Poprvé od ruské invaze to vypadá, že Moskva má ve válce s Ukrajinou navrch, uvádí ve své analýze prestižní list The Economist. Nejde údajně ani tolik o dění na frontě, kde panuje pat, jako spíše o politické cítění. Západ je podle zprávy v letargii a Ukrajině dostatečně nepomáhá, Rusko naopak tlak stupňuje.
„Poprvé od momentu, kdy Vladimir Putin provedl 24. února invazi na Ukrajině, to vypadá, že opravdu může vyhrát.“ Těmito slovy hodnotí válečnou situaci analýza listu The Economist. Podle ní se Rusku po téměř dvou letech bojů daří obracet i politické cítění. Změna nálady zatím není tolik patrná na bojišti, kde nadále pokračuje vyrovnaný boj, dochází k ní ale v hlavách politiků Západu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ukrajinský voják zůstal zraněný několik dní v zákopech
Rusko přepnulo na válečnou ekonomiku. Vyrábí zbraně, využívá munici z KLDR a drony z Íránu. Na vítězství na Ukrajině vsadil Vladimir Putin všechny karty. Západ ale podle analýzy zvolil laxní přístup, Kyjev podporuje jen trochu, „aby se neřeklo“. Ukrajině nedal prostředky nezbytné k tomu, aby Rusy na frontě přetlačila.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ukrajina vyhraje, řekl Putinův nástupce. Ruský politik také předpověděl, kdy válka skončí
„Putin obstarává vojenské dodávky v zahraničí a pomáhá poštvat světový jih proti Americe. A co je nejdůležitější, podkopává přesvědčení Západu, že Ukrajina může – a musí – vyjít z války jako prosperující evropská demokracie,“ uvádí analýza.
Rusové plánují tunel na Krym. Expert popsal, proč megalomanský projekt nemůže vyjít
Pokud by se Rusům podařilo vyhloubit tunel na Krym, byl by málo odolný vůči sabotážím. Moskva by navíc musela stavbu hloubit v oblasti s mimořádně nestabilním podložím. To si myslí ukrajinský vojenský expert Vladislav Selezněv, který v rozhovoru pro web War Obozrevatel sdělil, že megalomanskému projektu stojí v cestě mnoho zádrhelů.
List The Economist píše, že ve válce nejde tolik o zabírání území jako spíše o výdrž. Ani jedné straně se v uplynulém roce nepodařil v podstatě žádný výrazný průlom. Dlouho očekávaná ukrajinská protiofenziva selhala, Rusové zase při boji u Avdijivky ztrácejí 900 mužů denně.
„Jedná se o válku obránců, která může trvat mnoho let. Bojiště však utváří politiku. A aktuální stav ovlivňuje morálku. Pokud Ukrajina ustoupí, nesouhlas v Kyjevě zesílí. Stejně jako hlasy na Západě, že posílat Ukrajině peníze a zbraně je plýtvání. V roce 2024 bude Rusko v silnější pozici, protože bude mít více dronů a dělostřeleckých granátů, protože jeho armáda vyvinula úspěšnou taktiku elektronického boje proti některým ukrajinským zbraním a Putin bude tolerovat strašlivé ztráty mezi vlastními muži,“ stojí v analýze.
Nutné vzedmutí Západu
Ukrajina bez Západu podle ní zvítězit nedokáže. Problém je údajně v tom, že evropské mocnosti až příliš spoléhají na Spojené státy. A na prezidenta Joea Bidena, kterého přitom už za rok může vystřídat Donald Trump. Ten se netají, že chce válku co nejrychleji ukončit za jakýchkoli podmínek.
Jedinou šancí Kyjeva proto je, že se evropské mocnosti ještě jednou nadechnou k odporu.
„Nejlepším způsobem, jak Putina odradit, by bylo, kdyby Evropa prokázala své odhodlání a hned teď ukázala, že je plně odhodlána podporovat prosperující, demokratickou a na Západ orientovanou Ukrajinu. Vzhledem k tomu, že arzenály jsou již vyčerpány, je třeba více pracovat na zvýšení kapacit západních výrobců zbraní. Sankce by navíc mohly být zaměřeny účinněji, aby oddělily ruský režim od elit,“ tvrdí analytici.
Toto třaskavé hodnocení války neprošlo bez povšimnutí na Ukrajině ani v Rusku, kde ji převzala agentura Tass.
