Skupina podporovatelů Ukrajiny požaduje přísný trest pro Putinova oligarchu Rubena Vardanjana. Sankcím Evropské unie se ještě před šesti lety vyhnul. Nyní někdejšího šéfa vlády arménských separatistů v Náhorním Karabachu čeká v Ázerbájdžánu soud a hrozí mu až doživotní trest.
Bezmála pětina poslanců lotyšského parlamentu Saeima vydala prohlášení, ve kterém vyzývají vojenský soud v Baku, aby při vynesení rozsudku proti Rubenu Vardanjanovi vzal v úvahu mezinárodní přesah trestní činnosti „Putinova sponzora“ a zastánce „separatismu na Ukrajině“.
ČTĚTE TAKÉ: Pošlete své syny a manžela do války, pustila se poslankyně SPD do Nerudové. Ta ostře reagovala
Ukrajinský politický analytik z Mezinárodního centra perspektivních výzkumů Anatolij Oktisjuk, který prohlášení zveřejnil, k tomu dodává, že Vardanjan šířil v Arménii putinovskou propagandu a ve prospěch šéfa Kremlu ničil arménskou demokracii. Přirovnal ho dokonce k Viktoru Medvědčukovi, ukrajinskému oligarchovi a hlavnímu spojenci Vladimira Putina na Ukrajině, který do Moskvy posílal falešné zprávy o stavu země a napomohl ruské agresi proti Ukrajině v únoru 2022.
Spor o Náhorní Karabach
Ázerbájdžán viní Rubena Vardanjana, který mezi lety 2022 a 2023 působil jako šéf neuznaného Náhorního Karabachu, z terorismu, organizace a financování nelegálních ozbrojených skupin, válečných zločinů nebo z násilné deportace.
Ruben Vardanjan
Ruben Vardanjan se narodil v roce 1968 v Arménii, která byla v té době součástí Sovětského vazu. V minulosti působil například jako šéf ruské Bezpečnostní rady, poradce Vladimira Putina nebo ministr tzv. Republiky Arcach — mezinárodně neuznaného státu na území Náhorního Karabachu. V září roku 2023 byl při pokusu o návrat do Arménie zatčen ázerbajdžánskými úřady a obviněn z několika zločinu, včetně financování terorismu. Nyní je proti němu veden proces před vojenským soudem a hrozí mu doživotní trest vězení. Předtím, než se vydal na politickou kariéru, živil se jako úspěšný podnikatel a filantrop. Prestižní magazín Forbes odhadl v roce 2021 jeho majetek na přibližně jednu miliardu dolarů.
Arméni naopak mluví o vykonstruovaných obviněních. Například minulý týden se v Jerevanu u Památníku genocidy konala demonstrace na podporu politických vězňů včetně právě Vardanjana.
Oligarcha je ve vězení v Baku od podzimu 2023, poté, co byl zadržen ázerbájdžánskými tajnými službami v Karabachu při pokusu uprchnout do Arménie z území neuznané separatistické republiky, kterou Vardanjan před svým zatčením vedl.
Soudní proces s Vardanjanem začal v polovině letošního ledna. Vardanjan si soudu stěžoval, že on a jeho obhájci nedostali dost času, aby se seznámili s obžalobou, a že 422 svazků důkazů proti němu je v ázerbájdžánském jazyce, který neovládá. Trvá na své nevině a tvrdí, že vyšetřovatelé zfalšovali protokoly z výslechů, které se ve skutečnosti nekonaly. Oligarcha na protest proti procesu, který považuje za nespravedlivý, vyhlásil hladovku.
Členové lotyšského Saeima ve svém prohlášení vyjádřili naději, že Vardanjanův rozsudek poslouží jako lekce pro prokremelské separatisty na celém postsovětském prostoru: na Ukrajině, v Gruzii a Moldavsku.
Ruský miliardář arménského původu se v roce 2022 oficiálně vzdal ruského občanství a přijal funkci předsedy vlády separatistického Náhorního Karabachu. Pro Moskvu však byl Vardanjan politickou alternativou vůči proevropskému premiérovi Arménie Pašinjanovi. Případný úspěch v separatistické republice ho měl katapultovat do pozice vlivného oponenta Pašinjana, kterého chtěl připravit o funkci. Moskva by tím vzbouřenou Arménii mohla získat opět na svou stranu.
„Putinův muž“ se vyhýbal sankcím
Poslanci lotyšského parlamentu ve svém prohlášení připomínají, že „Vardanjanovy aktivity v různých dobách přitahovaly pozornost a byly odsuzovány politiky z různých zemí, občanskými organizacemi a mezinárodními médii.“
V roce 2019 vlivná investigativní Organizace pro sledování organizovaného zločinu a korupce (OCCRP) odhalila, že prostřednictvím Vardanjanovy společnosti Troika Dialog bylo mezi lety 2006 až 2013 v Putinův prospěch vypráno 4,6 miliardy dolarů.
Téhož roku vyzvala skupina poslanců Evropského parlamentu k uvalení sankcí na Putinova oligarchu. O tři roky později se stejnou výzvou vystoupilo 46 členů amerického Kongresu.
V západních médiích jako je Politico či Washington Post označují Vardanjana za muže Kremlu či muže blízkého Putinovi. Magazín Newsweek hovoří o miliardáři jako o člověku, který reprezentuje zájmy Kremlu.
V roce 2022 byl zvláštním výnosem prezidenta Volodymyra Zelenského umístěn na ukrajinský sankční seznam. O rok později byl ukrajinskou tajnou službou SBU označen za „komplice rusko-fašistických okupantů a teroristů“.
Oligarcha s nominací na Nobelovu cenu míru
V loňském roce 123 poslanců z Lotyšska, Litvy, Ukrajiny a Rumunska vyjádřilo veřejný nesouhlas s nominací Putinova oligarchy Vardanjana na Nobelovu cenu míru. „Kreml spoléhal na to, že samotná nominace je ve prospěch Putinových zájmů na Kavkaze a pomůže zlepšit Vardanjanovu pošramocenou pověst,“ píše se v dopise poslanců evropských zemí.
Na proces s Vardanjanem reagují nejen lotyšští poslanci. Letos v únoru se k němu vyjádřili ti ukrajinští nebo rumunští. Rumunský poslanec Cristian Terheș z frakce Evropští konzervativci a reformisté se nechal slyšet, že Vardanjanovy zločiny daleko přesahují jižní Kavkaz.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jiří Just o záhadných úmrtích ruských oligarchů
