Štáb CNN v Záporožské oblasti
Kyjev nadále sbírá důkazy o válečných zločinech, které ruští okupanti za poslední rok a tři čtvrtě na Ukrajině spáchali. Ruská armáda způsobila výrazné škody na ukrajinské infrastruktuře – celkové odhady odpovídají částce kolem 151 miliard dolarů (3,38 bilionu korun). Velmi znepokojivé jsou také údaje o počtech zabitých civilistů, a to včetně dětí.
„Statistika ruských válečných zločinů – nejméně 512 zabitých dětí a dalších 1 158 zraněných,“ lze vyčíst z nového hlášení Generální prokuratury Ukrajiny, která zmiňuje, že má jen velmi omezený přístup k datům z Ruskem okupovaných území. Skutečné počty tak budou zcela jistě daleko vyšší.
#RussianWarCrimes statistics for the past week: December 8 – 15, 2023. 1 622 new crimes registered. At least 512 children killed, 1 158 injured (the data without full consideration of places of active hostilities). pic.twitter.com/kUzQj3NKLa
— Офіс Генерального прокурора (@GP_Ukraine) December 15, 2023
Podle prosincových čísel Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) si ruská agrese vyžádala více než 10 tisíc zabitých civilistů. Výroční závěry Kyjeva a OHCHR se obvykle příliš neliší. Ruské běsnění na Ukrajině vedle tisíců mrtvých civilistů způsobilo také přes 18 500 různých zranění. I OSN, která do statistik zahrnuje pouze ověřené případy, opakovaně upozorňuje, že skutečný počet zabitých či zraněných civilistů bude výrazně vyšší.
Následky ruského bombardování Charkovské oblasti Zdroj: Profimedia.cz
Následky ruského bombardování Kramatrosku Zdroj: Profimedia.cz
Jedna z ruských raket zasáhla dětské hřiště v Kyjevě. Zdroj: AP
Kráter po dopadu dělostřeleckého granátu na dětském hřišti v Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Rusové zničili ukrajinský sportovní stadion v Černihivu. Zdroj: Profimedia.cz
Následky ruského bombardování Kyjeva Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva Zdroj: Getty Images
Ukrajinský záchranář jde kolem hořícího auta po ruském bombardování. Zdroj: AP
Hasiči v Kyjevě likvidují požár po ruském bombardování. Zdroj: AP
Ukrajinští hasiči likvidují požár po ruském bombardování. Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Bachmutu Zdroj: AP
Rusové při ostřelování Vilňasku zasáhli porodnici, kde zemřel novorozenec. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Následky ruského ostřelování Slavjansku Zdroj: AP
Evakuace ukrajinských dětí Zdroj: profimedia.cz
Následky ruského bombardování Charkovské oblasti Zdroj: Profimedia.cz
Následky ruského bombardování Kramatrosku Zdroj: Profimedia.cz
Jedna z ruských raket zasáhla dětské hřiště v Kyjevě. Zdroj: AP
Kráter po dopadu dělostřeleckého granátu na dětském hřišti v Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Rusové zničili ukrajinský sportovní stadion v Černihivu. Zdroj: Profimedia.cz
Následky ruského bombardování Kyjeva Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva Zdroj: Getty Images
Ukrajinský záchranář jde kolem hořícího auta po ruském bombardování. Zdroj: AP
Hasiči v Kyjevě likvidují požár po ruském bombardování. Zdroj: AP
Ukrajinští hasiči likvidují požár po ruském bombardování. Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Bachmutu Zdroj: AP
Rusové při ostřelování Vilňasku zasáhli porodnici, kde zemřel novorozenec. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Následky ruského ostřelování Slavjansku Zdroj: AP
Evakuace ukrajinských dětí Zdroj: profimedia.cz
Zjištění OHCHR naznačují hrubá porušení lidských práv, mezinárodního humanitárního práva a válečné zločiny – primárně páchané ze strany sil Ruské federace. OSN rovněž eviduje 142 případů hromadných mimosoudních poprav civilistů či mučení zadržených.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jatka na Ukrajině v listopadu pokořila všechny rekordy. Kvůli bitvě krvavější než Bachmut
Generální prokuratura Ukrajiny nashromáždila už 117 132 vážných podezření z ruských zločinů agrese či válečných zločinů a také 15 744 podezření ze zločinů proti národní bezpečnosti.
Ruská invaze na Ukrajinu vypukla v únoru 2022. Redakce CNN Prima NEWS o tomto krvavém konfliktu neustále informuje. Nabízí aktuální analýzy o situaci na bojišti, rozhovory s experty, bezprostřední záběry z brutálních střetů či pohledy domácích i zahraničních politiků.
Smyslem série Momenty války je připomenutí kuriózních, až bizarních situací, k nimž během ruské agrese došlo. Zajímavého materiálu v podobě videí a fotografií, jež pořídili vojáci, civilisté či novináři, je skutečně mnoho.
Celkově Kyjevská škola ekonomiky (KSE) vyčíslila v říjnu 2023 škody na ukrajinské infrastruktuře – zahrnující obytné budovy, dopravu, továrny, zdravotnictví, školství, kulturní domy, sportoviště, administrativní stavby či obchody – na 151,2 miliardy dolarů.
Vymazání Marjinky a Bachmutu
Nejčastějším cílem ruského bombardování jsou obytné budovy. Okupanti podle KSE na Ukrajině poškodili či zcela zničili již přes 167 tisíc různých bytových objektů. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí na Ukrajině (OCHA) v listopadu konstatoval, že od února 2022 bylo v napadené zemi poškozeno nebo zničeno nejméně 1,4 milionu obydlí.
Mezi válkou nejvíce zničená města patří Marjinka, Bachmut, Severodoněck, Avdijivka, Mariupol, Izjum, Lysyčansk, Rubežnoje či Popasnaja. Podle letních odhadů KSE bylo například v Severodoněcku poškozeno až 90 procent veškerého bytového fondu. Ještě hůř je na tom Marjinka a Bachmut. V těchto dvou městech už dlouhé měsíce neexistuje budova, která by nebyla poničená.
Kreml dlouhodobě tvrdí, že se ve svých útocích na Ukrajině vyhýbá obytným i kulturním budovám či vzdělávacím a zdravotnickým institucím. Ukrajina však disponuje nespočtem důkazů o tom, že jde o lež. Podle údajů OCHA zhruba 10 milionů Ukrajinců muselo kvůli válce opustit své domovy. Země měla před vypuknutím ruské invaze přes 43 milionů obyvatel.
Zničená škola ve městě Černihiv Zdroj: Profimedia.cz
Zničená škola ve městě Černihiv Zdroj: Profimedia.cz
Zničená škola ve městě Černihiv Zdroj: Profimedia.cz
Zničená škola na Ukrajině Zdroj: Profimedia.cz
Lékaři ošetřují zraněného ukrajinského vojáka v polní nemocnici. Zdroj: AP
Rusko zaútočilo na chersonskou nemocnici. Zdroj: Úřad státního zastupitelství Chersonské oblasti
Rusko zaútočilo na nemocnici v Mykolajivu. Zdroj: Ukrajinský Červený kříž
Zničená škola ve městě Černihiv Zdroj: Profimedia.cz
Zničená škola ve městě Černihiv Zdroj: Profimedia.cz
Zničená škola ve městě Černihiv Zdroj: Profimedia.cz
Zničená škola na Ukrajině Zdroj: Profimedia.cz
Lékaři ošetřují zraněného ukrajinského vojáka v polní nemocnici. Zdroj: AP
Rusko zaútočilo na chersonskou nemocnici. Zdroj: Úřad státního zastupitelství Chersonské oblasti
Rusko zaútočilo na nemocnici v Mykolajivu. Zdroj: Ukrajinský Červený kříž
Jedním z výrazně zasažených segmentů jsou vzdělávací instituce. „Proč útočí na školy? Rusko je v takovém stavu, že jakákoliv výuka ho jen brzdí. Ale čeho lze dosáhnout zničením ukrajinských škol? Všichni ruští velitelé, kteří dávají takové rozkazy, jsou prostě nemocní a nevyléčitelní,“ kritizoval krátce po vypuknutí invaze ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V případě ruských útoků na vzdělávací zařízení Kyjevská škola ekonomiky hovoří o více než 3 500 poškozených nebo zničených školních budovách, což dosahuje škod ve výši 10,1 miliardy dolarů (225,6 miliardy korun).
VIDEO: Český bojovník na Ukrajině ukazuje svou vojenskou výbavu
V důsledku ruské invaze trpí také ukrajinské zdravotnictví. Světová zdravotnická organizace (WHO) již v létě potvrdila více než tisícovku ruských útoků na zdravotnické instituce, což způsobilo úmrtí vyšších desítek zdravotníků či pacientů. KSE odhaduje ztráty v této oblasti na 2,9 miliardy dolarů (64,8 miliardy korun). Celkem bylo v důsledku ruské agrese zničeno nebo poškozeno 1 223 zdravotnických zařízení, a to včetně 384 nemocnic.
Kyjev se rovněž zabývá případy poprav či mučení zajatců, znásilnění, podezření z páchání genocidy, deportací ukrajinských dětí, rabování opuštěných domů a obchodů či jakéhokoli jednání Rusů v okupovaných oblastech, které je v rozporu se suverenitou Ukrajiny.
