Ukrajina čelí brutálním útokům ruské armády. Jen v ukrajinském Černihivu si úder ruské rakety Iskander vyžádal nejméně 18 mrtvých a 77 zraněných. A mezitím Putinův oligarcha Ruben Vardanjan, který byl Kyjevem označen za „spolupachatele zločinů ruského režimu proti Ukrajině“, usiluje o získání Nobelovy ceny za mír. Výsměch všem Ukrajincům, říká v exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS profesor z kyjevské univerzity Maxim Jali.
Norský Nobelův výbor již sestavil definitivní seznam kandidátů na Nobelovu cenu za mír. O plaketu pro osobnost či organizaci, která „vykonala nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“ bude usilovat 285 jmen.
ČTĚTE TAKÉ: Šance Ukrajinců na zahnání Rusů jsou iluzorní, uvádí analýza. Příští průlom má být drtivý
Ukrajince však rozlítila nominace osobnosti, spojované s ruskou agresí — oligarchy Rubena Vardanjana. O kandidatuře Vardanjana jako první informoval kremelský propagandistický zdroj Sputnik, což také o čemsi vypovídá.
Ruben Vardanjan
Ruben Vardanjan se narodil v roce 1968 v Arménii, která byla v té době součástí Sovětského vazu. V minulosti působil například jako šéf ruské Bezpečnostní rady, poradce Vladimira Putina nebo ministr tzv. Republiky Arcach — mezinárodně neuznaného státu na území Náhorního Karabachu. V září roku 2023 byl při pokusu o návrat do Arménie zatčen ázerbajdžánskými úřady a obviněn z několika zločinu, včetně financování terorismu. Nyní se nachází ve vazební věznici v Baku a hrozí mu až 14 let vězení. Předtím, než se vydal na politickou kariéru, živil se jako úspěšný podnikatel a filantrop. Prestižní magazín Forbes odhadl v roce 2021 jeho majetek na přibližně jednu miliardu dolarů.
„Nominace Vardanjana vypadá jako výsměch všem Ukrajincům a obětem ruské agrese. Alespoň tak se to jeví odsud z Kyjeva kvůli těsným vazbám Vardanjana na Putinův režim a kvůli jeho spoluúčasti na zločinech proti Ukrajině,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Maxim Jali, profesor mezinárodních vztahů kyjevské Národní letecké univerzity.
Ukrajinský politolog byl nominací Putinova oligarchy na Nobelovu cenu za mír překvapen. „Vypadá to naprosto surrealisticky. Na nejprestižnější cenu světa byl nominován de facto válečný zločinec. Přirozeně, v Kyjevě nejsou spokojeni s touto iniciativou,“ dodává.
Na otázku, koho by Ukrajina mohla nominovat na Nobelovu cenu za mír, má jednoznačnou odpověď. „Ukrajina nyní bojuje za svou nezávislost a existenci. Proto počet hrdinů, kteří by si zasloužili být nominováni, je velmi vysoký. Osobně si myslím, že Nobelova cena za mír by měla být především udělena dobrovolným záchranářům na frontě. Jako je třeba Tajra (ukrajinská medička Julija Pajevská, pozn. redakce), vojenská zdravotnice a válečná zajatkyně z Mariupolu, která strávila v ruském zajetí tři měsíce. To by bylo zcela důstojné. Ale seznam našich kandidátů je mimořádně dlouhý,“ podotýká Jali.
Vardanjan se dostal do povědomí jako pračka peněz pro Putinovy elity. Jeho investiční banka Troika Dialog měla paralelní strukturu, která umožňovala prokremelským prominentům prát špinavé peníze. Jak zjistila mezinárodní síť investigativních novinářů OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project) mezi lety 2006 až 2013 přes Vardanjanovu pračku prošlo nejméně 4,6 miliardy dolarů. Ruský opoziční předák Alexej Navalnyj, který letos v únoru zemřel ve vězení, obvinil Vardanjana z úplatku ve výši 50 milionů dolarů.
Stojíme na prahu třetí světové války? Experti řekli, jak velká je hrozba ničivého konfliktu
Válka na Ukrajině, konflikt na Blízkém východě nebo čínská rétorika kolem Tchaj-wanu. Eskalace napětí ve světě vyvolává u lidí otázku, jestli stojíme na prahu další světové války. Odborníci oslovení webem Sky News přiznávají, že globální situace je napjatá, hovořit o třetí světové válce ale podle nich není na místě.
Jak uvádí český nezávislý web Investigace.cz, sám Vardanjan připustil, že není žádný svatoušek. „V Rusku si můžete vybrat ze tří možností. Buď se stanete revolucionářem, nebo se odstěhujete, anebo se podřídíte systému. Tak jsem se podřídil,“ uvedl prokremelský oligarcha.
