Rakousko bude mít opět nového kancléře. Schallenberg vydržel ve funkci jen dva měsíce

Novým rakouským kancléřem se stane dosavadní ministr vnitra Karl Nehammer (ÖVP). Ve funkci tak nahradí Alexandera Schallenberga, který přitom v čele rakouské koaliční vlády stanul teprve v říjnu. Informovala o tom agentura APA. Nehammer se kromě toho stane také novým předsedou lidovců. Podle všeho to nebude jediná změna v rakouské vládě.

Nehammer, dosavadní ministr vnitra, nahradí v čele vládnoucího kabinetu bývalého ministra zahraničí Schallenberga, který se úřadu ujal teprve v říjnu. Kromě toho má Nehammer stanout i v čele ÖVP (Rakouská lidová strana).

V příštích dnech ho čeká hodně práce nejen s napravováním pošramocené pověsti vlády, ale také s obsazením některých klíčových postů. V první řadě jde o funkci ministra financí, v níž podle čtvrtečního oznámení končí Gernot Blümel. Nehammer by ho rád nahradil Magnusem Brunnerem, který zatím působí jako státní tajemník na ministerstvu životního prostředí a zároveň je šéfem rakouského tenisového svazu.

Na ministra vnitra Nehammer, v minulosti poručík rakouské armády, podle všeho místo sebe navrhne poslance dolnorakouského parlamentu Gerharda Karnera. Koaliční Zelení se změnami na lidoveckých ministerstvech souhlasí.

Samotný Schallenberg, který ve funkci kancléře končí po pouhých 53 dnech, se vrátí na svůj bývalý post šéfa diplomacie, který zastával předtím, než v čele vlády nahradil Sebastiana Kurze.

Es ist eine große Ehre, dass ich vom Bundesparteivorstand heute einstimmig zum geschäftsführenden Bundesparteiobmann der Volkspartei und damit auch zum Kanzler-Kandidaten bestellt worden bin. https://t.co/GBuP61pUjN /1

— Karl Nehammer (@karlnehammer) December 3, 2021

Konec politického talentu

Kurz, který dosud vedl i svou stranu, byl kancléřem od roku 2017 s přestávkou od května 2019 do ledna 2020. Na post však rezignoval v říjnu tohoto roku kvůli podezření, že v roce 2016 nechal se svými spolupracovníky za peníze daňových poplatníků vypracovat průzkumy veřejného mínění, které byly zfalšované v jeho prospěch. Podle všeho se i díky tomu měl dostat do čela ÖVP.

Kromě toho unikla konverzace mezi Kurzem a bývalým sekretářem ministerstva financí Thomasem Schmidem. Podle zveřejněných informací měl Kurz zasahovat do obsazování významných ekonomických funkcí, přičemž právě Schmid měl ve výběrech hrát významnou roli. „Neboj, dostaneš vše, co si přeješ,“ napsal Kurz Schmidovi a ten měl reagovat slovy: „Miluji svého kancléře.“

V předešlých letech byl přitom Kurz považován za mimořádný politický talent. Kancléřem se totiž stal v pouhých 31 letech, předtím byl navíc po několik let ministrem zahraničí.

Švédská premiérka byla ve funkci pár hodin, Merkelová 16 let

V souvislosti s brzkým koncem Alexandra Schallenberga na postu kancléře se nabízí porovnání s dalšími evropskými vrcholnými politiky. Velmi kuriózní nástup i konec ve funkci předvedla současná švédská premiérka Magdalena Anderssonová. Ta nastoupila do úřadu 24. listopadu, aby ještě ten samý den rezignovala kvůli odchodu koaličního partnera. Již 30. listopadu však byla jmenována znovu, a zatím tak vede menšinovou vládu.

Krátkou životnost vládních činitelů jsme zažili i v Česku, a to zejména v poslední době na postu ministra zdravotnictví. Jen zhruba měsíc, od září do října loňského roku, ve funkci vydržel epidemiolog Roman Prymula. Nahradil ho lékař Jan Blatný, pod kterým se často třásla židle, ale nakonec vydržel na postu až do dubna. Jeho nástupcem se stal Petr Arenberger, který však kvůli nejasnostem ohledně majetku skončil po necelých dvou měsících.

Na opačné straně žebříčku týkajícího se doby výkonu funkce najdeme končící německou kancléřku Angelu Merkelovou. Ta stála v čele země celých 16 let. Nyní ji nahradí dosavadní spolkový ministr financí Olaf Scholz. Merkelová se nedávných německých parlamentních voleb neúčastnila a několik měsíců dopředu se vědělo, že se o další kancléřské období ucházet nebude.