Luxusní auta v ulicích, ale i hřbitovy plné padlých. Jak se Rusko během Putinovy války změnilo?

Dopady války člověk v Rusku přímo pocítí jen mimo hlavní aglomerace. Přesto se konflikt dotýká všech – Vladimir Putin už totiž neválčí jen s Ukrajinou, ale proti celému Západu. A jeho lidé si musí vybrat, zda se k němu připojí. K tomuto závěru dospěla obsáhlá reportáž Rogera Cohena, novináře The New York Times, který v Rusku prožil po invazi přerod společnosti.

Na jedné straně je Moskva. Pulzující město, kde válku připomínají jen náborové billboardy. A možná fakt, že ze Starbucksu se stal podnik s názvem Stars. V ulicích se prohánějí luxusní auta, v restauracích se podává fúze ruské a japonské kuchyně a zákazníci platí bezkontaktně. Internet funguje bezchybně, všude je čisto. Podle Cohena je ale Moskva jen další Potěmkinovou vesnicí.

V odlehlých částech největší země světa už naplno prožívají dopady války. Hřbitovy v sibiřských oblastech plní těla padlých vojáků, které zlákal štědrý měsíční žold. Plat často i pětkrát větší, než je v jejich kraji běžné. I to ukazuje, že Rusko je země plná kontrastů, píše The New York Times.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: A co když přijde po Putinovi car? Na ruský trůn si myslí rozhádaní potomci Romanovců

A nad tím vším rozehrál prezident Vladimir Putin partii, která má podle Cohena ukázat, že Rusko bojuje proti údajné dekadenci nejen Ukrajiny, ale i celého Západu. Proti úpadku náboženství a rodinných hodnot. A to z pozice země, která má přitom jednu z nejvyšších rozvodovostí na světě.

A co když přijde po Putinovi car? Na ruský trůn si myslí rozhádaní potomci Romanovců

Před 105 lety byla bolševickou sebrankou brutálně vyvražděna ruská carská rodina. Třebaže z dětí Mikuláše II. nepřežil nikdo, jiní potomci Romanovců stále žijí. A podle svých slov mají z hlediska následnictví nárok na ruský trůn. Je v případě Putinovy válečné prohry možný jejich návrat k moci? Kdo přesně by pak mohl být novodobým ruským carem?

Vláda ze stínu

Šéf Kremlu ale tuto partii vede stylem, kterým se dost odlišuje od předchozích diktátorů v Moskvě.

„On vládne ze stínů. Na rozdíl od Stalina, jehož portréty byly všude. Není tu žádný kult osobnosti, který si oblíbily fašistické režimy. Přesto má takové tajemství své kouzlo. Dosah Putinovy moci se dotýká všech,“ napsal Cohen.

Reportér The New York Times vyzpovídal v Rusku desítky lidí, aby zjistil, jak běžní občané Putina vnímají. Podstatná část společnosti ho prý zbožňuje, objevují se ale i rebelové.

Obdivovatelem Putina je například devětapadesátiletý ekonom Alexandr Vasiljev, který se v době rozhovoru chtěl vrátit na frontu. V prosinci ho výbuch granátu vymrštil do vzduchu. „Nejsem moc dobrý ptáček,“ komentoval lakonicky.

Přesto plánuje se do válečné vřavy vrátit. „Jistě, peníze jsou pěkné, ale to není hlavní důvod, proč tam znovu jít. Bojuji z povinnosti ke své vlasti. Naši dědové došli v roce 1945 až do Berlína, aby se ujistili, že nebudeme mít nepřítele hned za dveřmi. Nedovolíme Americe, aby se teď něco takového stalo,“ řekl Vasiljev.

Také Nikolaj Vorodnikov ze Sibiři je nadšený Putinův podporovatel. Podle něj je Rusko a Ukrajina „jedno tělo“.

„To tělo má nádor a ten je na Ukrajině. Musíme ho vyléčit. Nádor pochází od Američanů, kteří chodí na místa, kam chodit nemusí. Náš úkol je jasný a bude splněný. Spravedlnost obnovena, fašismus poražen,“ sdělil pro The New York Times.

Mladá krev

Reportér Cohen ale při hovorech s Rusy zjisitl, že Putina podporují především starší lidé. Ti mladí už prý nejsou v podpoře války tak jednotní. „Věří, že slávy se nedosahuje krveprolitím. Spíše podle nich sláva spočívá v umění a intelektu. Nahradit takové lidi prý potrvá celou generaci,“ uvedl novinář.

Jedním z odpůrců války je i Jevgenij Vlasov, který se k ní začal kriticky vyjadřovat na sociálních sítích. A hned se dostal do problémů.

„Putin je zloděj. Válka na Ukrajině ukázala Rusům, kolik peněz zmizelo, aby si mohl postavit své paláce,“ uzavřel Vlasov.

Tagy: