Reportér Tomáš Kačmár o ruské propagandě
Žoldáci z Vagnerovy skupiny by mohli z Běloruska napadnout sousední Polsko. Prohlásil to běloruský prezident Alexandr Lukašenko při setkání se svým ruským protějškem a spojencem Vladimirem Putinem. Poláci již před časem na přesuny žoldnéřů do Běloruska po nevydařeném tažení na Kreml reagovali posílením svých hranic. Od ruské propagandy mezitím opět zaznívají hlasy, že by Moskva měla vedle Ukrajiny ostřelovat i země NATO, a to rovnou jadernými hlavicemi.
„Chlapci od vagnerovců začínají být nervózní. Chtějí se vydat na Západ. Říkají si: ‚Pojďme si udělat výlet do Varšavy a Řešova‘,“ pronesl během nedělního jednání v Petrohradu s Putinem autoritářský vládce Běloruska. Informují o tom například ruská média v čele s agenturou TASS. Tím by došlo na napadení celé Severoatlantické aliance (NATO), jejíž je Polsko členem. Agentura Reuters však uvedla, že není jasné, zda Lukašenko myslel své prohlášení vážně.
Alexandr Lukašenko s Vladimirem Putinem Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin a běloruský prezident Alexandr Lukašenko se setkali v Paláci nezávislosti v běloruském Minsku 19. prosince 2022. (Foto: Tisková kancelář Kremlu/Anadolu Agency prostřednictvím Getty Images) Zdroj: Getty Images
Běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko je jedním z posledních spojenců ruské hlavy státu Vladimira Putina. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko Zdroj: AP
Běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Vladimir Putin, prezident Ruské federace Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Alexandr Lukašenko s Vladimirem Putinem Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin a běloruský prezident Alexandr Lukašenko se setkali v Paláci nezávislosti v běloruském Minsku 19. prosince 2022. (Foto: Tisková kancelář Kremlu/Anadolu Agency prostřednictvím Getty Images) Zdroj: Getty Images
Běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko je jedním z posledních spojenců ruské hlavy státu Vladimira Putina. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko Zdroj: AP
Běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Vladimir Putin, prezident Ruské federace Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Část vagnerovců se do Běloruska přesunula z Ruska poté, co se jejich šéfovi Jevgeniji Prigožinovi nezdařil puč proti Kremlu. Společně se svými žoldáky tehdy vyrazil na Moskvu, ale zhruba za den byla celá akce ukončena. Klid zbraní měl údajně vyjednat právě Lukašenko s tím, že Prigožin a jeho lidé nebudou v Rusku trestně stíháni, ale namísto toho se přesídlí do Běloruska.
Podle Rádia Svobodná Evropa aktuálně zkušení žoldáci z řad Vagnerovy skupiny cvičí běloruské vojáky. Sám Putin se pak před časem nechal slyšet, že Rusko bude všemi prostředky reagovat na jakékoliv napadení Běloruska.
Poláci již před časem na tuto hrozbu zareagovali. Ke svým hranicím s Běloruskem během června vyslali dodatečné posily. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou dlouhodobě napjaté. Lukašenko například tvrdil, že se jej Poláci chystají napadnout. O hrozbě Lukašenka s vagnerovci píše i například list Ukrainska Pravda.
Lukašenko s Putinem dále zmiňovali, že právě Poláci prý mají choutky obsadit západ Ukrajiny. Odkazují se na to, že Polsko před staletími tuto oblast ovládalo. Ukrajinsko-polské spojenectví je však podle slov ministra zahraničí Ukrajiny Dmytra Kuleby i nadále velmi silné. „Oproti Rusku se Polsko a Ukrajina poučily ze své historie a vždy budou stát společně proti ruskému imperialismu a despektu k mezinárodnímu právu,“ napsal Kuleba na sociální síti Twitter.
Putin’s attempts to drive a wedge between Kyiv and Warsaw are as futile as his failing invasion of Ukraine. Unlike Russia, Poland and Ukraine have learned from history and will always stand united against Russian imperialism and disrespect for international law. @RauZbigniew https://t.co/7b4WOF0hzb
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) July 23, 2023
Ukrajinská protiofenziva selhala, tvrdí Putin
Na setkání s Putinem mimo jiné zaznělo, jak oba mocnáři smýšlejí o protiofenzivě Ukrajinců. „Žádná protiofenziva neexistuje,“ řekl na jednání Lukašenko. Putin, pro něhož je podle mnohých pozorovatelů Lukašenko de facto vazal, běloruského prezidenta opravil: „Existuje, ale selhala“.
Lukašenko sice na Ukrajinu neposlal své vojáky, ale Rusům sloužím jako užitečný spojenec. Už od začátku invaze například umožňuje, aby síly Moskvy využívaly území Běloruska pro své výpady či zásobování.
Solovjov vyhrožuje jadernými údery Evropě
Z Ruska mezitím opět zaznívají hlasy po ostřelování Evropy jadernými zbraněmi. Již delší dobu je v tomto ohledu zvláště hlasitý propagandista a moderátor Vladimir Solovjov. Argumentuje tím, že se v zemích NATO nacházejí místa, ze kterých na Ukrajinu putuje vojenský materiál.
Solovyov calls to strike with tactical nuclear weapons on military facilities, warehouses and factories of NATO member countries. pic.twitter.com/RmE4K9BroE
— Winston the Cat (@WinstonCatNews) July 17, 2023
Mezi možnými cíli zmiňuje Solovjov i Česko. „Pokud si uvědomíme, že Rheinmetall (německý výrobce vojenského vybavení, pozn. red.) je pro nás hrozbou, tak bychom měli zlikvidovat jejich továrny v zemích, kde se nachází. Nezáleží nám, kde leží. Ať jde o Českou republiku, Slovensko, nebo Bulharsko,“ prohlásil ve vysílání svého pořadu.
Za cíle si vybral i Francii s Německem. Vadí mu, že oba státy darovaly Ukrajině rakety či tanky. „Dali jim to jako dar. Tím pádem je to jejich. Musíme zaútočit, jadernými i nejadernými zbraněmi, to záleží na našich velitelích, na místa, kde se produkuje a shromažďuje toto vybavení určené k boji proti Rusku,“ dodal propagandista.
