Ruská novinářka Jekatěrina Duncovová chtěla kandidovat proti Vladimiru Putinovi v prezidentských volbách. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ruská ústřední volební komise nepovolí sběr podpisů na podporu ruské novinářky Jekatěriny Duncovové, která se v prezidentských volbách příští rok na jaře chystala postavit dlouholetému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Komise své sobotní rozhodnutí zdůvodnila argumentem, že v příslušné žádosti týkající se její kandidatury je více než 100 chyb. Podle webu stanice Rádia Svobodná Evropa to znamená, že komise Duncovové kandidovat ve volbách nepovolila.
Duncovová však ohlásila, že se proti rozhodnutí komise odvolá k nejvyššímu soudu, a také vybídla liberální mimoparlamentní stranu Jabloko, aby ji nominovala jako svou kandidátku. Strana však novinářku odmítla s tím, že ji nezná, uvedl server Meduza.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rusko je fašistický stát, tvrdí Halík. Na olympiádu nepatří, Putin navazuje na stalinismus
„Neměli bychom říkat nesmysly. Jabloko nemůže nominovat Duncovovou. To je vyloučeno, jelikož ji neznáme,“ uvedl zakladatel strany Grigorij Javlinskij v rozhovoru s novináři. Jabloko podle něj nenavrhne žádného prezidentského kandidáta, protože nevidí žádný smysl „hrát tuto hru“.
Čtyřicetiletá Duncovová je regionální novinářka, která do oznámení kandidatury nebyla příliš známá. Na svém předvolebním webu vyzývá mimo jiné k ukončení bojů na Ukrajině. Vzhledem k tomu, že nekandiduje za politickou stranu, musí ji podle ruského volebního zákona podpořit nejméně 500 lidí, než může začít sbírat podpisy.
Ruská novinářka Jekatěrina Duncovová chtěla kandidovat proti Vladimiru Putinovi v prezidentských volbách. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ruská novinářka Jekatěrina Duncovová chtěla kandidovat proti Vladimiru Putinovi v prezidentských volbách. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ruská novinářka Jekatěrina Duncovová chtěla kandidovat proti Vladimiru Putinovi v prezidentských volbách. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ruská novinářka Jekatěrina Duncovová chtěla kandidovat proti Vladimiru Putinovi v prezidentských volbách. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Jekatěrina Duncovová s manželem a dětmi Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Jekatěrina Duncovová vystudovala práva a televizní žurnalistiku. Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Duncovová byla městskou zastupitelkou Rževu. Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Ruská novinářka Jekatěrina Duncovová chtěla kandidovat proti Vladimiru Putinovi v prezidentských volbách. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ruská novinářka Jekatěrina Duncovová chtěla kandidovat proti Vladimiru Putinovi v prezidentských volbách. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ruská novinářka Jekatěrina Duncovová chtěla kandidovat proti Vladimiru Putinovi v prezidentských volbách. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ruská novinářka Jekatěrina Duncovová chtěla kandidovat proti Vladimiru Putinovi v prezidentských volbách. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ruská novinářka Jekatěrina Duncovová chtěla kandidovat proti Vladimiru Putinovi v prezidentských volbách. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Jekatěrina Duncovová s manželem a dětmi Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Jekatěrina Duncovová vystudovala práva a televizní žurnalistiku. Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Duncovová byla městskou zastupitelkou Rževu. Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Ruská novinářka Jekatěrina Duncovová chtěla kandidovat proti Vladimiru Putinovi v prezidentských volbách. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Podle oznámení volební komise se ale právě předložená žádost o registraci této takzvané iniciativní skupiny stala pro Duncovovou kamenem úrazu. V předloženém dokumentu například podle komise chyběl ověřený zápis ze zasedání iniciativní skupiny a u jednoho z účastníků tohoto zasedání byla chyba ve jméně po otci, které se v ruštině uvádí společně s křestním jménem a příjmením.
Stejný vzkaz jako Navalnému
Komise posuzování žádosti vysílala během soboty v přímém přenosu na svém webu. Přenos se několikrát zasekl, uvedla stanice Rádio Svobodná Evropa. Členové komise hlasovali proti kandidatuře Duncovové jednomyslně.
Strašlivá bilance ruské invaze: Škody za biliony, hromady mrtvých dětí i zmizelá města
Kyjev nadále sbírá důkazy o válečných zločinech, které ruští okupanti za poslední rok a tři čtvrtě na Ukrajině spáchali. Ruská armáda způsobila výrazné škody na ukrajinské infrastruktuře – celkové odhady odpovídají částce kolem 151 miliard dolarů (3,38 bilionu korun). Velmi znepokojivé jsou také údaje o počtech zabitých civilistů, a to včetně dětí.
„Jekatěrino Sergejevno, jste mladá žena, máte ještě všechno před sebou. Libovolné minus lze vždy přeměnit v plus, jakákoliv zkušenost je přeci jen zkušenost,“ řekla šéfka komise Ella Pamfilovová Duncovové, uvedla Meduza. Dodala, že podobná slova řekla Pamfilovová i opozičnímu politikovi Alexeji Navalnému, když jej komise v prosinci 2017 odmítla zaregistrovat jako prezidentského kandidáta.
Navalnyj, odsouzený na dlouhá léta do vězení, je v současnosti podle úřadů přepravován z jednoho vězeňského tábora do jiného. Ani ruské soudy nejsou s to uvést, kde se uvězněný opozičník nachází. Navalného spolupracovníci slíbili odměnu za informaci, kde se opoziční aktivista nachází.
Na praktiky komise upozorňoval již Just
Duncovová žije ve městě Ržev západně od Moskvy a v minulosti byla městskou zastupitelkou. Ruská nezávislá média už dříve upozornila, že novinářka v minulosti podporovala místního nejvlivnějšího člena vládnoucí prokremelské strany Jednotné Rusko.
Putin se mstí za sankce. Zabavil miliardové podíly západních firem v těžařských společnostech
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil zabavit miliardové podíly rakouské firmy OMV a německé Wintershall Dea v projektech na těžbu plynu v arktické části Ruska. Jde o největší zabavení zahraničních aktiv v Rusku, napsala agentura Reuters. Podíly obou společností na ložisku Južno-Russkoje a na projektech Achimov mají přejít pod nově založené ruské firmy.
O postavení Duncovové hovořil na konci listopadu i spolupracovník CNN Prima NEWS v Moskvě Jiří Just. Řekl tehdy, že pokud by se političce podařilo před komisí uspět a začít se sběrem podpisů, nejspíše by to znamenalo, že má za sebou provládní podporu.
„Něco takového se jiným opozičním kandidátům nikdy nepodařilo. Centrální volební komise tradičně nacházela v dodaných dokumentech chyby, aby je mohla vyřadit ze hry,“ řekl.
Prezidentské volby se v Rusku budou konat od 15. do 17. března příštího roku. Podle dřívější zprávy agentury AP má Putin vítězství takřka jisté vzhledem k uvěznění potenciálních soupeřů z opozice či jejich vypuzení do emigrace. Putinovu popularitu podle průzkumů neovlivnila ani válka proti Ukrajině, kterou zahájil loni v únoru.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: CNN na místě krvavých bojů. Nálada Ukrajinců se výrazně změnila, všude je bahno a smrt
