BLOG: Psí přání pro rok 2020
Vyměkla jsem a tento blog jsem nechala napsat Honzíka. Prý do toho datluju stále jen já a on by rád taky sdělil pár věcí, které má na srdíčku. Za obsah neručím ;-)
Vyměkla jsem a tento blog jsem nechala napsat Honzíka. Prý do toho datluju stále jen já a on by rád taky sdělil pár věcí, které má na srdíčku. Za obsah neručím ;-)
Nový rok je údajně velká věc k oslavám. Mně to nic moc neříká, zima je venku pořád stejná a miska plnější taky nebude. Ale když jsem tak poslouchal ty jejich řeči o tom, co teda tenhle rok budou dělat, a co už určitě dělat nebudou, nedalo mi a musím jim trochu ty jejich priority upravit.
Tak především nebuďte lakomí. O piškot vás nikdy neubude a není to zas taková dřina, dávat nám psům večeři včas, aniž bychom ty hodiny museli kontrolovat za vás a připomínat se.
Když potřebujeme číst, tak čteme. Já už bych potřeboval brejle, takže mi holt to čtení trvá dýl. Takže prosím, netahat, nepospíchat, žádný "Honzíku šup, už musíme jít." Psí čurací pošta je vážná věc a tramvaj pojede za chvíli další.
No a teď to místo na gauči. Víte, ona je to docela dřina najít si pohodlnou polohu a to správné místo na spaní. Jasně, vstávejte si pro pití, pro nabíječku, pro kapesníky, pro piškoty pro mě samozřejmě taky můžete. Ale když si sedáte zpátky, tak mě neposouvejte, to fakt nesnášim.
Mazlení. Zásadní věc. Jasně máte toho stresu a běhání za papírky strašně moc, vydělávat na granule není žádná sranda. Ale nezapomínejte, že čas od času je potřeba ze sebe tu křeč a tlak shodit, a od toho tu jsem já a mí psí kolegové. Proto nás máte. Nejste na to sami a my vám od té tíže moc rádi ulevujeme, tak nám k tomu nezapomínejte dávat příležitost.
Když nejde o holý život, jde o prd. To tak miluju, když se doma hrotí kdejaká ptákovina, termín, papíry do školy, nebo dokoce datum mýho přeočkování - však toho doktora zas tak často vidět taky nepotřebuju. Podstatný je, že jak nejde o život a vlastní misku, nejde vlastně o nic a kdyby mě obšas panička trochu poslouchala, ušetří si spoustu pobíhání a ponocování.
A tohle, tohle je důležitý. Berte si domů ty moje kolegy za mřížema. Vždyť to nemá žádnou vejšku, když se musí o piškot dožadovat mezi třiceti dalšíma, v pelíšku usínají úplně sami, nemají žádný gauč a žádného člověka, kterého by na něj pouštěli k sobě sednou, a nikoho, kdo by jim každé ráno říkal "vylez, jde se ven!" a dělil se s nimi o všechny své starosti. Takhle bychom my psi žít neměli.
A takový tip na závěr: když se s kolegama vytahujeme, kdo má jakého páníčka, je nám úplně šumák, který páníček je jak mladý a jak hezký. Vy si nás prý někdy podle toho vybíráte. Dost divná věc, jako by nestačilo, že se umíme naladit na vaši duši a všechno v ní slyšíme - tak se totiž pozná, že k sobě patříme. Tak nebuďte slepí a dívejte se na nás srdcem ;-)
Šťastný nový rok přeje Váš Honzík alias Držka se smečkou.
#nekupuj,adoptuj
Jsem spoluzakladatelkou organizace AniDef, z.s. provozující útulek pro psy a kočky v Žimu u Teplic, členkou expertní komise TOP 09 na ochranu zvířat a příležitostnou dočaskářkou. Spoluautorem mého blogu je černý voříšek Honzík. *Veškeré články a názory autorky nejsou názory FTV Prima. Autorka přispívá do dobrovolné sekce pod projektem Prima Mazlíček. FTV Prima nenese žádnou editorskou zodpovědnost za vytvořená díla, která nejsou honorována.