V roce 2019 dvaadvacet europoslanců vyzvalo Evropskou unii, aby proti Vardanjanovi zavedla sankce. O tři roky později Vardanjanovi hrozilo, že se společně s šéfkou propagandistické televize Russia Today (RT) Margaritou Simonjanovou dostane na americký sankční seznam.
V červnu 2023 byl na popud ukrajinské tajné služby Vardanjan zařazen do databáze Myrotvorec jakožto komplic ruské agrese proti Ukrajině.
„Jde o spolupachatele rusko-fašistických agresorů a teroristů. Je spolupachatelem zločinů ruského režimu proti Ukrajině a jejím občanům. Podléhá okamžitému zadržení a předání orgánům činným v trestním řízení Ukrajiny nebo zemí NATO,“ stojí na Myrotvorci.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Obavy z ruské ofenzivy sílí, více v reportáži
Ukrajinská tajná služba SBU také obvinila Vardanjana z „financování ruské agrese v postsovětském prostoru“. O dva měsíce později bývalý šéf Bezpečnostní rady arménské enklávy v Náhorním Karabachu Samvel Babayan prohlásil v arménské veřejnoprávní televizi, že mezi lety 2022 až 2023 Vardanjan působil na jižním Kavkazu jako ruský agent.
O těsných kontaktech s Vardanjana s Kremlem psala i západní média. List The Washington Times ho označil za „jednoho z nejbohatších lidí Ruska, který má blízko k Putinovi.“ „Neexistují žádné pochyby o tom, že Vardanjan je člověk Kremlu, na což poukazuje i ukrajinská vláda, která na něho uvalila sankce,“ uvádí Politico. Novináři časopisu Forbes zase tvrdí, že „Vardanjan využívá požehnání Moskvy.“
Sankční slepota? Spojenec Francie dodává Rusku materiál pro zbraně, Západ mlčí, zuří Ukrajinci
Západ nechává v sankčním valu ohromnou díru, říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ukrajinský politolog Maxim Jali. Kyjev s nelibostí nese, že Arménie není trestána za dodávky citlivého zboží do Ruska. Podle Ukrajinců nad tím Západ přivírá oči díky silné arménské lobby, která je znát především ve Francii.
Rumunské vydání amerického týdeníku Newsweek poukazuje ještě na jednu záležitost. „Zatímco EU a USA usilují o mír na Kavkaze a snaží se o dosažení mírového urovnání mezi Arménií a Ázerbájdžánem v Náhorním Karabachu, ruský miliardář Ruben Vardanjan, který zastupuje zájmy Kremlu, vyzval lidi, aby se chopili zbraní a šli bojovat.“ A podle názoru ukrajinského webu Ukranews je „Ruben Vardanjan pákou Kremlu v Přikaspickém regionu.“
Skandální jsou i zjištění deníku The Washington Times o vazbách Vardanjana na íránský režim. Zejména, na pozadí hrozeb Íránu vůči USA, Británii, Francii a Německu kvůli jejich podpoře Izraeli po íránském útoku, ke kterému došlo 13. dubna.
Je proto pozoruhodné, že Nobelův výbor, který schválil Vardanjanovu kandidaturu, ještě nedávno zastával zcela opačný postoj. Jako symbol podpory Kyjevu odmítl v roce 2022 pozvat na udílení ceny ruského a běloruského velvyslance. V loňském roce na slavnostním předání Nobelovy ceny za mír sice velvyslanci Ruska, Běloruska a Íránu byli zprvu pozváni, po rozsáhlé kritice však byla pozvání stažena.
„Nominace na Nobelovu cenu za mír člověka, který je úzce spjat se dvěma diktátorskými režimy provádějícími agresivní militaristickou politiku, Moskvou a Teheránem, vypadá nejen nehorázně, ale dokonce jako výsměch. Jeho nominace odporuje pozici Nobelova výboru, který loni udělil cenu i Ukrajincům, kteří shromažďují důkazy o ruských válečných zločinech,“ podotýká ukrajinský politolog Jali.
„Kremelští propagandisté chtějí využít mezinárodní váhy Nobelova výboru a očistit v očích Západu Vardanjana. Pokud by získal jednu z nejprestižnějších světových cen, pak pod svatozáří ‚mírotvůrce’ by ho Moskva v budoucnu znovu využila ve svých intrikách proti Ukrajině a na jižním Kavkazu. Vždyť ještě začátkem loňského roku Kreml Vardanjana považoval za zcela možného kandidáta na arménského premiéra v případě svržení prozápadního Nikola Pašinjana. Otevřeně o tom hovořil bývalý ministr a bývalý náměstek ministra obrany Arménie. A kvůli útokům na šéfa arménské vlády se Vardanjan dostal na černou listinu arménské státní televize,“ uzavírá ukrajinský profesor.
