Jak funguje povrchový odtok a kam se voda nejlépe vsakuje?
Půda už víc nepobere, máme problém. To teď zní z nejohroženějších krajů. Území tak brzy pravděpodobně začne zaplavovat nejen voda z řek, ale i z neustávajících dešťů. A to by mohlo dál přispět ke komplikacím.
Povrchový odtok. Slovní spojení, které nyní hydrologům dělá asi největší vrásky. Za poslední dva dny napršelo v Česku s lokálními rozdíly v průměru asi 100 milimetrů vody. Deseticentimetrová vrstva vody se sama o sobě nezdá jako až tak velký problém. Ten nastane, když se nevsákne.
ČTĚTE TAKÉ: Nepochopitelný čin uprostřed kritické situace: Pražským hasičům někdo vykradl zásahové auto
„Záleží hlavně na tom, na jak velkou oblast voda spadne. Jestliže je to bodově, tak se to v té oblasti nějakým způsobem ‚rozlije‘. Ale když voda naprší na území celého povodí, tak nastává velký problém,“ řekl pro CNN Prima NEWS hydroprognostik Českého hydrometeorologického ústavu Radek Čekal.
Svoji velkou roli přitom hraje i druh půdy. Zatímco ve městech kvůli asfaltu nemůžeme o nějakém vsakování v podstatě vůbec mluvit, hlína zvládne vody často pobrat až překvapivě velké množství. Všechno má ale své limity.
„Vzhledem k těm srážkovým úhrnům je absorpční hodnota půdy skoro nulová. To, co napadne, očekáváme až 200 milimetrů, už půjde přímo do povrchového odtoku,“ dodal Čekal.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: PŘEHLED záplavových území. Podívejte se, kam až v Česku stoupá stoletá či dvacetiletá voda
