovského týdeníku Hlasu lidu. Když totiž šlo o pivo, změnila se původně dělnická manifestace v protest všech milovníků pěnivého moku.
Od té doby uplynulo 113 let a erár opět lepí díry v rozpočtu na úkor pivařů, hostinských a pivovarů. Žádná z ohrožených skupin ale zřejmě nemá tak hluboko do kapsy, aby volala na náměstích: „Pryč s pivní daní!“
Jak pivaři a vinaři hodnotí vládní plán na změnu daní? Podívejte se na videu:
